O pyšné lampě

Na stole stála svítící lampa , čistá a vyleštěná. Její světlo bylo zářivé a dopadalo na stůl i do celého pokoje.Lampa byla na sebe velmi pyšná. Ani stůl, ani knihy nesvítily, jen ona zářila. Řekla: "Podívejte se na mně, nikdo z vás neumí svítit. Svítím víc, než měsíc na obloze i s hvězdami. Dovedu svítit tak, jako slunce!"
Co se tak chlubila, hrálo si u stolu malé kotě. Zatáhlo za cíp ubrusu a bác. Lampa spadla a zhasla. "Proč nám nesvítíš teď", ? řekla kniha. "Už ze mne nikdo nemůže číst, když nesvítíš! Ale podívej se, měsíc svítí dál!
Stačilo malé kotě, aby tě sfouklo, ale měsíc, hvězdy i slunce vyzařují světlo navěky."

Poučení: Pýcha předchází pád.

Přátelé, vytrvejme, nechť nás haní, i malé kotě sfoukne lampu. Pravda svítí dál, Zemanova pýcha předejde jeho pád.

Veselou mysl přeju, nenechte se otrávit.

#21335: -  

 U něho připadá v úvahu i pád ze schodů, zvlášť při viróze

#21335: -  

 ano pane pohádkáři....milý pussyne