... Je 11. září  léta Páně 1697.  Od roku 1683 zuří válka mezi rakouským mocnářstvím a osmanskou říší.   Velitelem císařských vojsk byl saský kurfiřt; ten se ale musel věnovat Polsku, stav se králem polským. 

     Nedávno přibyvší nový poradce náhle  drží v rukou otěže. Čeho vlastně? A píše situační zprávu do Vídně. Armáda v rozkladu, sultán na obzoru. Peníze. PENÍZE! PENÍZE!!!

      Dům habsburský připomíná  holywoodské ateliéry po neúspěšném pokusu natočit film o Kleopatře. Císař opatrně zkoumá, za podmínek jakých bylo-li by možno půjčit si na válku. 

      A dostává uctivou odpověď. Podmínky jsou tři... zdánlivě lehce splnitelné... Rotschild chce mít dům ve  Vídni, šlechtický titul...  

        ... Císař zaúpěl znovu. Jak vexlák  zasažený kursem. Složil hlavu do dlaní. Musím se na to vyspat.

   ...

   ...  ( potrhlé reklamy na hovadiny, které nikdo nepotřebuje, pak upoutávky na horror)...

   ... to blbý slunce už zase svítí... a mrzutosti nejenže nezmizely, ale ještě si přivedly pomocníky.

  „ Sebereme ti tvoje královstvíčko!"

   Tak jak????   

    A mě je to jedno!  Mávl rukou.

    Tak jo. 

     Savojský opatřil žold, doplnil bojové počty. Je  teď jako kočka.

    Srbské město Senta(Zenta) leží na řece Tise. Ta zde v nejužším místě ... má asi 140 metrů...

  Je odpoledne, 11. září 1697. Sultán se právě přepravuje na druhý břeh Tisy. Je zrovna v nejlepším, polovina armády s kanóny za řekou, zbytek před ní. 

   Pak dopadlo kladivo.

   Početně slabší Evžen obul sedmimílové boty. A skočil. Zadní voj Osmanů je rozdrcen, tisíce a tisíce mrtvých sultánových vojáků  ještě týdny poplavou po Dunaji přes celou jeho říši až do moře.

   Bylo po válce, večer 11. září 1697.

   Evžen, spolubojovník  Johna Churchilla ve válce o dědictví španělské, v krušení Osmanů pokračoval. A napráskal jim se svou menší armádou ještě několikrát.

#151119: -  

   Dobový plánek bitvy u Zenty  Evžen očekával sultána u Petrovaradína, na Dunaji, cca 70 km jižněji. Mustafa II. však odklonil postup směrem na slabě bráněný Szegedin. Zdálo se, že zamíří do hornatého Sedmihradska.

   V noci z 10. na 11. září ohlásila předsunutá hlídka, že Turci se nedaleko osady Zenta chystají překročit řeku Tisu. Ještě v noci vydal Evžen rozkaz k dalšímu pochodu a doufal, že se mu podaří dostihnout Turky dříve než ukončí přechod řeky. V dopoledních hodinách 11. září se od zajatého tureckého paši dozvěděl, že sultán spolu s jízdou a většinou dělostřelectva již řeku překročili po mostě z lodí postaveném za pomoci francouzských ženistů.

    Evžen se spolu se skupinou svých důstojníků vydal s ochranným doprovodem dragounů na průzkum situace u Zenty. Zjistil, že zajatec nelhal a turecké vojsko opravdu pozvolna překračuje řeku 

   ... se západem slunce se rakouští vojáci dostali na druhý břeh. Vtrhli do tureckého tábora, který předtím sultán ve spěchu opustil. Mezi kořistí byl most z lodí,  naložených proviantem, velké množství zbraní a střelného prachu, vozy,  sultánův stan, sultánův harém, osmanská válečná pokladna, státní pečeť a 80 děl. ...