Za zrušení 14-ti denní karantény pro pendlery ze Slovenské republiky

My, níže podepsaní občané České republiky, prostřednictvím této petice žádáme Ústřední krizový štáb a vládu České republiky o otevření hranic mezi Českou a Slovenskou republikou pro přeshraniční pracovníky bez povinného turnusu 14 dní karantény a 14 dní práce.

Toto nastavení pro přeshraniční pracovníky kategorie C je v reálném kontextu naprosto neproveditelné, jelikož po návratu na Slovensko musí navrátivší znovu do státem zřízené centrální karantény Slovenské republiky v délce až 14 dní.  Jinými slovy přeshraniční pracovník stráví mimo svoji rodinu 6 týdnu, z toho 14 dní bude pracovat, zbytek v karanténě. To už se rovnou mohou pendleři úplně zakázat, výsledek bude stejný.

Dle aktuální statistiky (https://www.worldometers.info/coronavirus/country/slovakia/) bylo na Slovensku k 17.4.2020 18:36 1049 nakažených a 9 úmrtí.  Je tam tedy menší riziko nákazy, než u našich vlastních spoluobčanů. Lze konstatovat, že pravděpodobnost nákazy při přesunu pracovníka z Prahy do Brna je větší, než příjezd pracovníka z Bratislavy.

Proč by se občané ČR měly vůbec zabývat těžkostmi cizích státních příslušníku? Protože ekonomika ČR je z velké části založena na využívání přeshraničních pracovníků. Statistiky hovoří o více než 300 000 pracovnících, které naše ekonomika využívá. Pokud si někdo myslí, že toto množství lze během několika týdnů i měsíců nahradit z domácích zdrojů, tak je při nejmenším naivní a to i s uvážením, že mnoho lidí přišlo o práci, doufejme krátkodobě.

Jsme přesvědčeni, že za aktuální krizové situace, kdy jsou výrazně omezeny činnosti ostatních odvětví jako je turistika, pohostinství, apod. by stát měl zajistit alespoň neomezený provoz ostatních odvětví, o které by se mohla naše ekonomika alespoň částečně opřít do doby, než se tato krize přežene.

S obavami vnímáme pohled autora této petice na situace ve stavebnictví popsané na dalších řádcích a předpokládáme, že obdobná situace panuje i v jiných odvětvích, například zemědělství a jiné.

Jsem zaměstnanec menší stavební firmy s mnohaletou praxí. Situace před nástupem koronaviru vypadala relativně pozitivně, konečně se po dlouhých letech začaly plnit sliby předchozích vlád o obnovení výstavby dálnic, tedy páteřní infrastruktury potřebné pro všechny občany. Není nutné asi připomínat kolik málo km „nových“ dálnic bylo postaveno od finanční krize roku 2008 a kolik slibů bylo vyřčeno, a rovněž jak nás v hustotě dálnic dohnaly anebo spíše předehnaly okolní státy jako Polsko a Slovensko, na které jsme se ještě před 15-ti lety s posměchem dívali. Aktuálně se naplno rozjíždí práce na tolik očekáváné D35, pokračuji práce na D6, samozřejmě i na modernizaci D1, zahajují se nové úseky na D3 a jiné. Konečně nastalo období, kdy se tuzemské výrobní kapacity začaly stahovat zpět z okolních států, kam byli nuceni přesunout své kapacity po výrazném útlumu po roce 2008.  V oné době jsme měli svým způsobem veliké štěstí, že české stavebnictví patřilo a patří ke špičce v oboru díky svému know-how , zkušenostem, pracovitosti, šikovnosti a obětavému nasazení většiny pracovníků v tomto oboru. Díky tomu se dokázalo prosadit v okolních státech, kde zejména Polsko před mistrostvím Evropy ve fotbale a rovněž Slovensko v poslední dekádě proinvestovalo nesrovnatelné větší množství peněz na výstavbu nových dálnic než Česká republika a umožnilo tak českým firmám přežít.

Bohužel výše popsaný obraz českého stavebnictví je v ostrém kontrastu s pohledem laické veřejnosti významně ovlivněné mediálním tlakem spojeným s kauzami, jako jsou úplatky, manipulace s tendry, předražené zakázky apod. Je třeba si však uvědomit, že toto vše má jediný společný jmenovatel, a tím nejsou stavební firmy či jejich pracovníci. Ti totiž netvoří legislativní ustanovení a z nich vycházející pravidla a nastavení, rovněž nebudují tolik zatěžující, zbytečnou a nákladnou byrokracii, naopak se jí marně a naprosto bezvýsledně brání.

Na základě mých zkušeností se začínám obávat o pokračování aktuálních staveb při současném omezení přeshraničních pracovníků, na kterém je české stavebnictví bez okolků závislé. To, že ještě nedošlo k rozsáhlému pozastavování staveb, je pouze důsledek setrvání některých přeshraničních pracovníků, zejména z Ukrajiny a částečně ze Slovenska, kteří nebýt přísné centrální karantény na Slovensku, jsou již dávno doma. V žádném případě však nelze spoléhat, že tito pracovníci tu zůstanou nadále. Naopak, postupně se i ti chystají domů.

Této situaci nepomáhá ani přílišný tlak na termíny provádění, kdy některé stavby byly vytendrovány dokonce i za nižší ceny než ceny předpokládané. Jediným řešením neuvíznout ve ztrátě je pak zkrácení doby výstavby, a tím úspora na provozních nákladech, jako jsou pronájmy jeřábů, bednění, skruží, apod.  Tento tlak na urychlování prací eviduji již delší dobu, běžně se i stává, že schválená dokumentace je k dispozici až těsně před zahájením či dokonce až v průběhu prací. V současné době se k tomu přidávají zpožděné dodávky materiálu z Itálie, Španělska, částečně i z Maďarska. Tento tlak na mne osobně velmi doléhá, vidím své kolegy pod velkým stressem, a tento tlak se stupňuje. Pokud v brzké době nedojde k otevření hranic pro přeshraniční pracovníky alespoň ze Slovenska, tak dle mého názoru dojde k pozastavování staveb a tím výraznému propadu i stavební výroby.

Můžeme vést debaty, proč nebyli zaměstnáváni výhradně čeští občané, nicméně výsledkem takové debaty stejně nebude řešení aktuální situace a osobně jsem přesvědčen, že to nebylo možné. Nahradit nyní zaškolené pracovníky lidmi z jiných profesí v tak krátkém čase není dle mne reálné.

Za stávající situace, kdy je evidentní, že naše ekonomika potřebuje spíše povzbudit než omezit, jsem aktuálním nastavením pravidel pro slovenské pracovníky slušně řečeno popuzen. Přísná 14- ti denní karanténa pro občany ze země s mírnějším výskytem koronaviru je pro mne naprosto nepochopitelná, zvláště v kontextu s nezodpovědným chováním našich spoluobčanů, kteří se relativně nedávno vrátili z rizikových alpských středisek, karanténu nedodržovali, nebyli nijak hlídáni a za toto chování ani nijak postiženi.

Věřím, že si vláda uvědomí, že škody způsobené těmito neadekvátními opatřeními, mohou být významně větší, než škody způsobené přímo koronavirem.


Miroslav Strachota    Kontaktujte autora petice

Podepsat tuto petici

Podepsáním povoluji Miroslav Strachota, aby předal/a můj podpis tomu, kdo v této věci pravomoci.


NEBO

Obdržíte e-mail s odkazem na potvrzení podpisu. Abyste si byli jisti, že budete e-maily dostávat, přidejte si prosím info@petice.com do vašich kontaktů nebo seznamu bezpečných odesilatelů.

Vezměte prosím na vědomí, že svůj podpis nemůžete potvrdit odpovědí na tuto zprávu.

Placená propagace

Tuto petici nabídneme 3000 lidí.

Zjistit více...