Šéfové mediální kampaně si povolali z Ruska a z Paříže na slovo vzaté mluvčí protiputinovské opozice, aby se naše veřejnost dozvěděla, jak strašné bludy šíří náš prezident. Jedním z nich je profesor Zubov, redaktor obsáhlého souboru materiálů k dějinám sovětského Ruska. Tato kniha je takovou snůškou hrůz a děsu, že moderátor v Hyde Parku poněkud zadrhlým hlasem řekl, že z ní jde na něho strach, že neví, nemáme-li se Rusů bát. Ale vždyť přece o to jde: doutnající jiskry v krbu nové studené války se musí co nejvíc rozfoukat. Na prvním místě je nutné podat co nejodpudivější obraz protivníka. Soupeř, s kterým se v tom či onom neshodneme, se mění v nepřítele, a toho je třeba vykreslit v nejošklivějších barvách. Z Paříže přijel pan Fajnberg, aby svou autoritou statečného člověka, kterého Brežněvův režim duševně i fyzicky týral, potvrdil, že Putin je – zlosyn. Přirovnal jej k Hitlerovi a dnešní ukrajinskou krizi vidí optikou konce třicátých let, kdy demokratické státy, zatím ještě ne dost vyzbrojené, ustupovaly nacistické hrozbě. To se dnes nesmí stát, varuje ruský disident, Putinovo Rusko se chystá násilím uchvátit území bývalého Sovětského svazu, a jakékoli pokusy řešit krizi smírem, vedou do pekel. Pan Fajnberg splnil to, co se od něho v zákulisí české televize očekávalo: napadl Zemana jako „přítele ministra Lavrova" a jeho nabádání ke zdrženlivosti přirovnal k Chamberlainově mnichovské mírové misi, k appeasementu, rozuměj – k poraženectví. Není třeba pana Fajnberga přesvědčovat o tom, že jeho historické analogie jsou naprosto chybné, protože z něho mluví z hluboké vnitřní poranění, které mu nedovoluje k současnému Rusku zaujmout objektivní stanovisko.

Dostáváme se do magnetického pole války, kdy veškeré rozumové důvody jsou zapuzeny a kdy vědomí bojechtivých lidí na obou stranách ovládají emoce, resentimenty, vášně. Představitelé psychoanalýzy, Freud a Jung, již dávno před druhou světovou válkou popsali změny, jimiž se vyznačují lidé zaujímající extrémní názorová stanoviska. Ke slovu se ozývají podvědomé síly, podmíněné kolektivními i osobními traumaty. Jedinec vidí v nepříteli ztělesnění nejhorších vlastností, podvědomě do něho projektuje své vlastní slabosti, tím se jich zbavuje a sám před sebou se stává lepším. Je-li nepřítel rudým ďáblem, pak on je bílým andělem. Z pana Fajnberga mluví bolestné trauma, které je zesilováno ještě jedním důvodem – pobytem v cizině. Během svého dlouholetého pobytu v Holandsku jsem poznal u některých českých emigrantů zvláštní mentální proměnu: čím méně se jim dařilo uplatnit se ve svobodném světě, čím méně se v cizině cítili ve své kůži, tím hlouběji zabředávali do nenávisti k domovu, tím víc zveličovali zlé stránky československého režimu, tím víc odporu a hnusu v nich vyvolával. Tato nesmiřitelnost se nejvíc projevila u lidí, kteří neodešli do ciziny z politických, nýbrž materiálních důvodů. Ale emigračním traumatem trpí také lidé jako pan Fajnberg, kteří milují svou zemi a pobyt v cizí zemi považují za životní prohru, exil neprožívají jako osvobození, ale jako zdroj každodenního trápení.

Profesor Zubov, kterého již u nás někteří lidé málem pasovali na hrdinu a oběť putinovské zvůle, zůstává doma se svými dehtem malovanými dějinami Sovětského svazu osamocen. On a jeho přátelé si stěžují, protože naprostá většina občanů Ruska nemá o jeho jednostranné líčení sovětských dějin zájem. Není to proto, že by si lidé neuvědomovali hrůzy Stalinovy vlády, že by nedovedli rozlišit ideály revoluce od jejich likvidace a zrady násilnou politickou praxí, ale proto, že nesouhlasí s tím, když se celá složitá dějinná epocha promění v hlubokou černou díru, kde nenarazíš na jediné světélko něčeho pozitivního. Není možné několik generací Rusů i jiných národů jednoduše hodit do odpadní jámy historie. V dějinách naštěstí vždy existují pozitivní záměry, úsilí a činy statisíců a milionů lidí, které panující režim nikdy nemůže zcela znehodnotit a zničit. Dějiny národa nejsou dějinami jeho vládců.

literarky.cz hon-na-prezidenta

#30966: -  

 Napiš to ještě větším písmem, blbe z FSB.

#30966: -  

  Nikdo nehazi nekolik generaci Rusu do odpadni jamy hisrorie.  Pozitivni svetelka byla prave statisicum a milionum lidi celkem u prdele, kdyz byli likvidovani a vrazdeni vlastnimi mocipany.  Dost tezko by se jim vysvetlovalo, ze dejiny naroda nejsou dejinami jejich vladcu.  Pro ne to byly znicene, nebo ztracene zivoty.  Jak to vyhodnoti historie jim bylo celkem k hovnu.