Nechceme Kněžínka šéfem kanceláře UNESCO! Kozel zahradníkem!

Magistrát hlavního města Prahy jmenoval na pozici vedoucího kanceláře UNESCO nechvalně známého šéfa památkářů Jana Kněžínka. Proti tomuto záměru Česká pirátská strana opakovaně protestuje. Kozel zahradníkem!

 

Jako Kostěj Nesmrtelný. Odešel a už je zase zpět

Bývalý šéf památkářů Jan Kněžínek opustil magistrát v červenci tohoto roku v rámci vlny reorganizace tohoto úřadu, kterou zavedl Bohuslav Svoboda. Spolu s Janem Kněžínkem odešli v této vlně tzv. “kontroverzní” šéfové odborů. Odvolán byl například Bořek Votava (šéf útvaru rozvoje města, který je znám ze skandálních změn územních plánů), zástupce ředitele magistrátu Peter Ďurica, rovněž známý z odposlechů Romana Janouška “Dělej, že nic nevidíš... Prosím tě zavři oko.” , šéf odboru městského investora Jiří Toman, který se proslavil projektem Tunel(em) Blanka.

 

Přibyli i další zaměstnanci

Odchod zdiskreditovaných úředníků veřejnost přivítala. Výše uvedení pánové na magistrátu skončili, Jan Kněžínek je ovšem zpět. Paradoxní je, že po provedení očisty je počet zaměstnanců Magistrátu hlavního města Prahy navýšen o 17 lidí na celkový počet 1907 lidí. Trafik bude tedy, zdá se, asi více.

Jedná se skutečně o zjevnou trafiku

Česká republika je členem UNESCO již 19 let. ČR je dokonce jedním ze zakládajících členů. Celou dobu nebylo této „komise“ potřeba. Proč je nyní nutné ji zřídit? Navíc když komunikace s UNESCO spadá pod gesci Ministerstva kultury, nikoliv pražského magistrátu? A proč zrovna teď? Jen aby pan Kněžínek nemohl odejít z magistrátu?

Připomeňme si nejdůležitější kauzy Jana Kněžínka:

  • První větší kauzou Jana Kněžínka byl Senát. Jan Kněžínek byl vedoucí kanceláře Senátu. NKÚ v roce 1997 kritizoval hospodaření kanceláře. O případ se tenkrát zajímala také tehdejší ekonomická kontrarozvědka. Jan Kněžínek ze Senátu odešel.
  • Poslední vetší kauzou, kterou ještě před svým odchodem Jan Kněžínek stihl podepsat, je skandální rekonstrukce tzv. Knihovny Václava Havla, kterou financuje miliardář Zdeněk Bakala. Jak mohl Kněžínkův památkový úřad povolit stavbu bazénu v paláci ze 16. století? A k čemuže vlastně potřebuje Knihovna Václava Havla bazén?
  • Nejznámější Kněžínkovou kauzou je nevratné poškození Karlova mostu v rámci tzv. projektu opravy Karlova mostu. Nebyl proveden stavebně-historický průzkum. Zadání opravy bylo zcela chybné, zadavatel (Kněžínkův úřad) k projektu přistoupil bezmála jako ke standardní opravě mostu. Na výsledky se podívejte sami. Popřípadě se zajděte na Karlův most podívat. Původní kameny z Karlova mostu během oprav “zmizely”. Za tuto kauzu dostal Magistrát hlavního města Prahy pokutu 2.000.000 Kč. Výběr pokuty byl vinou Ministerstva kultury promlčen.

Připomeňme také kauzu Kněžínkem povoleného bourání v památkové zoně UNESCO. Podle stanoviska komise Ministerstva kultury bylo rozhodnutí Kněžínkových památkářů nezákonné. Na základě protestů, které organizovali i členové Pirátské strany, bylo bourání Václavského náměstí zastaveno.

Motivy?

Zbývá než spekulovat, proč se Jan Kněžínek rozhodoval tak, jak se rozhodoval. Bylo to z přesvědčení? Bylo to z nezištných důvodů? Bylo to z nedostatku vzdělání z oboru památkové péče?

Protestujeme!

Podpořte protest, podepište prosím petici!


Kryštof Vanča    Kontaktujte autora petice