NESOUHLASÍME s testováním dětí a u dětí s povinností nosit roušky ve školském zařízení! - Zábřeh na Moravě

Pokud jste podepsali fyzicky petici, nepodepisujte znovu zde online!

Fyzický podis má větší váhu, pokud můžete vytisknout a podepsat, učiňte tak, pokud ne, podepište online.

NESOUHLASÍME
s testováním dětí a u dětí s povinností nosit roušky ve školském zařízení!

Žádáme otevření MŠ i ZŠ (běžné i speciální) bez
podmínky testování výtěrem z nosu, bez
podmínky nosit roušku.

! Děti nelze nutit k testování a k rouškám, nelze je
trestat za neuposlechnutí, je to týrání dětí !

Starosta města Zábřeh
RNDr. Mgr. František John, Ph.D.
Městský úřad Zábřeh
Masarykovo náměstí 510/6
789 01 Zábřeh
07.04.2021

! NESOUHLASÍME s testováním dětí a s povinností roušky pro děti !

Vážený pane starosto,
My, níže podepsaní rodiče nesouhlasíme s tím, aby děti v MŠ a ZŠ musely nosit roušku,
nesouhlasíme ani s testováním dětí, pokud by mělo probíhat v prostorách MŠ a ZŠ, bez
přítomnosti rodiče.
! Žádáme, prosíme a vyzýváme Vás, abyste se v této věci stal hlasem svých občanů a
bojoval za práva a zdraví našich dětí !
! Děti nelze nutit k testování a k rouškám, nelze je trestat za neuposlechnutí, je to týrání
dětí!
Žádáme o otevření MŠ a ZŠ (běžné i speciální) bez podmínky nosit roušku.
Rouška pro děti představuje velká zdravotní rizika a u malých dětí nijak nezamezuje šíření covid-19. Dítě není schopno s rouškou správně manipulovat a používat ji tak, aby měla jakýkoli kladný efekt, naopak dítě rouškou může reálně ohrozit sebe i své okolí. Vydechovaný vzduch je vlhký, ve vlhké roušce dochází k množení bakterií, které dítě následně vdechuje.

Neodbornou manipulací s rouškou dochází k tomu, že se z roušky bakterie a viry uvolňují,
dítě tak spíše ohrozí/ infikuje sebe i své okolí.
„Nosit masky nevede sice ke snížení saturace kyslíkem, nýbrž ke zvýšení hladiny CO2 v krvi v důsledku akumulace CO2 za rouškou. Toto zvýšení oxidu uhličitého je již po několika deších ověřitelné příslušnými měřícími zařízeními. Hyperkapnie, zvýšená hladina oxidu uhličitého v krvi, může mít několik různých účinků: Omezuje mozkové funkce. První
příznaky jsou bolest hlavy, malátnost, závratě, potíže se soustředěním, únava a nakonec
zmatenost, zčervenání kůže, záškuby svalů, zvýšený puls nebo bušení srdce. V pokročilých fázích může zahrnovat paniku, záchvaty, pokles krevního tlaku a poruchu vědomí. Nastává bezvědomí. Viz. Příloha 1.“
„Ke zdravotním obtížím se řadí podrážděnost (60%), bolesti hlavy (53%), poruchy
koncentrace (50%), pocit nespokojenosti (49%), odmítání chodit do školy (44%), pocit
nemoci (42%) porucha učení (38%) a ospalost (37%). Třetina dětí spala hůře, než
normálně, u čtvrtiny se objevily nové strachy. Stovky dětí ztratily radost z hraní, ze života a byly nezvykle podrážděné. Ještě závažnější obtíže se týkaly dušnosti (29.7%), závratím
(26.4%) a stovky dětí pociťovaly stav nemoci, slabosti, zrychleného dechu, tísni na hrudi, 3 krátkodobé změny vědomí. Povinné nošení roušek u dětí poškozuje jejich zdraví, a
způsobuje sníženou obranyschopnost. Podle mnoha vědců roušky poškozují psychicky děti, neboť v nich vzbuzují dojem, že dech způsobuje přenos nemocí a to, že dýcháním mohou nakazit ostatní. Děti jsou ovlivňováni v tom, že mají mít strach z jiných dětí, dospělých a světa kolem sebe. Viz. Příloha 2“

Žádáme o otevření MŠ a ZŠ ( běžné i speciální) bez podmínky testování dětí
Vyjádření předních odborníků poukazuje na fakt, že testování ani roušky u dětí z hlediska
ovlivnění pandemie nebudou mít žádný kladný efekt. Například: MUDr Vladimír Čížek:
„Testování dětí považuji za něco mezi nesmyslem a zločinem. Děti infekci ve školách
přenášejí minimálně, nedávno vyšla velká studie, která ukázala, že pokud se děti nakazily, tak od učitelů.“ MUDr. Hana Zelená, Ph.D.: „Testování dětí považuji za nepřijatelné. Nic to nepřinese z hlediska nějakého ovlivnění pandemie, protože pokud proběhlo takových nějakých pár pilotních studií u nás, nebo i v zahraničí, tak se zjistilo, že záchyt byl prakticky zanedbatelný a ve většině případů se jednalo o falešné pozitivity, takže z tohoto pohledu si myslím, že to žádný praktický význam nemá.“ Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.: „ Navrhuji celou dobu, co se bavím s odborníky, abychom si uvědomili, že testování a roušky nemá smysl aplikovat plošně, ale je potřeba je aplikovat cíleně.“
Podmínit předškolní a školní docházku testováním dětí a nošením roušek je naprosto
nepřijatelné. My, níže podepsaní občané říkáme JASNÉ NE ROUŠKÁM V MŠ a ZŠ,
testování pouze pokud se nastaví přijatelné podmínky testování, přítomnost rodiče a
šetrné testy ze slin („plivací testy“).

Přílohy:
-Příloha č. 1
-Příloha č. 2
-Právní analýza připravovaného nařízení o opatřeních souvisejících s návratem dětí do
MŠ a ZŠ – Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová
-Otevřená výzva zřizovatelům, provozovatelům a vedení škol – Za zdravé fórum JUDr.
Tomáš Nielsen
-Podpisové archy4
PŘÍLOHA Č.1
78 NĚMECKÝCH LÉKAŘŮ VARUJE PŘED RIZIKEM
NOŠENÍ ROUŠEK PŘI VYUČOVÁNÍ
18. Září 2020
78 německých profesorů, pediatrů, školních lékařů, psychiatrů a dalších lékařů
sepsalo informační dopis pro rodiče, ředitele škol, učitele, pedagogy a školní
personál o o nebezpečí hyperkapnie - zvýšené hladiny C2 v krvi při delším nošení
roušky a minimálním riziku nového koronaviru pro děti.
Drazí pánové a paní,
tímto informačním dopisem bychom vám rádi poskytli soubor informací týkající se
každodenního školního života v podmínkách Corony.
1. Riziko hyperkapnie související s rouškou u dětí a adolescentů
Příznaky a léčba
Hygienický plán nijak neupozorňuje školy na možná zdravotní rizika spojená s
rouškami. To je velmi znepokojivé, jelikož případy hyperkapnie se ve školách již
skutečně vyskytly.
Nosit masky nevede sice ke snížení saturace kyslíkem, nýbrž ke zvýšení hladiny
CO2 v krvi v důsledku akumulace CO2 za rouškou. Toto zvýšení oxidu uhličitého
je již po několika deších ověřitelné příslušnými měřícími zařízeními (viz příloha).
Hyperkapnie, zvýšená hladina oxidu uhličitého v krvi, může mít několik různých
účinků:
Omezuje mozkové funkce. První příznaky jsou bolest hlavy, malátnost, závratě,
potíže se soustředěním, únava a nakonec zmatenost, zčervenání kůže, záškuby
svalů, zvýšený puls nebo bušení srdce. V pokročilých fázích může zahrnovat
paniku, záchvaty, pokles krevního tlaku a poruchu vědomí. Nastává bezvědomí.
U lidí s určitými již existujícími stavy, zhoršenou funkcí plic, nadváhou, stejně jako u
dětí, představuje zvláštní zdravotní riziko.
Protože děti na základní škole často mívají příznaky, jako jsou bolesti hlavy, ztráta
koncentrace,náhlá únava nebo závratě nemusí to být vždy spojeno s rouškou, nýbrž
někdy i bagatelizováno jako snaha vyhnout se školním povinnostem a tudíž to
nevede k odstranění zakrytí obličeje. Je proto velmi nutné rozpoznat příslušné
příznaky a správně zareagovat. Okamžitě odstranit roušku!
Rovněž je vhodné sledovat zdraví studentů. Letargické nebo neobvykle tiše
vypadající děti vyžadují odstranění masky.5
Můžete si být jisti, že když dítě v roušce omdlí, tak to není známka náhlé
infekce Covid-19, spíše se jedná o ukládání oxidu uhličitého v krvi. To není
nakažlivé.
Prvním a nejdůležitějším krokem je okamžité odstranění masky. To reguluje v
mnoha případech hladinu CO2.
S ohledem na hrozící pandemickou situaci však doporučujeme, abyste poradili
dětem, aby si sundaly masky, když se budou cítit špatně nebo unavené. Zda to
nebude mít vliv na šíření Covid 19 ve školách objasníme v další kapitole.
2. Smysl požadavku na roušku pro děti
Pro učitele je současná situace velmi obtížným vyvažovacím aktem. Na jedné straně
jsou učitelé a rodiče, kteří mohou patřit do rizikových skupin
a velmi se obávají, že by je někdo mohl nakazit. Na druhé straně však existují
studenti, kterým by chtěli dopřát maximálně bezstarostné a šťastné dětství a
normální školu bez drastických omezení jako jsou pravidla roušky, rozestupů a
hrozby karantény.
Abychom to více osvětlili, rádi bychom odpověděli na tři otázky:
a Jakou ochranu nabízejí masky?
b Jaká je současná „pandemická situace“?
c Jaké je riziko infekce u dětí přípravkem Covid-19?
3.1 Jakou skutečnou ochranu masky nabízejí?
Zakrytí úst a nosu neposkytuje nám samotným ani jiným lidem spolehlivou
ochranu proti Covid 19. Z tohoto důvodu nejsou látkové masky povoleny
pod hrozbou vysokých pokut prodávat pod označením „maska na obličej“ nebo jako
„ochranná maska“, protože tento výraz by byl zavádějící.
BfarM (Federální institut pro léčiva a zdravotnické prostředky) píše na své
domovské stránce k používání látkových roušek (komunitní masky):
"Nositelé výše popsaných krytů úst a nosu se nemohou spolehnout na to, že
chrání vás nebo ostatní před přenosem SARS-CoV-2, protože u těchto masek
nebyl prokázán žádný odpovídající ochranný účinek. “6
Virus SARS-CoV má průměrně 0,08 až 0,14 um. Chirurgické roušky jsou pro tyto
viry i pro aerosoly o průměru 0,9 až 3,1 µm propustné; V případě textilních
masek by póry látky měly být ještě větší. 1
Některé kryty obličeje jako např. tenké šály (tzv. multifunkční šátky) dokonce
zvyšují riziko infekce, protože při mluvení rozdělují kapénky na menší kapičky,
a tím mohou zvýšit šíření viru. 2
Při nošení obličejových krytů, které nechrání před nákazou, jde sotva o bezpečnost,
ale spíš jde o to uklidnit lidi.
1 https://www.aerzteblatt.de/nachrichten/111799/COVID-19-Patienten-husten-...
2 https://advances.sciencemag.org/content/early/2020/08/07/sciadv.abd3083
3.2 Jaká je současná pandemická situacev Německu?
Přes zaplněné pláže v letních měsících neexistuje v Německu ani zvýšení počtu
infikovaných lidí, ani žádný důkaz o Covidu 19 v ověřovacích vzorcích Institutu
Roberta Kocha:
V novinách se opakovaně objevují zprávy o zvýšeném počtu infikovaných lidí. Tyto je
však třeba vidět ve vztahu k masivně zvýšenému provádění testu. Že tato správná
klasifikace čísel v mediálních zprávách není provedena, je zavádějící a ve
skutečnosti skandální. Protože kdybyste dostali čísla posuzující pozitivní výsledky
testů ve vztahu k počtu provedených testů, tak by to nevedlo k tak znatelnému
nárůstu případů Covid-19 v populaci. Naopak, v procentech je vidět, že existuje jasný
pokles pozitivních výsledků testů (viz příloha).
Před několika týdny pan Spahn řekl ve zprávách, že by celostátní testy
pravděpodobně získaly více falešně pozitivních výsledků testů než těch skutečných.
Tato chybovost testů PCR není ve statistikách zohledněna; falešné poplachy se
počítají jako pozitivní. Také rozdíl čísel mezi velmi zdravými (bez příznaků)
infikovanými a skutečně nemocnými není ve statistikách rozlišen.Je tedy možné, že
současné pozitivní výsledky testu, které tvoří 1 procento testů v Německu (k 32.
týdnu) jsou falešně pozitivní. 5 Je proto důležité podívat se na sentinelové zkoušky z
Institutu Roberta Kocha, protože zde se zkoumají vzorky skutečně nemocných lidí
V případě vzorků Sentinel, které jsou pravidelně používány lékařskou praxí po celém
Německuv Institutu Robert Kocha, neexistuje od dubna jediný případ Covid-19 -
všechny předložené vzorky se ukázaly být odlišné - viry nachlazení či chřipky,
zejména rinoviry. (Viz příloha)
5 https://www.presse.online/2020/06/20/spahn-durch-zu-viele-tests-mehr-fal...7
3.3 Jaké riziko nakažení přichází od dětí?
Pokud jde o zavedení požadavku na roušku, je také třeba rozlišovat, zda tomu tak je
u dospělých (učitelé, rodiče) nebo u žáků (děti, mládež). Na novém viru Sars-Cov2 je
zvláštní to, že riziko infekce závisí na věku. Na světě neexistuje jediná studie,
která by dokázala, že Covid 19 představuje nebezpečí pro děti.
Nyní existují desítky studií potvrzujících, že děti nejsou roznašeči pandemie.
Zdá se, že děti mají na virus méně receptorů - virus se může dostat na sliznice,
ale nepřežije tam a je tělem okamžitě zničen. V nové studii z drážďanské fakultní
nemocnice se děti dokonce staly brzdnými kameny pandemie označováné jako
pandemie dětí protože tím, že virus nepřenáší, tak ho zpomalí. (Viz příloha). Děti
jsou infikovány velmi zřídka a i když jsou nakaženi, neinfikují ostatní. Tato
skutečnost už není pouhý předpoklad, ale podle prof. Debatina jasný fakt (viz
poznámka pod čarou 4)!
Pokud jsou u dětí pozitivní výsledky testu, je třeba provést druhý test a zkontrolovat,
zda se nejednalo o falešný výsledek.
4 Tvrzení pana Drostena z jara, že děti budou mít stejné riziko infekce jako dospělí,
se ukázalo jako nesprávné a bylo vyvráceno. Výzkumy univerzitních nemocnic v
Heidelbergu, Ulmu, Freiburgu, Tübingenu a Drážďanech prokázali, že na rozdíl od
toho, co tvrdí pan Drosten, koronový virus NENÍ srovnatelný s konvenční chřipkou.
Ukázalo se, že u dětí je méně pravděpodobné, že budou nakaženy, virům se u nich
nedaří usídlit. Profesor Debatin k tomu říká „… jasná skutečnost, že dětí je podstatně
méně nakažených". Tato tvrzení jsou potvrzena podobnými pozorováními a studiemi
ze zahraničíjako např. z Francie, Norska, Nizozemska nebo WHO.
4. Rozpor v nošení roušek
Děti by si ve škole měly nasadit masky, které pak po odchodu ze školy sundají při
hraní s kamarády ze školy. To je rozpor, který je pro děti těžko pochopitelný. Jsou jen
ve škole nakažlivá, ale už ne na hřišti nebo doma? Jaká vzniká škoda na psychice
dítěte, když se ho jiné děti bojí, zavrhuje se lidská blízkost? Existují mnoho lékařů,
pediatrů a psychiatrů, kteří poukazují na nárůst behaviorálních a psychosomatických
poruch a poruch souvisejících se stresem
Nezkrácený originál, přílohy a další informace viz. zdroj
Zdroj: https://klagepaten.eu/wp-content/uploads/2020/09/2020-09-10-
Informationsbrief-fuer-SchulleiterInnen-undLehrkraefte.pdf?fbclid=IwAR1YrH8jvZBdcJgdGEImLf6w0nPeLRiZthL1EoAPFOj3dcC
quIM90iAHWzE
Autoři: Dr. med. Karin Michael, Fachärztin für Kinder- und Jugendmedizin,
Kindergarten- und Schulärztin Nicola Fels, Fachärztin für Kinder- und
Jugendmedizin, Kinder- und Jugend-Psychotherapeutin Dr. med. Bart Maris, 8
Facharzt für Frauenheilkunde Lena Zipperle, Lehrerin Primar- und Sekundarstufe I
Dr. med. Michael Knoch, Schul- und Kindergartenarzt Dr. med. Michaela Glöckler,
Fachärztin für Kinder- und Jugendmedizin, Kindergarten- und Schulärztin Dr. med.
Jens Edrich, Facharzt für Allgemeinmedizin Dr. med. Bernd Labonte, Facharzt für
Innere Medizin Dr. med. Tillman Fellmer, Facharzt für Kinder- und Jugendmedizin,
Facharzt für Allgemeinmedizin Martine Runge-Rustenbeck, Ärztin Prof. Dr. med. Ingo
Rustenbeck, Pharmakologie und Toxikologie Dr. Stefan Schindler, Facharzt für
Chirurgie, Notfallmedizin Johannes Siebicke, Facharzt für Allgemeinmedizin Christina
Siebicke, Fachärztin für Allgemeinmedizin Peter Zimmermann, Diplom-Psychologe
Dr. Karl-Reinhard Kummer, Facharzt für Kinder- und Jugendmedizin 18 Michael
Fischer, Sozialarbeiter Prof. Dr. med. Sven Hildebrandt, Facharzt Gynäkologie und
Geburtshilfe Dr. med. Justine Büchler, Fachärztin für Gynäkologie und Geburtshilfe
Dr. med. Michael Seefried, Kinderarzt, Allgemeinmediziner Dr. med. Marion Debus,
Fachärztin Hämatologie/Internistische Onkologie Rüdiger Lunkeit, Priester und
Seelsorger Dr. med. Martina Franziska Schmidt, Kindergarten- und Schulärztin,
Allgemeinärztin, Wissenschaftlerin. Dr. med. Franz Josef Müller, Facharzt für Innere
Medizin Marly Joosten, Grundschullehrerin, Krankenschwester, Palliativ Care,
Bestatterin Jutta Jolly, Heilpädagogin Simone Lesacher-Jolly, Sonderpädagogin
Marina Kayser-Springorum, Fachärztin für Allgemeinmedizin, Kindergarten- und
Schulärztin Antje Bek, Dozentin für Waldorfpädagogik Dr. med. Andreas J. Grüner,
Facharzt für Allgemeinmedizin Dr. Michael Dönig, Facharzt für Kinder- und
Jugendmedizin Dr. med. Hannes Wieting, Kindergarten- und Schularzt Dr. med.
Andrea Seemann, Ärztin Dr. med. Isabelle Zuzak-Siegrist, Funktionsoberärztin
Psychosomatik für Kinder und Jugendliche Prof. Dr. Tomáš Zdražil, Professur für
schulische Gesundheitsförderung Cornelia Ruhnau, Lehrerin und Forscherin
(Pädiatrische Praxisforschung) Dr. med. Yvonne Heidenreich, Fachärztin f. Kinderund Jugendmedizin, Psychotherapeutin, Kindergartenund Schulärztin Dr. med. Ulrike
Tabien, Kinder- und Jugendärztin Theresa Bauer, Waldorflehrerin für die
Förderschule mit dem Schwerpunkt geistige Entwicklung Dr. Kyra Menz- von
Studnitz, Fachärztin für Kinder- und Jugendmedizin Uwe Momsen, Facharzt für
Kinder- und Jugendmedizin, Facharzt für Kinder- und Jugendpsychiatrie Susanne
Momsen, Pädagogin, Mediatorin Dr. med. Christine Decker, Oberärztin
Neuropädiatrie Dr. med. Martin Wassermeyer, Arzt Dr. med. Andreas Stein, Facharzt
für Allgemeinmedizin Eduard Sadzakov, Systemischer Therapeut, Familientherapeut
Dr. med. Maria Bovelet, Hausärztin Helena Artmann, Ärztin Dr. med. Thengis
Tsouloukidse, Arzt für Allgemeinmedizin, Arzt für Nervenheilkunde Aurelia Haas,
Studentin der Humanmedizin Dr. med. Christina Sanwald, Internistin Vanita Voß,
Assistenzärztin Pädiatrie Dr. med. Annemarie Balliel, Schulärztin Iris Taggert,
Lehrerin, Dozentin Anita Krause, Schulärztin Dr. med. Christof Braun, Facharzt für
Innere Medizin und Notfallmedizin Sibylle Stiller, Eurythmietherapeutin 19 Julia Veil,
Internistin und Kardiologin Dr. med. Tobias Daumüller, Facharzt für Innere Medizin
Bettina Schulz, Fachärztin Gynäkologie und Psychotherapie Dr. Eberhard Urban,
Arzt Dr. med. Antje Oppermann, Gynäkologin Susanne Rivoir, Heilpraktikerin für
Psychotherapie Dr. med. Johann Pohl, Facharzt für Allgemeinmedizin Peter
Frommherz, Arzt Alexandra Bolender, Dipl.-Pädagogin, Mediatorin Dr. Inka Goddon,
Zahnärztin Dr. med. Norbert Disterheft, Facharzt für Allgemeinmedizin Michaela
Jaschinski, Sozialpädagogin und Erzieherin Dr. med. Klaus Thies, Kinderarzt Dr.
med. Silke Schwarz, Ärztin Dr. med. Gunda Kohl, Fachärztin für Allgemeinmedizin,
Schul-und Kindergartenärztin Dr. Wolfgang Herrmann, Studiendirektor i. R. Dr.med.
Clemens Hoppe, Allgemeinmediziner Bert Raderschatt, Arzt Dr. med. Andreas 9
Weichert, Arzt Dr. med. Udo Kamentz, Hautarzt Allergologie Umweltmedizin Martha
Koelman, Ärztin in Weiterbildung FA Psychiatrie Matthias Koelman, Facharzt für
Allgemeinmedizin, Schularzt. Dr. med. Christoph Bernhardt, Arzt Dr. med. Juliane
Rüchel, Allgemeinmedizin Frank Noetzel, Landwirt Dr. med. Maria Nattermann,
Fachärztin für Allgemeinmedizin Dagmar Terwyen, Fachärztin für Allgemeinmedizin
Dres. med. Susanne Lindenmayer und Renate Reul, Gemeinschaftspraxis
Allgemeinmedizin Roswitha Beckmann, Ärztin für Anästhesie, Spezielle
Schmerztherapie Klaus Lesacher, Facharzt für Allgemeinmedizin, Schul- und
Kindergartenarzt Gesa Sitaras, Ärztin Avril Jennifer Drew, Heileurythmistin Dr. med.
Irene Stiltz, Ärztin für Allgemeinmedizin, Anthroposophische Medizin (GAÄD),
Palliativmedizin Leo Busse, Finanzwirt, Vater Annette Kaufmann, Fachärztin für
Kinder- und Jugendmedizin Ruben Reifenberg, Dipl. Math (FH) Doris Schneider,
Mutter Marion Antonio, Lehrerin Olga Schumacher Claudia Wessendorf, Lehrerin,
Primarstufe Dr.med.univ. Stefan Rohrer, Arzt Anna Lena Rohrer, Ärztin Julia Seidl
Petra Stüer, Grundschullehrerin Dr. med. Christian Haffner, Facharzt für
Allgemeinmedizin 20 Dr. Christian Schroer, Kinder-und Jugendarzt, Kinderkardiologe
Dr. med. Andrea Blässing, Fachärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Dorothea
Veltkamp, Fachärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Gabriele Schaefermeyer ,
Fachärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Sven Ehart, Facharzt Allgemeinmedizin,
Kindergarten- und Schularzt Katharina Schlüter, Fachärztin für Allgemeinmedizin Dr.
med. Wolfram Faber, Facharzt für Allgemeinmedizin Susanne Schadde, Ärztin für
Praktische Medizin Dr. med. Daniel Moos, Arzt für Allgemeinmedizin Natascha
Rakhimi, Schulärztin Uwe Meinecke, Facharzt für Psychiatrie und Psychotherapie,
Forensische Psychiatrie Dr. med. Pia Feldmann, Fachärztin für Kinder- und
Jugendheilkunde Christoph Junge, Arzt für Allgemeinmedizin Dr. med. Marc-André
Wulf, MA (phil.) Keke Rischke, Ärztin Gottfried Klemp, Arzt Sara Vardaxis,
Sozialarbeiterin Uwe Vardaxis, Postangestellter Dr. med. Helbe Margarete
Notemann, Ärztin Marcus Bohnen, Mediator, Krefeld Bettina Köhnke, Rechtsanwältin
Thomas Sutor, Wildnispädagoge Iris Reeder, Orchestermusikerin und Mutter Dr.
Martin Schlüter, Diplomphysiker, Dozent für Waldorfpädagogik Dr. med. Barbara
Czech, Ärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Renate Karutz, Ärztin für
Allgemeinmedizin, Kindergarten- und Schulärztin Susanne Schulenburg, Hausärztin
Dr.med. Birgit Steuernagel, Fachärztin für Allgemeinmedizin Dr. med. Henry Bruch,
Facharzt für Allgemeinmedizin Claudia Bellgart – Giesmann, Schulische Lehrkraft Dr.
med. Cornelia Buldmann, Ärztin für Allgemeinmedizin Jörn Buldmann, Arzt für
Allgemeinmedizin Renate Schweigert, Fachärztin für Innere Medizin Dr. med. Tobias
Flemming, HNO-Arzt Sonja Flemming, Geschäftsführung Ersatzschule Annette
Bopp, Diplom-Biologin und Journalistin für Medizin und Kultur10
Příloha č.2
Nová studie uvádí, že roušky u dětí způsobí zdravotní
obtíže
Německá a první studie svého druhu zahrnující 25,000 dětí ukazuje, že školáci trpí nejen fyzicky ale i
psychicky při nošení roušek, a jejich nošení má negativní efekt na chování, soustředěnost a zájem o
učení. Tyto projevy se běžně neuvádí v médiích, které pouze straší aniž by informovaly. Z celkového
počtu dětí 25930 se po nahlášení rodiči do databáze projevily zdravotní potíže u nejméně 17854 dětí.
Tyto zdravotní obtíže se objevují u 68% školáků, které byly nuceny nosit roušku v průměru 4 a půl
hodiny denně.
Registr v provozu od října 2020 kontaktoval lékaře, aby sdělili rodičům a učitelům, aby oznámili
zdravotní obtíže u dětí, které jsou nuceny nosit delší dobu roušky. Ke zdravotním obtížím se řadí
podrážděnost (60%), bolesti hlavy (53%), poruchy koncentrace (50%), pocit nespokojenosti (49%),
odmítání chodit do školy (44%), pocit nemoci (42%) porucha učení (38%) a ospalost (37%). Třetina
dětí spal hůře než normálně, u čtvrtiny se objevily nové strachy. Stovky dětí ztratily radost z hraní, ze
života a byly nezvykle podrážděné.
Ještě závažnější obtíže se týkaly dušnosti (29.7%), závratím (26.4%) a stovky dětí pociťovaly stav
nemoci, slabosti, zrychleného dechu, tísni na hrudi, krátkodobé změny vědomí.
Povinné nošení roušek u dětí poškozuje jejich zdraví, a způsobuje sníženou obranyschopnost.
Podle mnoha vědců roušky poškozují psychicky děti, neboť v nich vzbuzují dojem, že dech způsobuje
přenos nemocí a to, že dýcháním mohou nakazit ostatní. Děti jsou ovlivňováni v tom, že mají mít
strach z jiných dětí, dospělých a světa kolem sebe.
Nošení roušek u dětí může být lékařským experimentem a žádná studie není provedena s tím, jaký
výsledek má dlouhodobé nošení roušek jako certifikovaná lékařská pomůcka na zdravotní stav.
Zdroj: Silke Schwarz, Ekkehart Jenetzky, Hanno Krafft et al. Corona children studies „Co-Ki“: First
results of a Germany-wide registry on mouth and nose covering (mask) in children, 05 January 2021,
PREPRINT (Version 2) available at Research Square [https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-124394/v2

Lenka Bláhová    Kontaktujte autora petice