Irská pohotovost na vlastní kůži:
19 hodin čekání na židli bez jídla

V Irsku jsem prodělal těžké zranění oka. Jehlanovitá perforace rohovky. Oko dokonce krvácelo. 

Po zranění mne odvezli s několik dalšími s majákem a houkačkou na první úroveň diagnózy do všeobecné nemocnice.

Prakticky okamžitě bylo rozhodnuto o převozu do specializované oční nemocnice Royal Victoria Ear Hospital. 

Přijela lékařka, kterou odvolali nejspíš s nějaké společenské události, byla ve večrních šatech. Jasně řekla, že je to zranění nad rámec její atestace. Provedla nejnutnější činností a věc předala lékaři s vyšší atestací. 

Hned ráno proběhla operace pod celkovou anestezí. 

Lékaři mi přesně popsali celkouvou situaci, počty stehů, problemtičnost jehlanovité perforace kdy špička jehlanu byl otítížně fixovatelná a při první operaci se skutečně nepovedla. 

Proběhla druhá operace a postupné vyndávání stehů ambulatně. V ordinaci panoval absolutní klid (neexistoval soukromý rozhovor před pacientem a to ani v nemocnici), senior lékař na požádání asistival juniorovi, senior také řídil juniora - na příkaz a po konzultaci se mnou mi uvolněné stehy vyndával junior.  Byla to krásná Indka které se klepaly ruce, přesto jsem neměl pocit jakéhokoliv nebezpečí, nejen proto, že tam jako senior byla lékařka, která mne operovala. 

Po čase, jsem se rozhodl doléčit v Praze, tedy vyndat zbylé stehy. Na Karlově náměstí byla dokrotka Precliková, tvářící se, že perforaci rohovky dělá každý vrátný. Po pohledu do oka se jí rozklepaly ruce daleko více, než překrásné Indické lékařce v Dublinu. Pri dotazu kolik je ještě potřeba vyndat stehů, jen hlesla "spoustu". 

Pro "legraci" jsme se ptal i českých lékařů, jak se oko bude vyvíjet, dostal jsem roztodivné odpověi od roztodivných "odborních" na rohovku. Výsledek byl ale těžký zánět v oku, který v Dablinu nikdy!!!!! nenastal.  

Dnes mám pourazový astigmatismus, který není nijak příjemný, ale také není nijak fatální a je to přesně tak, jak říkali lékaři a to všichni ve shodě s dokumentací a ošetřujícím lékařem v Dublinu. Nic z toho, co tu prorokovali místní "lékaři" se nanaplnilo a jsem velmi rád, že jsem se nenechal zlákat na nějaké další pokusy především "doktorkou" Preclíkovou z rohovkové ambulance v nemocnici na Karlově náměstí, která chtěla poúrazový astigmatismus řešit ruskou metodou "nařezávání" rohovky. 

Dnes po 16 letech se astigmatismus posunul do stavu, kdy není ani ten nejmenší problém, jej korigovat brýlemi i kontaktními čočkami. 

Moje zkušenost s irskou pohotovostí v případě, že opravdu o něco jde, je velmi pozitivní. A jsem lékařům z Royal Viroria Ear Hospital velmi vděčný. 

#49257: - Byl jsem v Irsku.... 

 Opravdu hezký přípěh z Irska. Ale jak souvisí se Zemanem mi poněkud uniklo.