“My v tom tisíce dětí v ústavních zařízeních nenecháme! A co Vy?”

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 

Vážené Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Vážení senátoři, Vážení zřizovatelé dětských ústavních zařízení 

my, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby byla poskytnuta okamžitá pomoc dětským ústavním zařízením po celé ČR. Vzhledem k situaci a vydaným opatření v souvislosti s COVID – 19 byly velmi silně postiženy dětské ústavní zařízení, které už rok bojují s řadou problémů vyplývajících z této situace. Klíčovým problémem, se kterým se zařízení potýkají je nedostatek pedagogického personálu, který se o děti a mladistvé má starat. Situace se v těchto chvílích v souvislosti se zavřením speciálních a mateřských škol zhoršila natolik, že jeden vychovatel s asistentem má v extrémních případech na starost až 15 dětí.  

Podle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních má na jednu výchovnou či rodinnou skupinu připadat maximálně 8 dětí, tomuto číslu se v této situaci nedá v rámci pracovního personálu ani přiblížit. Proto navrhujeme posílení personálu z řad učitelů a asistentů, kteří kvůli distanční výuce nemohou v plném rozsahu učit a také žádáme o možnost uznání odborné praxe ze strany vysokoškolských, ale i středoškolských studentů, kteří mají pedagogickou specializaci a v zařízeních by díky splnění této podmínky chtěli pomoci.  

Souvisejícím problémem s nedostatkem pedagogických pracovníků je také to, že v případě onemocnění pedagogického pracovníka Covidem – 19, okamžitě zařízení vypadne pracovní síla minimálně na 14 dní. Tento výpadek již pro zařízení v této zhoršené situaci není únosný, proto si myslíme, že by tito pracovníci měli být přednostní skupinou, která bude očkována. V rámci tohoto návrhu by mělo dojít k jejich zařazení do očkovacího systému ještě před učitele, alespoň vysokých škol, které s velkou pravděpodobností budou přecházet na prezenční výuku jako poslední, tím by se dalo zamezit těmto pracovním výpadkům, které mají na děti, ale i ostatní pracovníky v ústavních zařízeních negativní dopad.   

S tím samozřejmě souvisí i bezpečnost a ochrana pedagogických pracovníků a dětí v ústavních zařízeních, které potýkají s nedostatkem ochranných pomůcek. Proto žádáme o nárok na poskytnutí ochranných pomůcek pro tyto zařízení ZDARMA ze strany jejich zřizovatelů. 

 Dalším nemalým problémem, se kterým se zařízení potýkají, je nedostačující technické vybavení, které je potřebné pro uskutečňování distanční výuky. Proto žádáme o podporu na dovybavení ústavních zařízení, aby děti, které jsou pandemií postiženy, měly nárok na veškeré vybavení související s jejich vzděláváním.  

Posledním návrhem, který bychom rádi předložili je nárok na finanční kompenzaci pro vychovatele, kteří vynakládají již roční úsilí tomu, aby zařízení, a hlavně děti mohly fungovat bez větších negativní následků na jejich vzdělání a celkové psychické zdraví. To vše často zajišťují na úkor svých vlastních rodin. Proto máme za to, že by jejich úsilí mělo být ze strany státu nějakým způsobem finančně kompenzováno. To samé žádáme i pro děti, které jsou velkou část tohoto období uzavřeni v samotném domově, nemohou se plnohodnotně vzdělávat, sportovat, v některých případech ani navštívit své rodiče, proto bychom pro ně chtěli vyjednat nárok na jednorázový finanční příspěvek, který by se odvíjel podle typu zařízení a počtu dětí v něm. Tento finanční příspěvek by byl použit na realizaci letních táborů a volnočasových aktivit v době velkých prázdnin, které by pro ně děti mohly být odměnou a zážitkem za to, že tuto situaci zvládly.  

Zde přikládáme vyjádření z ústavních zařízení, se kterými spolupracujeme:  

Mgr. Irena Adámková

(zástupce ředitele dětského domova Prostějov)

• „Distanční výuku jsme měli již celkem zvládnutou. V každé rodince se jednalo o cca 3 nebo 4 děti. Zbytek dětí navštěvovalo speciální nebo mateřskou školu. Pokud budou tato zařízení nyní zavřená, budeme nuceni v jedné rodince zajistit distanční výuku 6 nebo 7 dětem a připravit program pro předškoláka. Což je nadlidský úkol. Pomocnou ruku nám podávají studenti - dobrovolníci, ale ti mají také distanční výuku, které se musí účastnit. Nechodí tedy pravidelně, jen občas..... Pomoc by byla vítaná například od asistentů, kteří pracují s dětmi ve školách.“  

Mgr. Hana Melzerová, MBA

(ředitelka dětského domova Střekov)

• "Vychovatelé v dětských domovech obvykle pracují odpoledne, když děti přijdou ze školy. Od zavedení distanční výuky jsou s nimi celé dny, učí se s nimi během on-line hodin, věnují se jim i po zbytek dne. Pandemie změnila nároky na počet pracovníků, ve stávajících počtech se to podle ředitelů domovů zvládnout dlouhodobě nedá. Vypadávají nám zaměstnanci kvůli vlastní karanténě a izolaci. Narůstají jim přesčasové hodiny," uvedla ředitelka Dětského domova Střekov v Ústí nad Labem Hana Melzerová. Zaplacené přesčasy zaměstnanci dostali do ledna, na další doplatky od zřizovatele se teprve čeká."

Mgr. Radim Kratochvíl

(ředitel dětského domova Plumlov)

• „Již rok trvá situace, kdy nám nebyl posílen personál ani o jednoho pedagoga. Situaci musíme zvládnout sami. Nejsme v městě, takže pomoc studentů je složitá. Každý z našich zaměstnanců je již vyčerpaný, unavený. A to se ještě při výuce od učitelů dozvídáme výtky, jak a co je špatně v domácí přípravě. Zde musí situaci s připojením třeba 20 dětí v jeden okamžik zvládat jeden vychovatel a asistent. Chybí odpovídající výpočetní technika. Situace se zhoršila uzavřením školek a speciálních škol. Opět tyto děti zůstaly na domově. Ještě v pátek jsme to nevěděli, v pondělí nám chybělo jídlo, personál na dozor. Holt, poraďte si, jak umíte! A my to zase zvládneme. Náhradní personál neexistuje. Učitele k nám nikdo nepošle, stejné je to i s armádou. To jsme již zkoušeli.  

Mgr. Jaroslav Doušek

(ředitel dětského domova Holice)

• "Vážení přátelé, v našem dětském domově se snažíme dětem nabídnout co nejpřirozenější alternativu rodinného prostředí a pomoc při hledání řešení jejich obtížné životní situace. Z dnešního pohledu na situaci, která kolem panuje, vyvstávají otázky, které jsme si dříve nekladli, či jsme nepokládali za důležité je řešit, avšak situace je dnes jiná a my se teď zabýváme otázkami typu: Jsme více zařízení nebo rodina? Chce-li dítě vidět svého rodiče, budu se řídit více rozumem, opatřeními či srdcem? Máme zajistit dětem letní tábory s nejistou vidinou výsledku s tím, že slibem dítě nezarmoutíš? Tolik a ještě více nezodpovězených otázek člověku vytane na mysl. Vezměme si jen příklad situace ohledně zavírání škol a distanční výuky. Když je dítě ve své podstatě v domácí péči zaměstnance, braného jako rodiče, otce, matky. Zůstává tedy doma, kdy by jindy bylo ve škole, na kroužku, na jiné volnočasové aktivitě, tudíž i náklady na jeho péči se zvyšují, stejně tak narůstají celkově energie, provozní náklady a zvyšují se i nároky na rozpočet zařízení. To vše jsou jen menší problémy, chcete-li bolestmi pandemické doby. Ale otázkou je, co se bude dít poté, až se tato doba posune a my věříme, že se tomu tak stane."

Student z dětského domova Nová Ves u Chotěboře :

• „V dětském domově se nám snažili vždy dávat vše dopředu, ale jak všichni víme, covid je nevyzpytatelný a stalo se třeba, že z hodiny na hodinu jsme se dozvěděli, že za svou rodinou nepojedeme, protože se třeba u vychovatele, se kterým jsme byli ve styku, projevil covid. Takové zprávy jsme bohužel slýchávali často. Je to pro nás hodně těžké, hlavně psychicky, ale snažíme se. A když vidíme, že jsou opravdu vychovatelé unavení, tak se snažíme jim ulehčit a zpříjemnit tu práci tím, že třeba vymyslíme program pro menší děti. Jsme rádi, že máme takové vychovatele, jako máme. A hlavně jim a celému vedení dětského domova patří velké díky za to, jak se snaží krizi zvládnout i přes velkou námahu, tlak a vyčerpání, a proto by si zasloužili také větší pozornost od všech.“    

Student z dětského domova Litovel: 

• "Distanční výuku docela zvládám. Snažím se pomáhat vychovatelkám s menšími dětmi, protože se nestíhají věnovat všem. Když se uzavřela Litovel, tak tu sloužili jen vychovatelé, kteří byli z Litovle. Takže tady byla třeba jedna vychovatelka na 20 dětí, což bylo opravdu hodně náročné a složité. Myslím si, že největší problém je opravdu v nedostatku vychovatelů a ono když se jeden snaží věnovat třem, čtyřem nebo pěti dětem, tak to nejde úplně snadno. Myslím si, že by si zasloužili mnohem větší uznání a respekt."

Více informací na našich webových stránkách:

www.detivakci.org

odkaz na záznam z tiskové konference: 

https://www.facebook.com/100007329705066/videos/2781431122111184

Děkujeme těm, kteří skutečně pomůžou správné věci! 

Ladislav Samek / ředitel organizace    Kontaktujte autora petice