Obnovení Rakouska - Uherska
My, pod touto peticí podepsaní spoluobčané si přejeme obnovení Rakouska - Uherska protože nynějšímu způsobu funglování této země a evropské unie již nedůvěřujeme.
Dalo by se říci že stát nemá o lidstvo zájem tak není důvod aby jsme my měli zájem o stát. Vlastenectví není zločin a zájem o Obnovu Rakouska - Uherska není namířeno proti vlastenectví. Nic méně není nic neznámého že tento stát posílá lidi do pekel.
Nevím co pan Václav Havel myslel tou pravdou a láskou a spravedlností a dosažení západní úrovně. Realita je úplně jiná. Přesný opak všeho co bylo Havlem slibované při revoluci. Ten opak jeho slibů je viditelný velice zřetelně
Rakousko-Uhersko jsme neměli bourat. 10 věcí, které by dnes byly lepší.
Historie samozřejmě nezná kdyby, ale zamyslet se nad nimi můžeme. Co by se tedy stalo, kdyby nevzniklo Československo?
Nedošlo by k Mnichovské dohodě, okupaci Československa, protektorátu a ani k druhé světové válce, protože na silnou středoevropskou monarchii by si Hitler netroufl. Nedošlo by ani k druhé světové válce, a pokud přece jen ano, tak s jiným průběhem i výsledkem.
Nekonala by se Jaltské konference, kde se rozhodlo, že značná část Evropy připadne do sféry vlivu SSSR, tedy komunistů.
V roce 1946 by ve volbách nezvítězili komunisté, a tudíž by se nekonal vítězný únor 1948.
Naše hospodářství by dál pokračovalo normální kapitalistickou cestou, žádné znárodňování průmyslu a kolektivizace zemědělství ani měnová reforma v roce 1953. Prosperovalo by i pohraničí, kde by nestihlo vysídlení Čechů v roce 1938 a Němců v roce 1945.
V emigrační vlně po roce 1948 by neodešla řada lidí do ciziny. Nikdo by nebyl zabit ani mučen v politických procesech, nevznikly by pracovní tábory. Politická perzekuce by nepostihla statisíce, možná miliony, našich lidí.
Nedošlo by, pochopitelně, k událostem roku 1968, sovětské okupaci ani normalizaci a další emigrační vlně.
Nestrádali bychom ani národnostně. Rakousko-Uhersko by se po první světové válce transformovalo do podoby federace, v níž by historické země Koruny české měly rovnoprávné postavení s ostatními zeměmi Rakouska-Uherska. Hlavním městem by zůstala Vídeň, patřily by nám i Alpy a Jadran.
Se zbytkem Evropy bychom se potkali v rámci Evropské unie. Naše současná životní úroveň by byla srovnatelná přinejmenším s životní úrovní v současném Rakousku. Většina z nás by kromě češtiny ovládala němčinu na úrovní rodilého mluvčího, přičemž s němčinou by se nepojily žádné negativní konotace. Místo ruštiny bychom se ve škole učili angličtinu, v níž bychom pak byli schopni efektivně komunikovat a spolupracovat se zbytkem světa.
V čele našeho státu, územně rozsáhlé a ekonomicky prosperující konstituční monarchie by místo prezidenta stál příslušník či příslušnice panovnická dynastie srovnatelná s britskou královskou rodinou. A, poněkud úsměvně, prince a princezny bychom neměli jen v pohádkách.
Josef Dvořák Kontaktujte autora petice