Zachraňme údolí Berounky

Škoda, že tam není nikde žádné prohlášení, pod které se lze podepsat, resp. text petice. Takto nemá "podpis" pod jakýsi kus textu bez jasného stanoviska prakticky žádný význam, pokud se bude v budoucnu někomu předkládat.

Celá řeka iž dostala na frak tou přihlouplou kaskádou elektráren. Tam kde byl břeh řeky je dnes bahniště a tam kde má protékat voda lorytem je sucho. Už to je neskutečný zásah do přírody. kdyby při povodních elektrárny pořádně upoštěli vodu a nesyslili, tak by k velkým povodním nedocházelo. Zase si chce někdo vlivný akorát namastit kapsu.

#28: Maky -  

 Povodeň vypadala tal, že se nějak srazily tři zbytky tří hurikánů nad Čechami a tam se takyvypršely, což trvalo několik dnů.  Všechna ta voda prolítla zemí i s přehradami jak průjem, a zesynchronizována se vzdula v Praze, kde ze všech protipovodňových opatření za poslední dvě století nadělala rozlehlé hřiště pro komiky.

Miluju údolí řeky Berounky. Přijde mi svou členitostí nádherné. A teď trochu odbočím =). Lidstvo to za pár let pochopí. Plítváme energií a jen málo z nás myslí na ty po nás. Bude se muset vymyslet, jak energii získávat jinak, účiněji než teď, jak ji více ušetřit. Zde by se mělo začít. Jinak brzy vyhyneme =). Energie je dost, ale jak ji získávat? Už se na to upřímně těším, až se tento problém vyřeší :D. Pokud ho někdo bude chtít razantně řešit. Díky za pozornost :D.

#11: -  

 Neni rozumne bydlet v koryte reky.

Jsem "odkojená" Berounkou, pocházím ze Šlovic (Hřebečníky), proto dotčené místo údolí řeky s nádhernou krajinou, rozmanitou faunou i florou a citlivým osídlením velice dobře znám. Navíc jsem vlastníkem jedné ze staveb, jež je součástí kulturní památky venkovské usedlosti Kouřimecká rybárna, kterou jistě každý zná z povídky Oty Pavla Smrt krásných srnců aj. Můj děda řadu let na rybárně převozničil. Řemeslo převzal po svém bratrovi, kterého Ota Pavel navštěvoval na sklonku svého života, kdy si k němu na rybárnu do ticha, klidu a kouzla řeky a jejího okolí chodil léčit svoji nemocnou duši. Rybárna je v krajině resp. v terénu umístěna tak, že se jí povodeň v r. 2002 nedotkla. Díky retenční nádrži by však byla nuceně uměle zaplavována. Nesouhlasím s tím, aby byly vystaveny nebezpečí zaplavení a zaplavovány nemovitosti, které si lidé dříve postavili tak (zřejmě přemýšleli), aby se jim velká voda vyhla, a to ve prospěch těch, kteří si staví svá obydlí čistě v záplavovém místě. Nesouhlasím s odůvodněním vzneseným na jednání, na kterém byla studie představena, že by lidé nad hrází měli být solidární k těm pod hrází a nechat si zatopovat a poškozovat majetek a dělat útrapy na úkor těch pod hrází. Solidaritu naopka spatřuji v tom, že když si příroda vzpomene a pošle na nás velkou vodu, měli by to všichni strpět tak, jak si to příroda rozlije sama, a ne uměle zatápět někoho ve prospěch jiného. Jestli někdo nechce být při neřízené povodňové vlně zaplavován, ať se vzdá příjemného pobytu v blízkosti řeky a přestěhuje se. V záměru spatřuji i snahu o umělé navýšení cen pozemků "pod hrází", které jsou za současného stavu za účelem výstavby neprodejné. A nebo je to páka - buď Národní park nebo retenční přehrada, tak si vyberte. 

Ve studii postrádám předpoklad škod způsobených v území nad hrází, jejich odstraňování, dopad na život v této oblasti a finanční vyjádření tohoto jistě negativního dopadu na pokladnu státu a zasažených lidí, ale i dopad na životní prostředí vůbec - předpokládám, že EIOu by přehrada neprošla. Nedovadu si představit ty vykácené holé stráně...

Rovněž postrádám zveřejnění studie na nádrž Amerika a další studie o vhodnosti protipovodňových opatření na přítocích řeky Berounky ještě nad Plzní, kterou vypracoval kupodivu totožný zhotovitel. Přijde mi zarážející, že jsou protipovodňová opatření v oblasti, kde dochází k největším srážkám mající dle mého názoru zásadní vliv na stav vody na toku níže (vždycky si při zvedání hladiny říkáme, kdy přestane na západě pršet) nevhodná - retenční rybníky, mokřady a menší poldry v nezastavěných blastech. Měli by k tomu udělat revizní studii, kterou by vypracoval někdo jiný. 

Nenechme si zničit údolí řeky Berounky!!!

#25: - Re:  

 Pisi k petici a pisi pro ty, ktere vůbec mohla napadnout myslenka či otevrit  tuto moznost, udelat tuto prehradu. .... Kdyby se spis ten někdo víc zamyslel a podival se i do minulosti na to, jak vypadala Berounka pred X lety a jak se o ní (a verim, ze ne jen o ni) staralo, respektive o to, aby mela stále hluboke koryto.... Jezdili do ní specialni stroje, ktere ho hloubyli a jeste k tomu, pisek který z nej vyndali , tak jeste zpenezili.... A ja se ptam a zamyslim se nad tim... Nebylo by efektivnejsi at uz v jakemkoli ohledu, opět prohlubovat koryta a ne vymyslet věc, ktera by pohřbila životy některých živočichů, zničila vzácné rostliny, vymazala ze světa kus krasne přírody, potazmo historických, pamatnych ci chranenych mist, pamatek, turisticke stezky, nejoblibenejsi vodackou reku a potazmo nekolik rekreacnich oblasti a rodnych domovu nekterych lidi. Kazdopadne je toho dost a vycet veci, ktere by tato myslenka pohřbít, zničit, zlikvidovat, nekoho napadla, je nespocet a tak prosim, žádám o to, az se i zamýšlí nad myšlenkou zachraňovat přírodu a veci kolem ni a ne jen vsechno ničit. Zkuste tu Berounku zase čistit, potazmo prohlubovat a uvidíte ze to take pujde...., myslim si to a tak ja zas k debate oteviram tuto věc. .... Když se driv řeky cistili, tak i nevadilo, ze 3,4 dny prselo a voda se ven nevylila, ted ano a proc?? Necistime !!! ? 

Monika Zíková 

#1: -  

#27: Jan Elznic - Chybějící stanovisko petice 

 Opraveno.

#36: - Re: Re:  

 také víc betonu, zástaveb, rovných koryt atd atd...

#25: - Re:  

 Novonázev se objevil  na konci 17. století, aby se cizáci v dobyté zemi vyznali.  Označoval tok řeky za Berounem. Ottův obrozenecký slovník naučný z r. 1908 uvádí jméno Mže pro celý tok.

#25: - Re:  

 Být z Berouna, tak se za tenhle druh zlodějiny stydím.

Protipovodňová ochrana přehradní nádrží je nesmysl, byť by to byl "suchý" poldr. Když už je voda v korytě nic ji nezadrží, leda na čas zbrzdí. Tolik vody, co bylo v roce 2002, tu hráz nakonec přeteče a protrhne. V profilu Nezabudice sice studie navrhuje tížnou hráz s obsypem, ale geologické podloží tam není vhodné. Proto nakonec v roce 1988 vláda ustoupila, protože k tlaku ekologických hnutí a státní ochrany přírody proti přehradě se přidaly i argumenty ryze technické. Je ale bohužel vidět, že technokraté se stále nevzdávají. Je totiž pohodlnější plánovat přehrady, než hledat cesty přírodě blízkých a krajinnářských postupů, jak vodu zadržet v půdě, obnovovat mokřady, revitalizovat vodní toky, ozdravit půdu atd. Na to se těžko vymýšlejí dotační programy, které by mohli využívat velkozemědělci pěstující řepku a kukuřici na tzv. biopaliva. Muselo by se jít do krajinného detailu a pracovat s půdou a krajinou jako za našich dědů. Střídat plodiny, hnojit organikou, omezit výrazně plochy půdních bloků, obnovovat protierozní meze a agrární terasy, zatravňovat terénní průlehy. Ale také dělat všechno pro to, aby se dešťová voda co nejdříve a nejvíce vsakovala a neodtekla po asfaltu a betonu či kanálem do nejbližšího vodního toku. A to všechno je mnohem náročnější a složitější, než naplánovat a postavit přehradu. Přitom se lze poučit u jiných, třeba v bývalém SSSR, nebo v USA, neřku-li v Číně, jak jsou přehrady zhoubné pro přírodu i pro lidi.
Ivan Kasalický, Křivoklát

#11: -  

 Hlavne je hloupost stavet domy blizko reky, ten kdo to povolil by zaslouzil zavrit. A az se zacnete ohanet, kde jsem byla o povodnich 2002 bydlela jsem v jednom prevoznickem domku prave na Berounce. Vim dobre, co je povoden. Ale taky vim co je blbost lidska.

NP Křivoklátsko měl být založen už dávno, aby se aspoň trochu minimalizoval destruktivní vliv člověka na přírodu, obzvlášť na tak krásný kus přírody, jaký se nachází mezi Zvíkovcem a Roztokama.