#102248: Evropan - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

 Nebýt sponzoringu UČK a jejím kriminálním deliktům by se nestalo nic, co se dnes manipoluje o Srebrenici. Jenže válka proti Srbsku měla ve skutečnosti příčiny jiné:

A to ve společnosti albánského miliardáře Sehita Muye, s kterým chce Soros těžit kosovský lignit, jehož zásoby jsou odhadovány na 300 miliard dolarů.

Výkonný ředitel korporace „Albánské minerály“ Muya ani Soros nemají na zřeteli jenom uhlí, ale i olovo, chrom, zinek, zlato, stříbro, měď, nikl a další bohatství, zakončil Wall Street Journal.

Srbské ministerstvo energetiky ocenilo v roce 2009 hodnotu protiprávně uloupeného majetku srbského státu v oblasti energetiky na Kosovu okolo 1,5 miliard dolarů. Tehdy bylo v ministerstvu řečeno, že by „hodnota tohoto bohatství představovala až 100 miliard eura, když se hodnotí z perspektivy výnosu, který by se získal těžbou a přeměnou tohoto energetického bohatství na elektrickou energii.

V tomto okamžiku je rudný bazén „Trepča“ prolezlý výzkumnými týmy velkých korporací.

Společnost Lydian Internetional (do roku 2006 Rio Tinto) otevřela 4. listopadu 2010 v Prišitně své obchodní oddělení, které pracuje na plné obrátky. Jak by také ne, když začátkem roku 2008 oznámili, že u Orachovce našli naleziště zlata se sytostí 1,87 gramů zlata na jednu tunu vytěžené zeminy (nejlepší vzorek obsahoval až 7,97 gramu/tunu).

"Je to vzrušující nový objev zlata v této oblasti, která byla dříve známá pouze svými „nikl-měďno-kobaltovými  zdroji," řekl Tim Coughlin, prezident společnosti.

Koncem roku 2007 Neil Clarck v New Statesmanu konstatoval , že George Soros a jeho Open Society Fundation se nezabývá jen ochranou lidských práv a občanskými svobodami – ale společnost je „otevřena“ pokud si on a jeho společníci mohou vydělat velké peníze. Clarck to ilustroval Sorosovými investicemi na Kosovu „ aby převzal kontrolu nad dolem Trepča“, kde jsou „velké zásoby zlata, olova a dalších nerostů“.

Flora Sonders již 30. července 1998 zveřejnila text s nadpisem „Kosovo: válka kvůli dolům“ a poukázal na skutečnost, že odborné metalurgické a podobné publikace informují úzký kruh finančníků a businessmanů o tamním velkém přírodním bohatství. Článek zakončila tím, že důl „Trepča“ bude kontrolovat ten, kdo vyhraje ozbrojený střet na Kosovu a dominace NATO v této oblasti by „postavila americké korporace do nejlepší pozice“.

Hlavní radou pro Misi OSN na Kosovu (UNMIK) bylo „převzít důl Trepča od Srbů co možné nejrychleji a vysvětlit, že se to má udělat“. Vojska NATO v síle okolo 3 000 vojáků vpadly14. srpna 2000 ve 4,30 hod. do Slévárny olova ve Zvečanu, zavřely ji a tisíce zaměstnanců vyhodili na ulici.

Bernard Kouchner, šéf UNMIKu takto ospravedlnil akci zabavení dolu Trepča: „Jako lékař a hlavní administrátor na Kosovu nemohu ani na jeden den povolit tuto hrozbu pro zdraví dětí a těhotných žen“.

Proto vojáci NATO nosili chirurgické roušky, aby se údajně neotrávili „příliš zamořeným ovzduším“.

Nyní se ukázalo, jak ty masky skrývaly dalekosáhlé cíle při zabavení cizího majetku.

Před tím, než začala agrese NATO na Jugioslávii, Novak Bijelić, ředitel dolu Kombinátu „Trepča“ vydal toto prohlášení. „Válka na Kosovu je kvůli dolům, pro nic jiného. Toto je Srbsko, toto je srbský Kuvajt, Kosovo je srdce Srbska. Kromě toho, Kosovo má k dispozici 17 miliard tun uhlí.“

#102264: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

Zase nějaká blbost z arzenálu ruské ambasády, kterou nemá smysl číst. Ach jo ...