#134017: Evropan - Re: Re: Re: Re: Jedním slovem - Skvělé! 

Často se připomíná hladomor na Ukrajině těsně po občanské válce v letech 1921-22.

Ale už jste slyšeli o hladomoru v USA ?

Často se připomíná hladomor na Ukrajině těsně po občanské válce v letech 1921-22.

Čísla to jsou mnohdy impozantní – 10, 20 i více miliónů obětí. Co na tom, že oficiální odhady (5,2 mil. – 7,0 mil.) jsou 2 – 3 x nižší, že to nijak nekoresponduje s oficiálními čísly a statistickými údaji ani s demografickým vývojem? Může se tak krásně manipulovat a dokazovat „nelidskost“ bolševiků, kteří se nedali vyhubit intervencí.

Ale hladomor v USA? Nesmysl?

Objevila se totiž studie Borise Borisova, který z oficiálních statistických dat USA vyvodil počet obětí velké krize 30. let v USA. Došel k číslu 7 miliónů obětí, čímž tuto krizi zcela regulérně srovnal s následky občanské války v SSSR. 

Ve své stati Borisov použil oficiální americká statistická data. Vycházel z počtu obyvatel USA, dynamiky porodnosti i úmrtnosti, imigraci i emigraci. Došel k závěru, že během hladových let 1932-1933 v USA zemřelo na 7 mil. lidí.

Ze všech těchto dat měla mít USA v roce 1940 141,856 mil. obyvatel, ale ve skutečnosti jich bylo pouze 131,409 mil. Z toho 3,054 mil. lidí, padá na vrub migrace. A tak 7,394 mil. lidí v těchto datech chybí. Žádné oficiální objasnění tohoto poklesu není.

Udivuje vás to ? Nemělo by. Kdo však ví o tom, co byla velká krize ? 5 miliónů amerických farmářů (tedy asi milión rodin) ztratilo svou půdu i hospodářství, zabavené jim nenasytnými bankami. Neměli ani majetek, ani půdu, ani práci, ani pojištění, natož starobní penzi. Vydali se bezcílně po USA, hledali práci, umírali na cestách, jako snadný cíl policie i banditů. (Kdo zná slavný americký film o té době „Hrozny hněvu“?, pozn. red.) Každý šestý americký farmář podlehl tomuto hladomoru, píše Borisov.

Ale v tu samou dobu se likvidovaly přebytky potravin, zaoralo se 10 mil. hektarů polí i s úrodou, pálilo se obilí v lokomotivách a ovoce se sypalo do moře – nebylo přece možné porušit zákony svobodného trhu!

Situace dospěla tak daleko, že bylo nutné v rámci Rooseveltova „Nového údělu (New Deal) zorganizovat pro milióny lidí práci – při stavbě silnic, mostů, kanálů, atd., často v těch nejtvrdších podmínkách. Na nich pracovalo kolem 3,3 mil. lidí, celkem jimi prošlo na 8,5 mil. lidí. Zdraví a úmrtnost tam nikdo nesledoval. V táborech pro nezaměstnané lidé žili a pracovali v úděsných podmínkách, které Borisov srovnává se stalinským Gulagem. Borisov srovnává proto i ministra vnitra Herolda Ickese (1874–1952) s Berijou. Ickes zavřel v táborech pro nezaměstnanou mládež v roce 1932 na 2 milióny lidí. Své „zkušenosti“ pak zúročil na počátku 2. světové války, když ve spolupráci s armádou internoval na 2 milióny etnických Japonců v letech 1941-1942. Internace takového počtu lidí trvala pouhých 72 hodin !

#134021: - Re: Re: Re: Re: Re: Jedním slovem - Skvělé! 

Russký Lysenko na hladomory? Hmmm fakt dobrý :-). 

#134021: - Re: Re: Re: Re: Re: Jedním slovem - Skvělé! 

Tak Boris Borisov, říkáš? Tak tohoto významného historika opravdu neznám. To musí být nějaký Bulhar nebo co, když na základě toho, že neumí sčítat, odvodí, že za hospodářské krize zemřelo v USA na 30 mil. lidí. Navíc je tu jeden velký rozdíl. Hladomor na Ukrajině naplánoval stalin speciálně proti Ukrajincům jako národu. V USA velká hospodářská krize nebyla namířena takto účelově, ale šlo o ekonomický cyklus. Můžeš mi napsat odakz, odkud informaci o hladomoru v USA čerpáš? Já našel jen stránky našich komunistů a russkou televizi, což je ovšem stejný, a navíc krajně nedůvěryhodný zdroj. No a na tyto dezinformační zdroje se přece odkazovat nechceš. Nebo jo?

No a co se týká Hroznů hněvu, tak bych doporučil spíše knihu Johna Steinbecka, protože Hollywood vždy pozměňuje a zkracuje. Ale o hladomoru v této výborné knize nic není. On Steinbeck se obecně ve svých knihách zaměřuje na osudy jedinců a často na okraji společnosti. Ale nepopisuje nějaká hromadná šílenství. Ovšem ať jsou jeho ostatní knihy jakkoli kvalitví a skvělé, já si budu nejvíce pamatovat Toulky s Charliem, které za komunismu četli každou neděli na Hlasu Ameriky