Petice proti vápencovému lomu na Bouzovsku
Re: Re: Re: Re:
Pomník mrtvých z WWI v Bouzově nemají. Ani široko daleko okolo. Asi jsou v tom lomu.
Re:
Věřím. A všichni sousedi taky, a jezdí do práce autem.
Re: Re: Re: Re: Re:
Už mi to došlo. Ten památník, co není, je ten lom. Co z něj vozili kamení na stavbu toho hradu. Na ceduli už nezbylo. Písmenka z ní odnesli sběrači kovů a prodali jako šrot.
Re: Re: Re: Re:
Možná by se dalo něco najít na leteckých fotografiích. Nebo zemním radarem.
Prosíme všechny o pomoc 9.5. v 16. hodin na Bouzově, info viz odkaz
http://obec-luka.cz/events/verejne-projednani-posudku-tezba-vapence-v-dp-hvozdecko/
Troll
Děkuji místnímu trollovi, že mne rozhýbal k tomu, abych se této problematice začal urputně věnovat, oslovil spoustu lidí, a společně jsme začali bojovat proti devastaci naší přírody a zdraví lidí. Vážený trolle, některé věci, k vaší smůle, ve výsledku působí kontraproduktivně.
Re:
No co, lámal se tam kámen a pálilo vápno na ten hrad.
Re: Troll
Jestli myslíte mne, tak já jsem se podivoval nad tím, že nikdo v uctivé blízkosti od hradu nechce veliké koupaliště s plážemi, a dočista zadarmo.
Re: Re: Troll
Za kolik desítek let si myslíte, že by tam ono koupaliště vzniklo? Za 50? A kde berete tu jistotu, že tam někdy bude? Ve vápenci je mnoho puklin, průrev apod. Voda se tam pak ani přes veškerou snahu nemusí udržet. Další věcí je, zda je vůbec nějaká možnost tam nějakou vodu dostat. V okolí je míst ke koupaní už i tak dost.
A nezlopte se na mne, ale tento argument k souhlasu s těžbou vápence je hovadina. Já raději budu žít v krásné a zdravé přírodě, a nenechám si ji cizincem devastovat. Zkuste se ve Švýcarsku projít mimo vyznačené cesty. Při nejlepším vás nazvou buranem.
Svoji přírodu si velmi chrání, ale v zahraničí si ji klidně budou devastovat.
Re: Re: Re: Troll
A kolik myslíte, že staletí by tam pak fungovalo?
Za druhé světové války daroval Hitler hrad Bouzov Himmlerovi. Usídlil se tady přepadový oddíl SS, který se postaral 5. května 1945 o vypálení obce Javoříčko.
Re:
Re: Re:
Re: Re: Re:
( Do doby Marlene Dietrichové byla Luisa Pruská nejznámější Berlíňankou všech dob. Proslula nejen svým vzhledem, ale také inteligencí a vlídností. Přivedla na svět deset dětí, a přesto měla intenzivní zájem o politiku. Dvorskou etiketu často ignorovala a oblékala se podle poslední řecké módy. Zemřela mladá, v pouhých třiatřiceti letech, na zápal plic, 19. července 1810. Její nečekaná smrt vyvolala celonárodní smutek, srovnatelný s tím, který nastal po skonu britské princezny Diany.)
#240: - Re: Re: 
#239: - Re: 
občané Bouzova, Luké a Slavětína
Projekt „Nechceme lom za domem“ byl podpořen Nadací Via
Re: Re: Re: Re: Re:
Dívám se na obrázek a je mi, jako kdyby umřel někdo blízký.
Njn. Řecká móda je z Řecka.
V Řecku je teplo. Můžeš chodit s nezabaleným krkem a krátkými vlasy. Ale v Rusku? Zima jak v Siberii. Naděň, galubčik, šubu, a to zamjorzněš na ruskom maroze. I šápku ušánku.
A k tomu bolesti zubů.
Málo všechno platné. Té krásné mladé ženě nepomůže nic.
Je to nesnesitelné. Je to nezapomenutelné. Je to noční můra.
Tenkrát? Před Pasteurem?
Za oknem kytka, co zmrzne při prvním mrazíku... . Lichořeřišnice. Dětinská otázka... Dá se z ní vařit čaj?
Přítel Google odpoví.
Ano.
Ten čaj se dá i pít. Listy, květy i stonky lze jíst syrové jako salát. Mají výbornou chuť.
Půvabné květy a okrouhlé listy s čepelemi kolmo k řapíku připojenými jsou nezaměnitelným logem jedné z top ten nejsilnějších léčivek.
Dovezena z Peru, tropická Jižní Amerika, do Španělska 1684.
Znal a používal ...údajně už Matthioli(sic!). Asi je v některém z četných doplněných vydání jeho herbáře. Ostatně, nachází se tam i první evropský popis rajčete.
První verze textu Matthioliho herbáře vyšla italsky v roce 1544. Staletí před vznikem moderní chemie. Jako komentář antického spisu De materia medica od Pedacia Dioskúrida z Anazarby, který Pietro Andrea Mattioli překládal.
... Vzpomeňme na tomto místě profesora Kabelíka, který vydal komentáře k Matthioliho herbáři jako popularizační seriál.
Matthioli žil v Praze, kam byl povolán jako osobní lékař Ferdinanda Tyrolského, v letech 1547–66 českého místodržícího, od roku 1554. Působil též jako lékař Maxmiliána II. Prahu a Čechy opustil Mattioli v roce 1570.
Matthioliho Herbář aneb bylinář velmi užitečný poprvé v Praze vyšel u Jiřího Melantricha v roce 1562. S 200 podrobnými vyobrazeními ... A pak doplňován znovu a znovu. Slouži vlastně dodnes. Ač překonán, handicapován v nejcitlivějším bodě, koncízním popisu účinné látky, tehdy nemožném.
...
A vida. Pohledné květy. Silné antibiotikum. Bacteriostaticum, virustaticum, antimycoticum. Nejsou známy vedlejší účinky.
Ani u těhotných.
Prchavá účinná látka s charakteristickou vůní, chemickým názvoslovím (... chemie není nic vulgárního či nepatřičného, jen nového, benzyl isothiokyanát, je tam aromátové jádro, síra a dusík) se vylučuje i dýchacím traktem. V Evropě se hojně používala při onemocněních dýchacích cest. Má dobré účinky u dětí s virovými infekcemi s vysokými horečkami, a dobře nahradí v těchto případech placebově využívaný tetracyklin, vyřazený kvůli tomu, že ...( ukončoval vývoj zubní skloviny ), a funguje i u zánětu středního ucha...
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Tropaeolum: lichořeřišnice, kapucínka -
a) z řec. tropaion, lat. tropaeum = trofej, odznak vítězství, kterým byly štíty a přílby odňaté nepříteli, -olum = zdrobněl.koncovka: má štítovité listy a přílbovité květy připomínající tyto trofeje
b) z řec. trópaó = obracím
Květy, stránka v herbáři aneb bylináři
žádný lom, mohl by spadnout pohádkový hrad i Javoříčské jeskyně
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
#247: - Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Mathioliho herbář je momentálně vyprodaný.Melantrich se na vydání herbáře připravoval řadu let. Královské privilegium k jeho vydání získal již v roce 1554 (tedy v roce Mattioliho příchodu do Prahy) a roku 1559 byla jeho platnost prodloužena o dalších dvacet let. Předpokládá se, že skutečným iniciátorem vydání herbáře byl Ferdinand Tyrolský. Ten také celou přípravu, tisk i prodej knihy prokazatelně zaštiťoval a dokonce částečně financoval. Na vlastní náklad nechal například roku 1559 zhotovit v německých městech již zmíněných 50 dřevorytů. Roku 1561 dokonce na českých stavech vymohl velkorysou dotaci 300 kop českých grošů, což byl obnos, za nějž bylo možné v Praze koupit měšťanský dům. Finanční prostředky však poskytl také Melantrich, který zřejmě do přípravy vložil většinu svého majetku. Finančně se na přípravě podílel i již zmíněný Valgariss, u něhož bylo v Benátkách roku 1554 tištěno předchozí (latinské) vydání herbáře a který se patrně podílel i na distribuci německého vydání herbáře. Část prostředků vložil i sám Mattioli. Vlastní tisk, přípravu sazby a opatření většiny ilustrací organizoval Jiří Melantrich.( Wikipedie)
Lichořeřišnic je asi 95 druhů. Na internetu je známější ještě lichořeřišnice hlíznatá, lichořeřišnice mnoholistá
| This discussion has been closed. |
pane na koupaliště dávno nechodíme máme doma bazén