Kalergi? Ideologický otec eurokracie? Ten obdivovatel Bronštejna? Co věřil na panskou rasu?

   Pokud jste si všimli všech těch nepokojů a chaosu a kladli si otázku, proč EU neutne příliv „uprchlíků“ a imigrantů neslučitelných s původním obyvatelstvem evropských zemí – a ty, co už tady jsou, nepošle
neprodleně zpět – je to kvůli odlišným prioritám eurokratů. Tento zdánlivě dysfunkční systém funguje přesně tak, jak má. Politici neslouží lidu, ale spíše svým super bohatým globalistickým kmotrům. A právě tak si to praotec toho všeho Richard Kalergi představoval.
   Pokud existuje peklo, ani na mučidlech určených zatraceným ho jistě neopouští samolibý úšklebek.

   jeho úsilí nakonec skutečně položilo základy dnešního eurokratického režimu, stal se Kalergi roku 1950 prvním recipientem Ceny Karla Velikého, někdy také nazývané Cena Coudenhove-Kalergiho. Tuto pochybnou poctu s ním od roku 2000 sdílejí i Bill Clinton a od roku 2008 také Angela Merkelová (Bůh jí žehnej). Žijeme v podivném světě, kde se za zradu rozdávají vyznamenání.

#180886: -  

     Kalergi? Jo to hovado s tím heslem žádná moc politikům, všechna moc úředníkům. Chytit, oběsit.  

#180886: -  

        Kalergi dodal pojmu „hraběcí rada" nové komplexní dimenze.

     Kriste Ježíši.

#180886: -  

 Na první pohled je to text politologicky velice naivní a jeho poslání na první zdání neuskutečnitelné. Na druhý pohled však nemůžeme přehlédnout, jak mnoho z dosti nebezpečných tezí už bylo tak či onak uskutečněno dnešní Evropskou unií, která ignoruje zájmy a práva národů a podřizuje je jednotnému administrativnímu řízení z jednoho centra (formálně Brusel, fakticky spíše Berlín). Nejbizarnější je autorův požadavek, aby ona Pan-Evropa vznikla zdola vůlí euro-obyvatel stát se euro-občany. Dnešní EU, která je de facto realizací Kalergiho myšlenek, stojí přesně na opačném principu: nevšímá si názorů a postojů členských zemí, slovo „národ“ se zde stává bezmála slovem zapovězeným, je konán pokus o vytvoření umělého „euronároda“ shora, diktátem vydávaným falešně za domnělý konsensus.

   Kalergiho nejčastěji zmiňovaná kniha Praktický idealismus (1925) je, podle tu a tam dostupných fragmentů pokračováním teorie o Pan-Evropě ve smyslu rasovém či multietnickém. Bývá zmiňováno, že jde o základní soubor tezí, které ukazují cestu mj. i k dnešnímu migračnímu kataklyzmatu. Tím se Kalergi stává antihrdinou mnoha teorií, z nichž některé jsou nazývány „konspiračními“