Petice pro přijetí senátního návrhu zákona z roku 2007 na zákaz komunistů

 PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním  

Věc: Petice pro přijetí senátního návrhu změny zákona z roku 2007 a jejich zařazení do zákona č.40/2009 Sb. § 403 (a souvisejících) 

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, paní senátorky a páni senátoři, My, níže podepsaní občané prostřednictvím této petice žádáme o přijetí senátního návrhu zákona z roku 2007 tehdejších senátorů Martina Mejstříka, Richarda Sequence, Josefa Novotného, Jana Horníka a Jaromíra Štětiny, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších právních předpisů. Formulace tohoto zákona je velice obecná a nereflektuje prudký nárůst extrémních komunistických sil v ČR, včetně snahy Ruska a Číny (největších propagátorů komunistických myšlenek ve světě). Žádáme proto zahrnutí paragrafu o trestné propagaci komunismu jako zločineckého hnutí, zákaz používání slova komunismus a jeho variant ve veřejné propagaci, zákaz komunistických symbolů srpu a kladiva, rudé pěticípé hvězdy, sovětské vlajky apod. do zákona č.40/2009. Dále žádáme na základě výše uvedených požadavků zrušení Komunistické strany Čech a Moravy a jejích přidružených organizací, jako např. Mladí komunisté. Pátý článek Ústavy České republiky  určuje, která politická uskupení jsou přípustná: součástí politického systému mohou být pouze ty strany a hnutí, které odmítají násilí, jako způsob dosažení svých cílů.   Děkujeme Petici podal David Šteffel a skupina Dekomunisti Za petiční výbor je oprávněn jednat David Šteffel, trvale bytem Koudelov 43, Vrdy, okr. Kutná Hora

Zde je návrh zákona, kterého se tato petice týká.Jedná se o původní návrh, který páni senátoři předložili pro změnu zákona č. 140/1961, který byl z trestního řádu odstraněn v roce 2009 a nahrazen novým zákonem č.40/2009.

Parlament České republiky  

Senát   6. funkční období   2006-2008  

Návrh   senátorů   Martina Mejstříka, Richarda Sequense, Josefa Novotného,   Jana Horníka a Jaromíra Štětiny   senátního návrhu zákona,   kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších právních předpisů     N á v r h   ZÁKON   ze dne ……… 2007,   kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon,   ve znění pozdějších předpisů  

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

  Čl. I

  1.​ V § 260 odst. 1 se za slovo propaguje vkládají slova „komunistické, nacistické nebo jiné podobné“ a slovo „prokazatelně“ se zrušuje.   2.​ V § 261 se za slova „v § 260“ vkládají slova „tím, že užívá, vystavuje nebo šíří symboly tohoto hnutí, jako je zejména hákový kříž, symbol SS, šipkový kříž, srp a kladivo, pěticípá rudá hvězda nebo užívá typické projevy tohoto hnutí, jako je například nacistický pozdrav vztyčením paže (hajlování)“.   3.​ V § 261a se slova „nacistické nebo komunistické“ nahrazují slovy „komunistické, nacistické nebo jiné“ a slova „nacistů nebo komunistů“ se nahrazují slovy „komunistů nebo nacistů“.  

Čl. II  

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.  

DŮVODOVÁ ZPRÁVA  

OBECNÁ ČÁST  

A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu k platnému právnímu stavu   Skutková podstata trestného činu Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka uvedená v § 260 trestního zákona a navazující skutková podstata uvedená v § 261 trestního zákona (o trestnosti veřejného projevu sympatií k zmíněným hnutím) byly v různé podobě zakotveny v trestním zákonu č. 140/1961 Sb. od počátku jeho platnosti.   V průběhu devadesátých let došlo k několika novelizacím těchto ustanovení. Od schválení trestního zákona do jeho novely č. 557/1991 Sb. byl v § 260 uveden pojem fašismus, novelou kromě dalších pojmových změn byl tento pojem vypuštěn. Novela pak jako příklad hnutí směřující k potlačení práv a svobod v závorce uvedla pojem komunismus a fašismus. Závorka byla nálezem federálního ústavního soudu ze dne 4. 9. 1992 zrušena s tím, že ustanovení je nejasné. Dnes platné znění § 260 trestního zákona je proto formulováno pouze obecně a neobsahuje příkladmo uváděné hnutí směřující k potlačení práv a svobod.   Současná obecná právní úprava § 260 trestního zákona, bez výslovného uvedení pojmů komunistické, nacistické, vyvolává v praxi výkladové problémy. Orgány činné v trestním řízení přiznávají bezradnost při aplikaci tohoto ustanovení. Po vydání zmíněného ústavního nálezu policejní prezidium požádalo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o výklad, neboť posuzování konkrétních případů aplikace příslušných ustanovení, a to zejména případy užívání nacistických symbolů a symbolů hnutí skinheads a jiných extremistických hnutí, vyvolává v praxi vážné obtíže.   Podle následného stanoviska NSZ by mohlo být trestně postižitelné např. masové veřejné provolávání fašistických a jiných protidemokratických hesel, případy hromadného zneužívání symbolů nacistického Německa a fašistické Itálie z období existence totalitních režimů (fašistických diktatur)   v těchto zemích apod.   Zatímco projevy pravicových extremistických hnutí jsou v poslední době stále častěji trestně stíhány, propagace levicového extremismu zůstává beztrestná (např. MF DNES 15. 12. 2003 - gen. tajemník ÚV KSČ Miroslav Štěpán o demokracii hovořil jako o imperialismu a hrdě se hlásil k odkazu Klementa Gottwalda, který dovedl KSČ k vítězství nad kontrarevolucí v roce 1948, členové KSČM veřejně prosazují komunistické ideje prostřednictvím politické podpory režimů, které potlačují lidská práva a svobody).   Cílem předmětných ustanovení § 260 a násl. tr. zák. je ochrana společnosti před hnutími, která by mohla ohrozit stávající demokratický řád.   Je třeba zdůraznit, že trestně postižitelné je komunistické, nacistické a jiné podobné hnutí, které má význam institucionalizující.   V navrhované úpravě jsou užity ve spojení s příslušnými hnutími výrazy komunistické, nacistické, protože výraz komunismus, nacismus zpravidla označuje fenomény ideologické, zatímco výrazy komunistické, nacistické mají spíše význam institucionalizující.   Nejvyšší soud ČR v případě trestního stíhání českého vydavatele knihy „Mein Kampf“ hnutí vykládá jako skupinu, která v době propagačního jednání pachatele reálně existuje a z podpory a propagace těží.   Podle Nejvyššího soudu ...Musí však jít o konkrétní hnutí, tedy v určité míře organizovanou a strukturovanou skupinu osob, která má alespoň zřetelné kontury, společné postoje a orientaci zaměřenou na dosažení některého v ustanovení csect; 260 odst. 1 tr. zákona uvedeného cíle.   Hnutí jako součást skutkové podstaty trestného činu podle § 260 tr. zák. je nutno posuzovat ve všech podstatných souvislostech. Je třeba zkoumat nejen jeho povahu, tak jak je oficiálně vymezena v programovém prohlášení, stanovách apod., ale i to, zda konkrétní projevy tohoto hnutí, včetně názvu, nejsou v rozporu s jeho oficiálními dokumenty.   Komunismus je jedním z typů totalitarismu, který popírá jakýkoliv pluralismus, občanská práva a svobody, individuální svobody, a to s ohledem na jeho základní teze spočívající v zničení všeho, co ochraňuje a zajišťuje soukromé vlastnictví, realizaci třídního boje, nastolení diktatury proletariátu, zrušení vázanosti státních orgánů zákonem a v importování komunistické revoluce do všech koutů světa pro „osvobození“ veškerého dělnictva.   Nacismus jako další typ totalitarismu má tytéž devastující následky pro společnost jako komunismus, liší se však svými základními tezemi (nadřazenost jednoho národa nad ostatními národy, ospravedlňující vydobytí si životního prostoru na ostatních národech, antisemitismus, vytvoření sociálně spravedlivého národního společenství). Oba výše uvedené „ismy“ sehrály v historii 20. století velmi podstatnou roli. Uvádění těchto „ismů“ v život, což je z hlediska historických faktů nezpochybnitelné, stálo miliony lidských životů.   Proto navrhovatelé považují za nezbytné, aby jak komunismus tak nacismus byly v daném paragrafu přímo a nezpochybnitelně uvedeny.   Zákonodárce doplnil novelou trestního zákona č. 405/2000 Sb. novou skutkovou podstatu uvedenou v § 261a trestního zákona proto, aby nedocházelo k popírání či ospravedlňování zločinů spáchaných komunisty a nacisty. Zákonodárce považoval za nezbytné zvlášť zmínit nacistické nebo komunistické genocidium nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů. Ustanovení § 261a trestního zákona systematicky souvisí a vychází z ustanovení § 260, proto je nezbytné, aby ke stejnému pojmovému upřesnění došlo také u ustanovení výchozího, tedy u § 260.   Platný trestní zákon neobsahuje definici pojmu komunismus ani nacismus a navrhovatelé nepovažují ani nyní za nezbytné tyto pojmy definovat. Podle Evropského soudu pro lidská práva není nezbytně nutné zákonem definovat všechny zásadní pojmy užívané v zákoně. Definici v trestním zákoně používaných pojmů nacismus a komunismus nemají ani na Slovensku nebo v Polsku. Vodítkem pro výklad pojmu komunismus může být zákon o protiprávnosti komunistického režimu.   Je třeba zdůraznit, že platný trestní zákon je (podle § 3 odst. 4 )založen na principu nutnosti dosáhnout činem určitého stupně společenské nebezpečnosti. Zjednodušeně řečeno to znamená, že při posuzování event. trestní odpovědnosti bude vždy záležet na konkrétních okolnostech případu. Soud by velmi pečlivě zkoumal nejen osobu pachatele, ale zejména, zda měla podezřelá osoba skutečně úmysl propagovat extremistické hnutí jako je nacismus a komunismus. Soudní praxe (např. kauza Mein Kampf) ukazuje, že prokázat úmysl propagovat extremistické hnutí je dle mínění soudců velmi obtížné, ne-li nemožné. Proto obavy, že v případě schválení novely § 260 tr.zák. budou věznice zaplněny domnělými pachateli, jsou zjevně zbytečné.   Omezení svobody projevu zakotvené v §§ 260 a 261a trestního zákona nechrání pouze lidská práva a svobody, ale i demokratické základy státu. Proto podle čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod jde o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých. Ústavní soud ČR dospěl k závěru, že je možné stíhat i za pouhý názor, pokud je považován za extrémní či nebezpečný, aniž by současně muselo hrozit jiné bezprostřední nebezpečí porušení práva. ÚS dále zdůraznil, že odůvodněnost „idey demokracie schopné se bránit“ opakovaně uznal i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Evropský soud považuje realizaci této myšlenky za legitimní cíl, jehož naplňování dovoluje v přiměřených mezích jednotlivým státům omezit práva zaručená v Evropské úmluvě o ochraně lidských práva a svobod. Podle Ústavního soudu má demokratický stát má nejen právo, ale i povinnost aktivně bránit své demokratické zřízení, přičemž tento veřejný zájem trvá i v okamžiku, kdy je demokracie již završena. Ostatně v platném trestním zákoně je celá řada tzv. verbálních trestných činů, kterých se lze dopustit otevřeně pronesenými slovy, resp. takto vyjevenými názory a postoji. Namátkou se jedná např. o trestné činy podněcování, schvalování trestného činu, hanobení národa, rasy a přesvědčení, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, šíření poplašné zprávy.   Návrh zákona je postaven na těchto základních východiscích:   1)​ Nutnost příkladmého uvedení komunistického a nacistického hnutí v § 260 z důvodu mnohosti zločinů, které byly prostřednictvím těchto extremistických hnutí spáchány.   2)​ Uvedení ustanovení § 260, § 261 a § 261a trestního zákona do pojmového souladu a výkladové jednoznačnosti, protože zákonodárce z § 260 trestního zákona vypustil pojmy fašismus nebo komunismus, ale následně novelou zakotvil v ustanovení § 261a trestního zákona pojmy nacismus a komunismus.   3)​ Podle navrhovatelů je nutné do zákona explicitně zakotvit zákaz podpory a propagace symbolů předmětných hnutí, včetně projevů souvisejících s předmětnými hnutími jako je např. tzv. hajlování. A to ze stejných, shora uvedených důvodů jako je tomu v případě explicitního zakotvení výrazů komunistické, nacistické. Z čistě právního hlediska by pro trestní postižitelnost propagace příslušných hnutí, včetně jejich symbolů a souvisejících projevů měla být dostatečná dosavadní úprava. Avšak praxe (bezradnost orgánů činných v trestním řízení při výkladu příslušných ustanovení) si vynucuje výslovně do zákona uvést jak pojmy komunismu, nacismus, tak i symboly a související projevy těchto hnutí.   Z právní konstrukce ustanovení § 260 tr. zák. (kdo podporuje a propaguje komunistické, nacistické nebo jiné podobné hnutí) je zřejmé, že nebude trestně postižitelné, pokud pohnutka bude jiná než podpora a propagace příslušných hnutí. Nebude proto trestně postižitelné, pokud někdo spáchá čin uvedený v odst. 1, ale motiv bude jiný než podpora a propagace, např. šíření vzdělání, vědy a umění.   Navrhovatelé se v souvislosti s navrhovaným zákazem symbolů předmětných hnutí inspirovali obdobnými zahraničními právními úpravami, zejména maďarskou trestně právní úpravou, která výslovně zakazuje šíření, veřejné užívání a vystavování nacistických a komunistických symbolů i s jejich výčtem.   Obdobně v Německu zákon stanoví zákaz užívání symbolů tzv. protiústavních politických stran a organizací, NSDAP, nacistické vojenské jednotky SS, SA a Gestapa. Byla zde zakázána jak extremistická Socialistická říšská strana (SRP), která se hlásila po válce k nacistickým hodnotám, tak i Komunistická strana Německa (KPD).   V Rakousku, které má ve státním znaku srp a kladivo, je zakázána nacionálně socialistické dělnická strana NSDAP a její přidružené organizace. Zákon zakazuje nošení uniforem německého Wehrmachtu, odznaky a symboly zakázaných organizaci. Symboly se nesmějí zobrazovat ve filmu, v divadle a na výstavách, s výjimkou užití symbolů, které má čistě informativní charakter.   V Rumunsku zakázali v roce 2002 vystavování symbolů s fašistickou, rasistickou nebo xenofobní povahou, s výjimkou vědeckých, uměleckých nebo vzdělávacích účelů.   V Rusku platí zákaz užívání nacistických symbolů v jakékoli podobě.   4) Do ustanovení § 261a tr. zák. je vložen výraz „jiné“, a to v souvislosti s genocidiem, tak aby bylo trestně postižitelné popírání, zpochybňování atd. nejen komunistického nebo nacistického, ale i např. tibetského, bosenského, arménského nebo rwandského genocidia.   Dále je zde změněno pořadí tak, aby na prvním místě bylo uvedeno, stejně jako ve výchozím ustanovení § 260, komunistické genocidium před genocidiem nacistickým.   Návrh zákona obsahuje následující změny proti stávajícímu znění:   § 260   Do odst. 1 se začleňují výslovně příklady extremistických hnutí, která již ze své podstaty potlačují práva a svobody: „komunistické, nacistické“ a dále se přidává výraz „nebo jiné podobné“ a to proto, že se jedná o příkladmý, nikoli taxativní výčet trestně postižitelných hnutí.   Z důvodu nadbytečnosti se vynechává výraz „prokazatelně“, protože u každého trestného činu je třeba prokázat (a to bez jakýchkoli pochybností) tzv. skutkovou podstatu trestného činu .   Odstavec 2, který zvyšuje trestní sazby na 3-8 let, pokud se předmětné trestné činnosti pachatel dopustí prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, jako člen organizované skupiny, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, zůstává beze změn.   § 261   Začleňuje se i trestnost užívání, vystavování nebo šíření symboliky předmětných totalitních hnutí, přičemž symboly jsou uvedeny příkladmo (např. hákový kříž) . Dále se zavádí i trestní postižitelnost souvisejících projevů, a to opět v podobě demonstrativního způsobu jednání, jako je např. tzv. hajlování.   Návrh vychází z toho, že užívání symbolů je, oproti aktivní podpoře a propagaci, jednání spíše pasivní, čemuž lépe odpovídá podstata § 261: „veřejné projevování sympatií“ k předmětnému hnutí   § 261a   Do stávajícího § 261a je v souvislosti s genocidiem vložen výraz „jiné“ proto, aby bylo trestně postižitelné popírání, zpochybňování atd. nejen komunistického nebo nacistického, ale i např. tibetského, bosenského, arménského nebo rwandského genocidia.   Dále je zde změněno pořadí tak, aby na prvním místě bylo uvedeno, stejně jako ve výchozím ustanovení § 260, komunistické genocidium před genocidiem nacistickým.   B. Soulad navrhované úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána   Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a zároveň není v rozporu s mezinárodními smlouvami.   Navíc je třeba konstatovat, že ústavní zřízení demokratického státu neupírá Parlamentu právo vyjádřit svou vůli i svá morální a politická stanoviska a že Ústava není založena na hodnotové neutralitě, ale včleňuje do svého textu i určité regulativní ideje vyjadřující základní nedotknutelné hodnoty demokratické společnosti, které je třeba ochraňovat.   Poměrně často používaný argument proti navrhované novele, že Ústavní soud již jednou obdobnou úpravu, kterou navrhuje tato novela, zrušil, neobstojí. Ve věci (Pl 5/92) rozhodoval před 15 lety federální ústavní soud. Ovšem v roce 2001 ÚS ČR (Pl. ÚS 9/01) konstatoval, že existence obou zmíněných soudů je vzájemně nezávislá. Navíc ÚS ČR uvedl, že je možné rozhodnout odlišně od stanoviska ústavního soudu, pokud se změnily okolnosti, za kterých tento soud rozhodoval. K zásadní změně okolností prokazatelně došlo, např. byl přijat zákon o době nesvobody a dále zákon o protiprávnosti komunistického režimu, ve kterém se mimo jiné uvádí, že parlament si je vědom povinnosti vyrovnat se se zločinným, nelegitimním a zavrženíhodným komunistickým režimem. Parlament se v citovaném zákoně zavázal, že ve své další činnosti bude vycházet z tohoto zákona.   Stejně tak je irelevantní námitka, že Ústavní soud v minulosti opakovaně zrušil vyhlášky měst   o zákazu agitace a propagace KSČM. Je třeba zdůraznit, že Ústavní soud tyto vyhlášky zrušil nikoli proto, že zákaz propagace KSČM by byl v rozporu s právem na svobodu projevu. Důvod byl ryze formální: nedostatečná právní forma, kterou byl zákaz stanoven. Stalo se tak totiž vyhláškou a nikoli, jak stanoví ústavní pořádek, zákonem. Podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod mohou být meze základních práv a svobod, za podmínek stanovených Listinou, upraveny pouze zákonem.   Návrh neodporuje předpisům Evropské unie, v této kategorii trestního práva není legislativa unifikována a podléhá národní úpravě. Česká republika je suverénní země a je jen na nás, jaké konkrétní hnutí, včetně jeho symbolů považujeme na základě konkrétních zkušeností za reálnou hrozbu, a proto bude trestně postižitelné.   C. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet   Předpokládá se, že navrhovaná změna zákona nevyvolá dodatečné nároky na státní rozpočet nebo jiné veřejné rozpočty ani na nárůst pracovních sil veřejných orgánů.   ZVLÁŠTNÍ ČÁST   K části první:   K § 260   Změnou dochází k příkladmému uvedení hnutí směřujících k potlačení práv a svobod a to zavedením pojmů komunistické a nacistické. Za propagaci uvedených a jim podobných hnutí je třeba považovat i přijetí označení politického uskupení takovýmto názvem (např. Komunistická, Nacistická strana apod.).   K § 261   Zakotvuje se trestní postižitelnost propagace předmětných hnutí i prostřednictvím jejich symbolů (např. srp a kladivo, hákový kříž) a souvisejících projevů jako je např. tzv. hajlování.   K § 261 a   Důsledkem změny spočívající ve vložení výrazu „jiné“ v souvislosti s genocidiem bude rozšíření trestní postižitelnosti i o genocidium bosenské, tibetské apod. Dále se mění pořadí tak, aby na prvním místě byl uveden komunismus před nacismem, stejně jako je tomu u výchozího ustanovení § 260 trestního zákona.   K části druhé:   Navrhovatelé neshledali důvod pro stanovení lhůty mezi vyhlášením a účinností navrhované novely.   Platné znění části zákona č. 140/1960 Sb., trestní zákon, s vyznačením navrhovaných změn   Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka   § 260   (1) Kdo podporuje nebo propaguje komunistické, nacistické nebo jiné podobné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.   (2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,   a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem,   b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo   c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.   § 261   Kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 260 tím, že užívá, vystavuje nebo šíří symboly tohoto hnutí, jako je zejména hákový kříž, symbol SS, šipkový kříž, srp a kladivo, pěticípá rudá hvězda nebo užívá typické projevy tohoto hnutí, jako je například nacistický pozdrav vztyčením paže (hajlování), bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.   § 261a   Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické komunistické, nacistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů komunistů nebo nacistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

 

 


David Šteffel    Kontaktujte autora petice

Podepsat tuto petici

Svým podpisem uděluji David Šteffel svůj souhlas s předáním informací, které uvádím v tomto formuláři, těm, kdo mají v této záležitosti moc.


NEBO

Obdržíte e-mail s odkazem na potvrzení podpisu. Abyste si byli jisti, že budete e-maily dostávat, přidejte si prosím info@petice.com do vašich kontaktů nebo seznamu bezpečných odesilatelů.

Vezměte prosím na vědomí, že svůj podpis nemůžete potvrdit odpovědí na tuto zprávu.




Placená propagace

Tuto petici nabídneme 3000 lidí.

Zjistit více...