Petice proti trvalému označování - čipování psů - zatím ne občanů

Smyslem tohoto ustanovení trestního zákona je ochrana práva člověka na svobodné rozhodování. Z hlediska trestnosti jednání pachatele se nevyžaduje, aby byl skutek dokonán a pachatel uskutečnil svůj úmysl. To znamená, že jednání pachatele může být dokonáno již ve stádiu pokusu.
Pohrůžkou násilí se rozumí jak pohrůžka bezprostřední (jako je tomu u trestného činu loupeže), tak i pohrůžka násilí, které má být vykonáno v budoucnosti jako následek toho, že poškozený pachateli nevyhoví.

Pohrůžka způsobení jiné těžké újmy může být namířena proti majetku, dobré občanské nebo profesionální pověsti, ke způsobení rozvratu v rodinném životě apod. Za vydírání se považuje i hrozba podáním trestního oznámení, pokud se tak děje v souvislosti s vyděračským záměrem pachatele, a to bez ohledu na to, zda má hrozba trestním stíháním reálný základ. (Není rozhodné, zda se poškozený trestného činu skutečně dopustil či nikoliv.)

Trestná je i pohrůžka způsobením újmy jiné osobě než tomu, kdo má pachateli vyhovět, jestliže poškozený oprávněně pociťuje hrozící následek ve stejné intenzitě, jakoby tento následek hrozil jemu. Jedná se například o rodinné příslušníky poškozeného.

Konáním je jednání poškozeného, které by z vlastní vůle bez pokynu pachatele nevykonal.

Opominutím je nevykonání toho, co by poškozený jinak z vlastní vůle vykonal, pokud by neuposlechl pokynu pachatele.

Trpěním je pasivita v jednání poškozeného, který se nebrání jednání pachatele, jemuž by se jinak bránil, pokud by neuposlechl pokynu pachatele.

V základní skutové podstatě podle odstavce 1, pokud je mezi pachatelem a poškozeným příbuzenský nebo obdobný poměr, vyžaduje se souhlas poškozeného se zahájením trestního stíhání. Tento souhlas může poškozený následně odvolat. (Viz § 163 tr. řádu)