Petice proti rušení praktických škol
dokonáno jest
Třídy, kde bude speciální pedagog pracovat se třemi žáky- to nemá chybu. Asi to bude potřebovat odklonit do rozpočtu školství pár desítek miliard. Možná je ministr školství větší kabrňák, než jsem si myslel.
Mám ale obavu, že to u nás nakonec nebudou 3 žáci ve třídě, ale 30 žáků. A to již bude trochu jiná káva.
Úroveň školství jde již dlouho soustavně dolů. Představa, že jí zvýšíme tím, že do jedné třídy ZŠ shromáždíme žáky s IQ 50-120, s nejrůznějšími SPU, zdravotně poškozené, s poruchami chování a necháme učitele, ať si s nimi poradí je docela hardcore. Přeji všem pevné nervy.
Dříve se k nám jezdili na speciální školství dívat a učit se od nás odborníci z celého světa. To, co se u nás děje ve školství nyní, od toho svět již dávno utíká.
škola
Chcete sáhnout na platy. Ve třídách min.30 žáků. Rušit školy s malým počtem žáků. Integrovat žáky z praktických škol. Prohloubení odbornosti učitelů o speciální pedagogiku. Uplatňovat individuální přístup. Neposkytnout žádnou pomoc. Odvádět kvalitní práci. Řešit kázeňské problémy. Být přitom pozitivně naladěn. Zvládat ještě rodinný/osobní život…Kdo si myslíte, že učitel je? Superman? Hádejte, které povolání již tak nejvíce trpí syndromem vyhoření? Zůstane tu vůbec někdo, kdo by chtěl nadále za těchto podmínek učit? Nepodepíše se to negativně na kvalitě výuky?
J. Koňas
Re:
Trošku dlouhá doba na zničení kolektivů, pedagogů ani nemluvím.......!!!! Co nejdříve zrušíme, tak budeme jako podle Vás opět navracet za nehorázné peníze zpět za 5 let??? To se vlastně v našem státě děje v různých obměnách STEJNĚ!!!!
Re:
Nechat dělat z postižených dětí pokusné králíky? A co dělat se ZŠ praktickými /v těchto školách je spousta speciálních pomůcek právě pro děti s různým stupněm zdravotního postižení/ - zavřít a pak zase otvírat? Nebude to nákladnější než celý stávající systém? Můžeme integrovat toho, kdo chce být integrován. Jsou rodiče a žáci, kteří nechtějí z těchto škol zpět na běžné základní školy. Proč rozhodnutí nenecháme na nich / samozřejmě, pokud jsou sem vřazeni se všemi právními náležitostmi - vyšetření v PPP, informovaný souhlas/ - nejsou tak nesvéprávní, jak se nám snaží vnutit ombudsman, agentura pro sociální začleňování nebo různé neziskovky, které si z inkluze a integrace udělaly dobrý byznys. Další věc je ta, že i ZŠ praktické jsou zapojeny v různých projektech EU - jejich udržitelnost bývá 5 let. Jsou zde striktní podmínky - jejich nedodržení znamená vracení finančních prostředků - budou zřizovatelé / obce, KÚ /ochotni nebo schopni vracet tyto peníze - v mnoha případech se jedná o miliony. Nevím, zda na tyto problémy a komplikace zastánci rušení mysleli?!
Nikdy zřejmě nestáli ve třídě před žáky "z nepodnětného prostředí" a ani se nedohadovali s rodiči, že školní docházka je povinná.
A hlavně jim se asi nestane, že jejich děti budou vzdělávány právě s těmito žáky. Proto nám již vznikají soukromé ZŠ.
Od letošního roku navíc platí, že Romové jsou MR od 64IQ, ale všichni ostatní od 69IQ - co k tomu dál dodávat, že.
Re:
Podceňování tyto děti zažijí až na běžném typu školy, kde jim přinejmenším spolužáci budou nadávat do de... a budou se stydět za to, že se neumí (a ani se v tom šrumci nenaučí) bohapustou násobilku. Doma jim totiž nikdo nepomůže. A důstojný život jim absolvováním základní školy také nikdo nezaručí. Miki, asi s tím máš velký problém. Kdybys vyhledal pomoc, určitě by Ti to pomohlo.
Rušit, nerušit.
Jsem učitelka na základní škole a zároveň matka chlapce se speciálními vzdělávacími potřebami. Neumím si představit, jak bych při výuce měla zvládat 25 - 30 dětí a k tomu ještě žáky, kteří potřebují speciální individuální péči. Individuální přístup totiž dnes potřebuje jedna třetina třídy a nejsem si jistá, zda bych zvládala ještě další.
Můj syn chodí do praktické školy, kde je mu dána náležitá péče, kde jsou pedagogové mající vystudovanou speciální pedagogiku a jsou to profesionálové ve svém oboru. Syn chodí do školy rád.
Zásadně nesouhlasím s rušením škol praktických. Své povolání bych v tom případě nemohla vykonávat na 100% a myslím, že už takhle na nás ministerstvo nakládá dost. Teď mám na mysli např. tvorbu Školních vzdělávacích programů, na kterém jsme se museli podílet všichni a stálo nás to opravdu velké úsilí. Co všechno by ještě podle těch nahoře měl zvládat učitel? Byty by na tom všem byly především děti!!! A o ty přeci jde! Nebo snad ne?
Matematika inkluzivní školství – záměrně nařízený chaos.
Potvrdilo se mi mé tušení, že s výukou matematiky v USA není něco v pořádku a česká paní učitelka mé dcery se podivovala, že mé dítě, ač evidentně bystré a chytré, nemá žádné aritmetické dovednosti. Ukázala jsem učitelce v česku sbírku papírů s americkými domácími úkoly, které dcera nosí domů ze školy, i školní pracovní sešit, aby viděla, jak probíhá výuka matematiky v americké škole. Byla překvapena, když viděla domácí úkoly mé dcery, které se nezaměřovaly na nácvik matematických operací, ale každý den dítě seznámily s nějakým náhodným matematickým tématem. Jeden den desetinná čísla, druhý den vystřihování obrázků připomínajících geometrické tvary z časopisů, třetí den operace se zlomky a jiný den kreslení úseček (bez pravítka). Paní učitelka řekla, že je to docela chaotické, že nevidí nikde žádnou logickou posloupnost výuky, podivovala se nad pro malé děti abstraktními tématy.
SYSTEMATICKÝ NÁCVIK MATEMATICKÝCH DOVEDNOSTÍ NABÍZEJÍ ZA PENÍZE DOUČOVACÍ CENTRA
V té době jsem pracovala v doučovacím centru, kde se matematika učí docela systematicky. Matematické koncepty se neprezentují v náhodném a málo logickém pořadí jako ve školách, ale důraz je naopak kladen na posloupnost. Dokud žák nezvládne operace s celými čísly, nepokročí k číslům desetinným, zlomkům a procentům, i kdyby byl v deváté třídě
Paní učitelka řekla, že učím své dítě evropským způsobem, tedy důraz na dril a systematický nácvik matematických operací, ale že v USA se učí trochu jinak, např. podle tzv. každodenní matematiky (Everyday Math). A přestože mi možná ten systém nedává smysl, jsem-li zvyklá na strukturovanou výuku, každodenní matematika je přitažlivá, jemná, nenutí děti k nezáživnému drilu, ale něžně je seznamuje s nejrůznějšími matematickými koncepty, nejlépe každý den jiné téma, aby se děti nenudily. Na můj dotaz, jak má dítě vyřešit slovní úlohu se zlomky, když nezná pojem společný jmenovatel, nezná pravidla dělitelnosti a neumí násobilku, mi odpověděla, že každodenní matematika se možná jeví chaotická a spousta dětí tomu, co se v ní učí, opravdu vůbec nerozumí, ale jde o to, že se s tématem seznámí a jednoho dne se všechno hezky propojí, dětem najednou všechno docvakne, všechno začne dávat smysl,
České pracovní sešity ji zaujaly snad jen tím, že byly tak kompaktní, ale nelíbilo se jí, že jsou barevné a že mají ilustrace. To prý odvádí pozornost od výuky. Na můj dotaz, proč děti ve škole nemají pracovní sešity nebo učebnice, které by si nosily každý den domů, mi řekla, že to souvisí s americkou kulturou a výchovou a řekla mi, ať se podívám, jak to vypadá v šatně před třídou, kde se na zemi povalují bundy, kabáty, svačiny, obědy, papíry s domácími úkoly a výkresy. Řekla mi, že americké děti nejsou vedeny k tomu, aby se staraly o své věci a škola nic nezmůže. A že kdyby děti dostaly pracovní sešity, do týdne by je polovina dětí ztratila. Že učitelé každý den dětem do aktovky dají papír s domácím úkolem a doufají, že děti druhý den papír přinesou zpátky do školy
Instinktivně jsem tušila, že matematika prezentovaná v chaotickém pořadí a bez nácviku počítání nemůže fungovat a nevěřila jsem, že jednoho dne se má dcera probudí a bude zázračně umět násobit i dělit, protože o násobilce kdysi dávno slyšela. Drtivá většina dětí, se kterými jsem pracovala v doučovacím centru, se takového zázraku taky nedočkala.
| This discussion has been closed. |
proč jsem podepsala
Souhlasím s peticí, i když můj vnuk zůstal na ZŠ A JE TO DOBŘE!!!
Jen se nám podařilo jej přeřadit do školy s kantorama a učitelema, kteří v dětech vidí lidské bytosti a ne zvěř, jako v předcházející škole. Souhlasím přesto, že inkluzivní vzdělávání nám pomohlo...ale ne každá škola na to má dobré lidi a o finančním zabezpečení raději nemluvím. A pochybuji, že se situace zlepší. Ono by stačilo, aby na kadé škole bylo více specielních pedagogů a pár asistentů pedagoga, kteří by pomalejším žákům látku mohli víckrát vysvětlit. Také by pomohlo lepší vzdělávání v psychologii, aby si učitelé uvědomili co se děje v dušičce dítěte, když je ve škole stále zesměšňován, ponižován a známkami ubíjeno jeho sebevědomí na minimum.
A ono to ani o moc víc nestojí, když jsou pedagogové na svém místě...je to ovšem mnohem více práce za stejné peníze, jaké berou ti druzí, co chodí do práce a nevnímají svoji profesi jako poslání, jako budoucnost národa. Ve vnukově třídě je 30 žáků, ale mají alespoň některé důležité předměty rozděleny na 2 skupiny po 15 dětech, aby se jim mohl učitel lépe věnovat. Matematiku nemají rozdělenou oficiálně, ale paní učitelka má žáky rozdělené ve třídě do 3 skupin a po výkladu jim dá rozdílné příklady k procvičení...lehké, normální a těžší, tak že nikdo není stresován a ti dobří nezakrní...navíc i tyto skupiny jsou ještě po 2 nebo i třech žácích a musí pracovat společně- přijít na to jako kolektiv. Jinak jim tiskne i na doma papíry s příklady, to není úkol...může si počítat kdo chce a kdy se mu chce a druhý den se ptát, když mu výsledek nevyjde...nemá za to 5, že to má blbě, ale pochvalu, že se na to podíval a příklad se počítá na tabuli...moc se mi tento systém líbí...ovšem pro většinu ZŠ je podle mého nepřijatelný, nemluvě o tom, že by je něco tak úžasného ani nenapadlo a ministerstvo jen vypisuje vyhlášky a nařízení, které nejsou k ničemu, jen se vrší papírování, které ale ze vzdělaných pedagogů stejně pana Učitele neudělá.
Všechny zdravím