Petice proti vápencovému lomu na Bouzovsku

#144: - posudek EIA 

 Vážený Calábku kolik vám dali za posudek????

#151: - Re: posudek EIA 

 inženýr Calábek je na peníze

hrad Bouzov zná celá republika, byly tam točeny ty nejhezčí pohádky,to se nesmí stát aby chráněná příroda okolí hradu a Javoříčských jeskyní zničila. Oslovte politiky, budou volby a vidím petici podepsalo taky dost lidí. Petice je dobrý argumet proti lomu

Jak vypadá soužití s lomem:

http://olomouc.idnes.cz/protesty-proti-tezbe-kamene

A na přerovsku...

http://olomouc.idnes.cz/veselicko-chce-koupit-kus-lesa

chtěla bych se zeptat kdy má být ta demonstrace proti lomu, někde jsem to četla a nemohu to najít. Rádi dojedeme Danka

#150: - Re:  

 Ke Kosti vede údolí Plakánek. Kdo vlastně naplnil tu hladomornu, jen tak mimochodem.

#11: Vladimír Vařeka - Re: Upřesnění 

 Jenom jestli Vám nevěší na nos bulíky. Díval jste se dneska do zrcadla?

#157: - Re: Re:  

 Bývalá hladomorna je zazděná už od třicetileté války a slouží jako věčná ložnice mrtvých vojáků. Když Švédové obléhali Kost, vypukl zde mor a mnoho členů hradní posádky opustilo zemi živých ne rukou nepřítele, ale kvůli hrozné nemoci. Kdoví, kam putovaly jejich duše – každopádně problémem zůstalo, co s těly. Pohřbít je do pískovcové skály nešlo a vynést ven – to by znamenalo ukázat slabost nepříteli, tedy „sebevraždu“. Nezbývalo než mrtvé vojáky shodit do hladomorny a zazdít. Bude to čtyři sta let, co netknuti odpočívají ve hradním sklepení. (web hradu)

Jiří z Poděbrad v letech 1467 a 1469 Kost obléhal, ale nakonec v obou případech došlo k uzavření příměří.

#159: - Re: Re: Re:  

 A kruci. Zvonka to vyzerá, ani keby prístup dnu viedol iba cez hasičský rebrík. Alebo rumpál. Keď sa otočí horizontálna osa  mechanizmu na bráne, skala sa zacelí. 

Vidzme rad originálnych nápadov.  Monumentálna strecha veže? Kdeže. Iba taká tenká, z malej kaplnky. Hrad zaliehol do zákopu. Pod úrovňou okolitej roviny. Ale vidí. Ani ponorka periskopom. Zo strechy veže, a tá má podobu malej salaše. Alebo možno kostolčeka pri cintoríne. Tvári sa, že je domček dakde  nahore. Na okolnej rovine. Ona vôbec nie je vršok vysokej veže. Ako ste mohli prísť na takú chumajinu. Azda vám nehrablo?

Brána?  Keď ju prejdete, budete mať namierené zvonka neviditeľné kuše alebo dlhé luky v chrbte,  a -  druhá brána bude do kopca za ostrou zákrutou.

"Stavebné úpravy prebiehali zakaždým s příchodom nových majiteľov...1635 horelo... zastrešenie veľkej veže: začiatok 18. storočia... hrad opäť vyhorel v priebehu WW2..."

"Vodné toky vytvorili v tom miestě tri mohutná údolia, zaplavené močiarmi. " To nie je presné. Skôr široké kaňony.  So zvislými stenami....   

Crécy, 1346. 26. august, deň smrti dvoch českých kráľov. Agincourt, 1415: 

#160: - Re: Re: Re: Re:  

 Není všechno vchod, co vypadá jako brána. Mohla by to být ta nejasná costa Beneše Velikého. Obrázek opravdu ukazuje skálu. Vchod je na druhé straně. Půl kilometru před cílem a hrad nikde. Je dokonale schován téměř pod úrovní okolního terénu. Sloro se divím, že  pod salaší na věži není balkón s bonsajemi.  

  Ale není to dobrý nápad. Střecha by se zanášela svinstvem.  Nahoře by  musela být vodárenská nádrž. Anebo by purkrabí chodil nahoru s bandaskou.

Vhkost  by kapala do sýpky. V zimě by nádrž promrzla a led by trhal všechno, co by nebylo dost šikmo.  Vlhkem by shnily střešní trámy, než by historie řekla švec. A zničené obilí v sýpce? Nejspíš by shořelo při požáru, asi od blesku.

Kousek vedle míval chatu Antonín Dvořák. Dobrý soused. Nemluvil a jenom hrál. Nekradl, neosnoval úklady jedem. Peníze vydělával veřejnými akcemi, při nichž nepadlo ani slovo nějakého projevu.

Dodejme pro úplnost, že jeden z majitelů Kosti se dokonce po sporech s Žitavou, kde měl značné slovo Václavův bratr Jan Zhořelecký, o nějaké peníze, dostal do válečného stavu s Václavem IV. To byl obzvlášť pitomý nápad. Ani ne tak proto, že král kázal jeho hrady oblehnout a pobořit, a že byl jat a uvězněn.  Horší bylo, že v nemilosti už zůstal. V žaláři ochořel, a propuštěn záhy umřel. Kdo zosnoval jeho pád za nepřehledných jedových úkladů v době fertilně lenivých posledních Lucemburků není úplně jasné; přitom jeho bratr byl královským hofmistrem. Poznamenejme, že Václav IV., římský král, finanční záležitosti nemiloval. A že jeho účetní Huler pouští královské pokladně důkladně žilou, zjistil až za osmnáct let. Ještě ke všemu čirou náhodou,když si stěžovali slezští vévodové na jeho markantní finanční nedisciplinovanost. Ký div, že chronicky nebylo na  hotovost zbrojnou. O peníze jde vždy až v první řadě.

Za takových okolností nebylo divu, že vláda Václava IV. zápasila s permanentními potížemi jak z hroznýši, a Václav brzy začal být bezprostředně ohrožen sám.

Za takových okolností nemohlo být ani řeči o cestě do Říma, a to vydatně lilo olej do hodně velikého ohně. Je docela dobře možné, že u Jana Zhořeleckého to chodilo podobně. Karlovi synové, příliš nápadní pro službu v poli, se nepotatili. Natož nepodědovali.

Hrad pod následky běsnícího dobového kocourkova, celého složeného z malých kocourkovů,  všeobecně bujících lumpáren, přešel do jiných rukou. Ale ani další majitelé  mnoho štěstí zde v romantické krajině nenalezli. Později pak raději v jeho vyhořelých zdech ani nehledali, sýpku z něj učinivše. Jak se tehdy říkalo, když se páni perou, hoří vesnice. Když se perou králové, padají hrady. Se svými držiteli, přirozeně.

#156: - Dana 

 v sobotu 16.4. Střemeníčko 16.hodin

#150: - Re:  

 Maršálův nevítaný spisek o děsícím tématu daňové reformy dopadl tedy stejně, jako vlastnoručně sepsaný říšský zákoník Karla IV.  Na druhé straně, otvíral otázky, jejichž dlouhodobá všeobecná ignorace vynesla francouzské království na smetiště státního bankrotu a do velkého třesku projednávání jeho řešení v Konventu lidmi ke všemu odhodlanými. Je docela dobře možné, že kdyby v době jeho sepsání toto kyselé jablko počástech nastrouhali a přisladili, nemuselo k Velké Francouzské Bouračce ani dojít,. Blázni všech barev by přišli o objekt své fascinace. Pravda je, že určité pokusy v tomto směru učiněny byly. Podařilo se jim například Louise vykoupat, takže tolik nepáchl.

#161: - Re: Re: Re: Re: Re:  

 "Hulere, běžte si po svých. "

Googe translator: "Huler, metelescu blescu!"

#164: - Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 Billy Wilder:  " Až po dotočení,  cestou ze střižny  došlo mi,  že jsem udělal  chybu.   ...  Šel jsem i pak do kostela! A dal na modlení, aby v tom filmu ten nápad byl.  Jak to nakonec dopadlo,  si  můžete prohlédnout teď. ..."

Trapas je jako hlt šuškavého vína. Většinou nezbude než zavřít oči a počkat, až to přejde. Hujer je stejně dobrej.

#161: - Re: Re: Re: Re: Re:  

Benešova brána nemá chybu. Tenhle hrad je jeden nápad vedle druhého. Ještě mohli při těžbě stavebního materiálu v případě potřeby přitesat stěny kaňonů tam, kde nebyly dost svislé.

Možná je škoda, že se na internetu nedají  najít pohledy z věže. Natož panoramatický pohled. A Taky se nadá najít, jak věž vypadá z dálky, z okolní roviny.

#155: vespa - Bydlení u lomu 

Jezero přináší do jinak bezvodé krajiny novou kvalitu. Proti řece má výhodu v tom, že voda Vás nikam neodnáší. Hloubka se reguluje výškou hráze a stavidlem.  Dno lze posypat drobnou drtí a pískem, podobně jako břeh. Schránky živočichů, kteří ve vodě žijí, vytvářejí  na dně časem  těsnící vrstvu,  která způsobuje, že voda v nádrži pozvolna stoupá.  Toto stoupání se zpravidla reguluje výškou odtoku, resp. odtokového kanálu.  Bláto na dně, pokud vadí koupání, lze vyčistit  vhodným vysavačem: zdvihnout ode dna proudem, kal odsát, odstředit, naložit. A odvézt mimo. Suma sumárum nic složitého, co by nezvádli bobři. Natož lidé, kteří mohou v rámci pouhé dohody, bez dalších nákladů, příhodně stanovit hloubku, plochost  dna i  pláží  v mírných a přijatelných tvarech a mezích. Při troše dobré vůle může část lomu fungovat jako dočasné jezero - či jezera - po pár letech. Byť třeba jen o víkendech. Když se nepracuje. Nebo se může střílet, jen když je psí zima, dopoledne, pondělí a tak.

#167: - Re: Bydlení u lomu 

 Brouzdaliště

#167: - Re: Bydlení u lomu 

Koupaliště s přístupovou pláží

Těžbu vůbec nevnímám jako něco špatného. Ani jako destrukci čehokoliv.

Právě naopak. Je to příležitost  zadarmo vytvořit něco trvale prospěšného. Kdy  se  něco podobného naskytne, ptám se.

#166: - Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 Později s majitelé s hradem Kost nevěděli moc rady. A bydleli radši jinde. V pohodlnějším.  Každý další majitel přišel s nějakými nápady. Ten hrad se nezdá, ale je velkolepý. Žižka? Není pravda, že jej někdy obléhal. Ostatně, nebyl nejspíš jediný, kdo jej nenašel.  Kdyby ho objevili Habršperci po Bílé hoře, zůstaly by  jen rozvaliny. Asi si ho spletli se stodolou na obzoru. Koneckonců, korouhev na něm nevlaje.

Jestli Je z věže vidět? Může být, jak naznačuje obrázek:

#166: - Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 Mostek vypadá skoro jako součást nějakého plavebního zařízení. Jen nějaký ten metr vody chybí. Ale jako kdyby se měl co chvíli vrátit.

https://www.hrad-bouzov.cz/cs

#171: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 "Z místnosti hlásného, nahoře na věži, je perfektní výhled na všechny (tři) ... přístupové cesty ke hradu." (web hradu)

Co je vlastně z věže na Kosti  vidět, je zjevně od roku 1866 dodnes předmětem utajení.Anebo je to natolik nudné, že to nikomu nestálo za zveřejnění. Ani na internetu.  Vršku věže si z kraliny dodnes nikdo nevšiml. Ani kameramani, a ti vidí dočista všechno.

Žižka svého času údajně mířil krajem směr Trosky na obzoru.  Dramatický soumrak nad Troskami nachýlil se. Co tam našli, je vidět ještě teď.