Petice proti rušení praktických škol

Postupy MŠMT jsou posledních pár let nesmyslné, což ukázal zejména ministr Dobeš. I když již na ministerstvu není, moc věcí se nezměnilo a ministr Fiala jako VŠ profesor chce zřejmě řešit jen problematiku VŠ (alespoň mám ten dojem).

Obecně ale MŠMT a jiná ministerstva aplikují stejný postup:
1) Udělat návrh zákona (který je obvykle nekvalitní a nesmyslný, ale hájí nějaké zájmové skupiny).
2) Rozvést debatu nad něčím nedůležitým a tím skrýt to závažné pro lidi a výhodné pro již zmíněné skupiny.
3) Nebrat ohledy na připomínky a co nejrychleji zákon protlačit.

Bohužel bez různých protestů to už asi v budoucnu nepůjde. Jenže lidi jsou "stádo ovcí" (jak bylo jednou řečeno v jednom pořadu), kterému je vše jedno...

Nejsem odborníkem v pedagogickou činnost na ZŠ, ale už selský rozum každému napoví, že to nemůže fungovat. Bez individuálního přístupu nelze celou třídu učit více než zvládá nejpomalejší žák a pokud se o to pokusíte, ten nejpomalejší se nenaučí nic!!! Hlavním cílem MŠMT je ekonomické hledisko. Pokud ale budeme šetřit na vzdělání, zničíme zdárnou budoucnost naší společnosti...

#21: miki -  

 Máte pravdu, tyto děti mají opravdu svá práva, která jsou zakotvena přímo ve školském zákoně, cituji:" Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem ..." Takže jestliže dovolíme zrušení tohoto typu školy, toto jejich základní právo na vzdělávání bude ihned porušeno. A pokud jde o jejich důstojný život, tak ten jim zabezpečíme pouze tím, že z nich vychováme v rámci možností samostatné lidi, kteří se budou schopni o sebe postarat. A v tomto ohledu jsou základní školy praktické nepostradatelné. Nejenže jsou žáci připraveni po praktické stránce (vysoký počet hodin pracovních činností), ale také rozvíjí jejich sebevědomí a činnosti, ve kterých zažívají úspěchy. Nechápu, kdy na jednu stránku vyčleňujeme děti tzv. mimořádně nadané do speciálních tříd a škol, někdo příjde s nápadem zrušit školy pro děti s mentálním handicapem. Dokáže se vůbec vcítit do dítěte, které nerozumí tomu, co se ve vyučování děje??? Co asi prožívá a jaké to je, když vrstevníci ho nepříjmou do kolektivu, jelikož si s nimi nemá o čem povídat? Každý z nás se přece obklopuje lidmi, se kterými má něco společného a prožívá s nimi společné chvíle. Vyřazování z kolektivu může vést k nenapravitelným škodám v psychice dětí, to přece víme všichni.

A jelikož jsem učila 20 let na tehdejších zvláštních školách, můžu Vám říct, že většina mých bývalých žáků nežije na okraji společnosti, mají práci hlavně proto, že jsou vyučení odborníci v oborech, po kterých je v současnosti velká poptávka.

Při individuálních integracích na základní školy toto už určitě nebude pravda.

#33: Martina Wilhelm -

Děkuji moc za Vaši reakci, protože nám mocipáni neustále tvrdí, jak je školství ve Skandinávii geniální. Ano, vím, že je to pravda, protože jsem byl v Norsku týden na studijní návštěvě. Vím tedy alespoň zhruba o čem mluvíte. Nám tady dávají za příklad śtátní školy ve Velké Británii, kde se úroveň znalostí sotva blíží naší zvláštní škole. Itálie, o té je škoda mluvit, tam je speciální školství na vedlejší koleji. Budu Vám vděčný za Vaše postřehyze Skandinávie, protože argumenty jsou velmi důležité a Vy se svými zkušenostmi doma i ve skandinávských zemích nám můžete pomoci. Zde se speciální školství, které jsme budovali desítky let dostává do rukou naprostých demagogů a laiků, kteří se snaží zviditelnit údajným porušováním práv romských dětí a zničit celý náš systém školství. Děkuji moc za Vaše reakce a postřehy. Můj e-mail: [email protected]

#24: Diana -  

 Naprosto souhlasím!! Učila jsem na základní škole, na středním odborném a odborném učilišti a v rámci praxe při dodatečném studiu speciální pedagogiky i na škole speciální, tak mohu tuto problematiku posoudit na základě praxe. Děti ze speciálních a praktických škol jsou mnohem lépe připravené pro život než děti se stejnými předpoklady (IQ, soc. prostředí..), které si "odseděly" povinnou školní docházku v posledních nebo i prvních lavicích základních škol. Tam se učitel MUSÍ věnovat především žákům nadaným a průměrným, kterých je většina, zodpovídá za to jejich rodičům a při nejlepší vůli a snaze nemá čas (zvlášť při dnešním počtu dětí ve třídách) na specielní péči o děti sem integrované. Kdyby těm zabedněným hlavám na ministerstvu šlo opravdu o šetření peněz, nemohly by na takto nesmyslný plán vůbec přijít, natož přistoupit. Kolik prostředků náš stát věnoval na přípravu speciálních pedagogů, na vybavení praktických škol, na tvorbu přiměřených osnov, na pomůcky, učebnice.......a to všechno má teď přijít na zmar??? Vím, že školská politika k tomuto opatření směřuje už řadu let, pomáhala jsem řešit několika rodičům na jejich výslovné přání přestup jejich dítěte ze základní do praktické školy a v poslední době bylo už téměř nemožné to uskutečnit. Dítě bylo mezi žáky základní školy frustrované svými neúspěchy, rodiče si přáli jeho přestup, učitelé to doporučili....ale pan psycholog na základě vyšetření dítěte v klidu své pracovny stanovil jeho IQ na dolní hranici průměru a byl neústupný. Jeho hlavním argumentem byla jedna nepříjemná vzpomínka, kdy mu prý jeden žák, kterého kdysi na zvláštní školu nechal přeložit, po letech v hospodě vyčetl, že mu zničil život:). Pravdou spíš bude, že už několik let mají pracovníci pedagogicko-psychologických poraden "shora" instrukce neposílat děti do praktických škol a tak pomoci jejich činnost postupně utlumit. Je mi z toho opravdu smutno, když si vzpomenu na děti, které právě z těchto škol přišly k nám na učiliště a byly velmi pracovité, přátelské, slušné a hlavně spokojené, bez jakékoliv frustrace a bez pocitu méněcennosti. Opravdu se velmi lišily od dětí, které přišly z 6. až 8. ročníků základních škol, kde věkem ukončily školní docházku (v té době ještě mohlo dítě na ZŠ opakovat ročník více než jen jednou, jak je tomu nyní - další přípravné opatření před plánovanou inkluzí). Tyto děti naopak nebyly zvyklé pracovat, neplnily ani základní požadavky v teoretické ani praktické přípravě, život je už naučil, že "nějak prolezou" a budou s tím počítat i ve své budoucnosti. ...... Ale kdopak by dneska dal na letité zkušenosti obyčejných kantorů, od zásadních rozhodnutí jsou přece placené jiné, chytřejší hlavy.....bohužel nejen ve školství.            

#21: miki -  

 Ve školské stupnici pro hodnocení jsou okraje dva: 1 a 5.  Naprosto s Vámi souhlasím, že děti mají svá práva a nárok na důstojný život v naší společnosti, ale především mají právo prožívat radost z úspěchu při vzdělávání. Zdravé sebevědomí nevzroste, když bude navštěvovat ZŠ a vyjde ze 7. ročníku (a celou školní docházku bude na tom pětkovém okraji), ale když ukončí  povinnou devítiletou školní docházku  na ZŠP a půjde dál studovat učební obor.  Tak jim nechte tu šanci a nerušte ZŠP, stejně to nevyjde levněji, to je jen blamáž! Už nyní se prodělalo za 50 ministerských pracovníků, kteří pracovali na inkluzivním vzdělávání! Kdyby se ty peníze daly na mzdy mladým učitelům!

Vystihla jste to dokonale. Zdravím

#42: -

Možná by stačilo zrušit Agenturu pro začleňování sociálně vyloučených, spotřebují víc peněz než oni :-)

#5: Jana - úpadek celého školství

Bezvadně řečeno, se vším souhlasím, ikdyž jsem školství před rokem 89 nezažila. Mám vystudovanou speciální pedagogiku a mohu potvrdit, že ideologické představy typu integrace a ještě stále více používané inkluze jsou mnohdy v praxi zcela nerealné. Integrace ano, ale ne za každou cenu. V rámci ušetření je toto nesmyslný krok..

#7: Violet - NENENE

Paní Violet, s názorem celkem souhlasím, ale jako pedagog byste mohla vědět, jaký je rozdíl mezi zš praktickou a zš speciální a neplést si pojmy s dojmy. Změna se týká jen zš praktických nikoliv speciálních- kde jsou primárně zaměřeny na děti se středně těžkou mentální retardací ( a nižší) a jinými formami a kombinacemi zdravotního postižení.

A k českému základnímu školství obecně bych řekla, že je nadměrně náročné. Pokud je dítě nadané, učivo zvládá bez problému vstřebávat, má štěstí na brilantní pedagogy a ne nepružné zkostnatělé struktury před důchodem, tak se učí dobře. Ale v ostatních případech to je neštěstí. Ve výukovém procesu jsou také důležité nátura a přístup pedagoga, což ne vždy je radost. Ale vše souvisí se vším, takže někde změny začít musejí, ale kde?

#46: Lucka - Re: NENENE

Co začít Lucko třeba u změny vlády?