#373: Jan Kubalcik - Re: Re: Re: 

 A co byste tedy udělal s tím dítětem, které by přišlo o biologického rodiče? Odebral byste ho člověku, který se o něj doposud staral?

#377: gorwynt - Re: Re: Re: Re: 

Pěkný den.

Vaše otázka je podstatně více sugestivní než věcná. Přesto, kdybych mohl důvěřovat tomu, že jde opravdu jen a pouze o tyto případy, byl bych možná nakloněn o tom přemýšlet podobně, jako Vy, nebránil bych se tolik této sugesci aspoň částečně podlehnout. Ale, jak jsem napsal, tato důvěra je pryč. O tyto děti, na které se ptáte, v této kauze prostě nejde - jde o otevření dveří pro umožnění adopcí dětí homosexuálními páry obecně.

Kromě toho, jde o pár set případů - situace, kterou naznačujete, nastane opět jen ve zlomku z nich (dalo by se to spočítat - viz úmrtnostní tabulky...:-)). Takže to, co tady předkládáte jako argument, se týká odhadem jednotek osob. Nepochybuji, že se v těch několika mizivě málo případech najde vždy nějaké individuální řešení, které bude v nejlepším zájmu dítěte. Vždyť každé takové dítě má svého druhého biologického rodiče. Má také další rodinné příslušníky - prarodiče, často strýce, tety...

Rozumějte... je to podobné, jako s odebíráním dětí z jejich rodin... Jistě, je třeba (jak už jsem psal), zamezovat týrání dětí seč to jde... Ale je třeba mít na mysli i "chybu druhého druhu"... Chybou prvního druhu můžeme nazvat případ, kdy je dítě skutečně týráno, ale z prostředí, kde se to děje, není odebráno - není mu pomoženo. Chybou druhého druhu pak nazvěme případ, kdy k žádnému týrání nedochází, rodiče / vychovatelé jsou z tohoto týrání pouze neprávem neřčeni, ale dítě je ze svého přirozeného láskyplného prostředí vytrženo. Nebudu opakovat argumentaci, kterou jsem už uvedl... Chci jen znovu zdůraznit, že je třeba myslet na OBA případy a těm prvním, týraným dětem, je třeba pomáhat tak, aby přitom nebyl raketově zvyšován počet chyb druhéhoí druhu, tedy tak, že celkové množství dětského utrpení se zvýší...

Tedy, opět, na jedné straně je tedy Vaše otázka a pár dětí (osobně bych to odhadl na maximálně desítky - a to ještě možná přeháním...), kterých se to týká... Na druhé straně je potenciálně daleko větší množství dětí (v dětských domovech, právně volných k adopci...), u kterých by se umožněním adopcí homosexuálními páry snížila pravděpodobnost, že přijdou do prostředí, které je statisticky nejblíže optimu. Vy vidíte jen jednu misku vah... hlavně proto, že to druhé nevnímáte jako riziko. Já to jako riziko vnímám a odmítám zavírat oči. 

S přátelským pozdravem

Jan Kubalčík