Američané dnes žijí v opravdu zvláštním světě, připadal bych si tam snad jak v blázinci. Vedou spolu podivnou ideologickou válku, které říkají kulturní, kdysi seriózní liberální noviny jsou posedlé nenávistí a všechno hodnotí bez ohledu na očividné pravdy postranním zakukleným jazykem, který něco skrývá a něco prosazuje. Dávno nejde o pravdu nebo snahu o objektivitu. Je to zápas a účel světí prostředky.
 

I nijak všímavý pozorovatel světa zná světový kontext nedávného masakru na Srí Lance, dobře ví, že jsou v islámském světě vražděni křesťané, zejména v Pakistánu, Egyptě a Nigérii, a to jen proto, že jsou křesťané. Nepotřebuje studovat statistiku renomované agentury Pew Research, podle níž jsou dnes křesťané nejpronásledovanějším náboženstvím světa. Každý zná pachatele. Útočí na ně islamisté, fanatici posedlí představou džihádu, války s křesťany a západní civilizací.

V Evropě se zatím naštěstí útoky muslimů s tragickou výjimkou židů omezují na poškozování kamenných sakrálních staveb – kapličky, kostely, baziliky a hřbitovy, jen v samotné Francii bylo vloni zdevastováno téměř tisíc objektů, v našem sousedním Bavorsku okolo dvou set.

A přesto po největším koordinovaném masakru křesťanů na Srí Lance (250 až 359 obětí) nadepíše The Washington Post svůj hlavní „analytický” komentář Pumy v kostelích na Srí Lance vyvolávají zuřivé reakce extrémní pravice na Západě. Tak to je zlé, pokud někoho masový zločin rozčílil, je fašista. Článek přitom žádné příklady zuřivé pomstychtivosti neuvádí, komentáře pravicových populistů vyjadřují pouze úděs z fanatismu, z jatek nevinných obětí a soustrast s pozůstalými.

Tzv. liberální levice se musí ale pravdě vyhnout za každou cenu. Hillary Clintonová a Barack Obama krátce po sobě, jako by vycházeli ze stejného textu (měli totožnou chybu v jednom slově) zatweetovali, Obama: „Útok na turisty a velikonoční ctitele je útokem na lidstvo…,” Clintonová o dvě hodiny později: „Ve svatém týdnu mnoha náboženství se musíme postavit proti nenávisti a násilí, zůstávám v modlitbách se všemi, kterých se dotkl hrůzný útok na velikonoční ctitele a turisty.”

Oba se vyhnuli výrazům kostel a pojem křesťané a nahradili podivným neologismem „velikonočních ctitelů”, o kterých nikdo nikdy neslyšel. Po masakru muslimů na Novém Zélandě napsala Clintonová, že jí „srdce krvácí z bolesti globální muslimské komunity nad strašlivým masakrem v mešitách”. Bolest komunity a mešity nepřekážely. Jak napsal americký konzervativní komentátor Dennis Prager, „progresivisté mají jednoduché pravidlo, o islámu nic špatného, o křesťanství nic dobrého”.

Zbývá jen otázka proč? Proč navzdory veškerým důkazům útočí liberálové na každou kritiku burky a jiných pochybných praktik islámu obviněním z tzv. islamofobie a zamlčují masovou, vražednou vlnu nenávisti ke křesťanství, jež zachvátila muslimský svět? Spekulací na toto téma je mnoho, můžeme si vybrat, která je ale správná?

Jsou snad politici vyděšeni a nechtějí přiznat, že islamisté vedou globální válku s křesťanstvím a západní civilizací? Je jich možná méně než promile, podle odhadu britské policie se jich v zemi nachází zhruba 23 000, ovšem na světě jich je podstatně víc. Možná se i obávají nenávistné reakce vyšinutých jedinců, jakou byl jistě útok na Novém Zélandě. Levice považuje muslimy za utlačenou menšinu, které je zapotřebí pomáhat.

Nevím, je tu možná i hlubší příčina, „náboženství lásky” sekularisty štve, zbytky křesťanské a evropské civilizace hodlají zničit ve jménu multietnické internacionální společnosti a islám jim v jejich úsilí napomáhá. Co se stane, až zvítězí, je už zřejmě nezajímá.

#147109: -  

+1