#155128: - Re: Re:  

     Každý z Franků měl s sebou dvě sekerky, francisky. V průběhu bitvy dostali rozkaz jednu z nich odhodit. Bezprostředně poté zahájili protiútok, který zahnal nepřátele na útěk. Oni ale po padesáti krocích zastavili.  Po cestě dorazili zasažené nepřátele,  posbírali  sekerky, aby jim je neházeli zpátky, a spořádaně se vrátili zpět na  původní pozici.

   Kronikáři si ani nevšimli, co se to v průběhu bitvy vlastně stalo. Jen konstatovali, že Frankové dvakrát provedli krátký protiútok, a zase se vrátili, a že před jejich pozicemi zůstalo třicet tisíc mrtvých nepřátel. Franků bylo 15 tisíc, to dává třicet tisíc sekerek. Jak to, že mrtví leželi před Franky, kteří stáli celou dobu na místě? 

#155142: - Re: Re: Re:  

    Pokud byli nepřátelé nahuštění, a to před linií franckých štítů určitě byli,  sekerky pršely na jejich hlavy, krky a ramena. Přes hlavy první linie. Stát v bitvě proti Karlovi, zvanému Kladivo,  nebyl rozhodně žádný med.

#155142: - Re: Re: Re:  

    Bitva u Tours patří v evropských dějinách k těm naprosto nejzásadnějším momentům, proti nimž je naprostá většina politického kolotu, jímž jsou zaplněny učebnice dějepisu, jen nedůležitými banalitami.   

...

   ... Frankové srazili štíty pevně k sobě a mezi nimi nechali čnít jen ježící se les kopí. Obdobně jako to dělaly římské legie ve formaci testudo (želva). A vydrželi tak neuvěřitelně disciplinovaně celé první hodiny útoku. Všechny arabské jízdní útoky s lučištníky byly zcela neúspěšné. 

  Po poledni zaútočila arabská pěchota, Ale i tento útok skončil fiaskem. Arabské pěchotě se ani na jednom místě nepodařilo prorazit formaci. V jednu chvíli přešli Frankové do protiútoku, odhodili první ze svých seker a arabskou pěchotu rozehnali. Ovšem nepronásledovali jí a okamžitě se stáhli zpět.

  Abdul er Rahman proto odpoledne znovu zformoval všechny své síly a podnikl velmi tvrdý a intenzivní útok, který vedli jeho těžcí jezdci. K zoufalství Arabů se ale ani těžké jízdě útočící dlouhým kopím nepodařilo proniknout za hradbu štítů a kopí, Frankové zde stáli jako skála a navíc se jim sborovým bojovým pokřikem dařilo plašit arabské koně. Abdul er Rahman burcoval vojáky do opakovaných útoků a do jednoho z nich se zařadil sám se svou gardou. Výsledky byly pro Araby katastrofální.

  Ztráty útočníků byly zdrcující. V pozdní odpoledne podnikli Frankové druhý krátký protiútok a celé arabské vojsko prchlo z bojiště.

   Třetí den ráno se francká armáda semkla do těsných šiků, aby mohli znovu odolávat arabskému útoku. Ten ale nepřicházel. Proto Karel vyslal směrem k arabskému táboru zvědy a ti k svému překvapení našli tábor narychlo opuštěný.

   Teprve dodatečně průzkumníci oznámili jak strašnou porážku Frankové útočníkům uštědřili. V bitevní vřavě před franckými šiky padlo kolem 30.000 arabských bojovníků, mezi nimi i Abdul er Rahman s celou svou elitní gardou. Padl v poslední fázi bitvy během franckého protiútoku, když se snažil zastavit hromadný útěk svých vojáků.