Referendum proběhlo formálně v pořádku. Tam, kde jsme byli, jsem neviděl žádného vojáka. Lidé, kteří se referenda zúčastnili, zde bydlí a hlasováním vyjádřili názor, co si myslí," měl jasno český poslanec.
Redaktor ČT se snažil vyjmenováním dalších politiků z jiných zemí, kteří na průběh referenda dohlíželi, upozornit na jejich politickou příslušnost ke stranám, jež jsou zvláštní svými názory, ale Milan Šarapatka se nedal.
" Nevím, kdo tu všechno byl, ale bylo zde 70 lidí z dvanácti zemí a i ti mohli dohlížet na průběh referenda," dodal českých delegát.
Víte, že jde o poválečné první obsazení země jiným státem? zaznělo ze studia ČT.
"To si snad děláte srandu. Zapomněl jste na Kosovo? Neviděl jsem zde žádného vojáka a vše proběhlo demokraticky," prohlásil rezolutně Milan Šarapatka.
Připomeňme si, že Milan Šarapatka pracoval 12 let jako český velvyslanec v několika zemích světa a zahraniční politice se věnuje tedy dlouhodobě.
Ukrajinskou krizi Šarapatka sleduje od samotného počátku a opakovaně se k situaci na Ukrajině veřejně vyjadřoval. Na rozdíl od jiných, kteří v médiích vyjadřují vehementně svoji podporu stávajícímu ukrajinskému vedení, které získalo moc nedemokraticky, pod nátlakem Majdanu, a označují za strůjce všeho zla Rusko, je Milan Šarapatka toho názoru, že se jedná o geostrategické soupeření mezi USA a Ruskem o vliv v eurasijském prostoru, při kterém je Ukrajina pouhým pěšcem a my, tj. členové Evropské Unie, jsme v pozici hlupáků, kteří tahají horké kaštany z ohně za jiné.
Na Krym odjel Milan Šarapatka proto aby, spolu s ostatními pozorovateli z Evropy, sledoval formální průběh referenda a především proto, aby se přesvědčil, co si o referendu, respektive o otázkách, na které má odpovědět a o situaci na Ukrajině a na Krymu, myslí ti jichž se to týká, obyčejní Rusové a Ukrajinci, kteří tam žijí.
"Oni se musejí rozhodnout, zda budou žít na Ukrajině nebo v Rusku a nikdo by jim do toho neměl mluvit," řekl Milan Šarapatka, jež se chtěl přesvědčit, že se rozhodují svobodně." Držím jim palce, ať bude výsledek referenda jakýkoli. Co nás naopak zaráží je fakt, že proti referendu na Krymu, o kterém víme, že není bez chyb, u nás nejvíce vystupují ti, kteří do systému mezinárodního práva zavedli termín „humanitární bombardování“, kteří horovali pro odtržení Kosova od Srbska a kteří ve snaze o podporu lidských práv podpořili invazi do Afganistánu, Iráku nebo Lýbie," uvedl na webu Milan Šarapatka.