Delegace 29 občanů ČR cestovala do Uljanovska letadlem Armády České republiky.
Z hlediska mezinárodních vztahů se nejednalo o tzv. Státně důležitý let (SD let), který má nárok na speciální zacházení. Proč? Protože tuto výsadu mají lety přepravující Prezidenta, Premiéra, Předsedy Parlamentu nebo Předsedy Senátu a jim na roveň postavených představitelů státu (třeba král je postaven na roveň prezidenta).

Nikdo takový se na palubě letadla nenacházel, byl tam "pouze" místopředseda Parlamentu, a ten takovouto výsadu nemá.
Letadlo nepřeváželo oficiální státní návštěvu, ale "jen" účastníky pamětní akce.
Přeprava byla prováděna vojenským letadlem, ale dle civilních leteckých předpisů.
Co se civilní letecké přepravy týče, tak pravidla stanovuje Chicagská smlouva z roku 1944 a rozpracovávají dokumenty ICAO. Tato pravidla zahrnují i tzv. "letecké svobody", určující, co mohou letadla cizího státu na území jiného státu dělat.

Základních 5 leteckých svobod jsou:
1. svoboda - právo přeletu cizího teritoria bez přistání;
2. svoboda - právo přistávat na cizím teritoriu z jiných než obchodních důvodů (např. tzv. technical landing);
3. svoboda - právo letu a přepravy nákladu z vlastního teritoria do cizího teritoria;
4. svoboda - právo letu a přepravy nákladu z cizího teritoria do vlastního teritoria;
5. svoboda – právo letu a přepravy z bodu v cizím teritoriu do dalšího cizího teritoria a zpět v návaznosti na 3. a 4. svobodu tzv. kabotážní právo (kabotáž)
Kabotáž znamená právo přepravy mezi body na území téhož cizího státu a prakticky se neuděluje.

Mezinárodní letecká dohoda mezi Českou republikou a Ruskem zahrnuje 1., 2., 3. a 4 svobodu, přičemž 3. a 4. svoboda jsou omezeny na konkrétní letecké dopravce a konkrétní letiště. Pátá svoboda zahrnuta samozřejmě není.

To, že si česká strana vymyslela, že nepůjde o normální přepravu na místo určení = mezinárodní let až do Uljanovska, ale že v Moskvě přistoupí cestující na trase Moskva - Uljanovsk (tj. vnitrostátní let) tak cestující z Prahy museli v Moskvě vystoupit a projít celní a pasovou kontrolou, aby mohli pokračovat jako vnitrostátní let.
To bylo OK, to zajistili státní úředníci - pasovák a celník - a vše bylo dle pravidel.
Pak ale došlo k nástupu do letadla ... a místo 29 cestujících v režimu tzv. tranzitu (přiletím a odletím tím samým letadlem a mezi příletem a odletem není doba delší než 24 hodin) přišlo ještě 11 osob v režimu kabotáže. Pokud letištní personál neměl přímo udělenou výjimku od ruského ministerstva dopravy, tak je prostě nemohl nechat nastoupit a odletět.

Chyba je tedy buď v tom, že česká strana zapomněla požádat o výjimku z kabotážního práva (de facto udělení 5. svobody pro tento let), nebo ruská strana opomněla tuto žádost vyřídit a česká strana se neozvala.
V každém případě leží část odpovědnosti (možná celá) na českém Ministerstvu obrany.