Napsal jste to velmi krásně a mírumilovně. Něco takového tady chybělo.

To co činím, činím pro sebe. Přeji si aby Karel Kryl byl slavný a děti opakovaly jeho slova, aby zmoudřely jeho moudrostí, zpívaly jeho písně, aby se povznesly nad hloupost a zvůli a četly jeho texty, aby se staly nepoddajnými. To je má idea, kterou nelze nikdy zcela naplnit.

Pavel Monhart

#243: - Pro Karla K. 

To, co činím, činím pro Karla. A možná i trochu pro sebe, abych se za sebe nemusel stydět. Jinak si přeji v podstatě to, co vy. Když jsem se rozhodl zprostředkovat lidem Karlův život, doufal jsem, že jej přiblížím do té míry, jak jsem ho měl možnost poznat a jak ho měli možnost poznat další lidé. Teď, po letech zjišťuji, že mnoho mladých i starších necítí hořkost ze vztahu Václava Havla ke Karlu Krylovi po roce 1989, že jsou na mši za Karla Kryla zváni ministři, poslanci a senátoři, že jim je jeho podobizna instalována přímo do jejich sídla. Nemohu se ubránit dojmu, že jsem jako svědek života, který byl ve svém závěru politiky a jejich příznivci zneužíván a špiněn, selhal.