PETICE ZA ODSTOUPENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Lessy české, když se jaro navrací

Co se kalendáře týče, je to už nějaký pátek, co nám pro letošek jaro zamávalo. A přece jako by po dlouhé době bylo zase ve vzduchu. Není ale řeč jen o charakteru počasí, které má do pořádného léta dost daleko. Atmosféra jara jakoby se vrátila hlavně do české společnosti a do médií. A to ne jen tak nějakého obyčejného jara, ale jara pražského.

I tenkrát se stalo, že si po dvaceti letech národ začal uvědomovat, že se nový režim vyčerpává a že to nějak všechno nefunguje tak ,jak by mělo. Jak mu ti nahoře na začátku a i potom slibovali. Stejně jako tehdy si to společně s ním uvědomuje snad už i ona vládnoucí garnitura sama.

Tehdy na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se země jen tak tak zotavovala z drsných padesátých let, kdy tu hezky česky naplno frčel stalinismus. Byla to doba, kdy sice byly plné a dobře zásobené koncentráky, ale prodejní regály jaksi zely prázdnotou. Tedy pokud jste zrovna nepatřili k těm rovnějším mezi rovnými.

Náš nový režim naštěstí pořád vychází nebetyčně lépe ve srovnání s tím, který mu předcházel. Svou první dvacetiletku má sice už dávno za sebou, ale zdá se, že i on si bude muset projít takovým svým malým pražským jarem.

Vědomí že politici a jejich spřízněné duše tu kradou jako straky a přitom kážou morálku, hodnoty a hrají si na spořádané občany, se asi dá nějakou dobu vydržet. Alespoň pokud je vyhlídka na to, že se to do budoucna změní a že je to všechno jen nutná průvodní porodní bolest celého nového státního zřízení. Jenže když se to s postupem času spíše zhoršuje, minimálně tedy ta bohorovnost samotných aktérů s jakou své rejdy provádí, a k tomu se ještě navíc přidá drobný problém, že jde celá ekonomika do kopru ve vleku té evropské a potažmo i světové, tak tu máme problém.

Jednou ten pohár prostě přeteče. A může to být klidně třeba kvůli tomu, že se na pár letadlech napakuje banda mafiánu, ale částky ve stejné relaci se škrtají postiženým lidem. Nebo to může být proto, že tu před nedávnými volbami jistý premiér sliboval, že nebude tolerovat korupci a to ani prý ve vlastní straně. Teď buď dostál ataku částečné amnézie a nebo má hlavu strčenou do písku a je mu jedno, jaký nečas řádí nahoře nad ním.

A tak je společnost nejen řádně napruzená, ale zároveň s notnou dávkou vzrušení a často se zatajeným dechem sleduje, jak se najednou bortí ledy a po dlouhé době snad konečně začíná rameno spravedlnosti šátrat i v těch nejvyšších patrech.

Náš nový Alexandr Dubček se tak zřejmě jmenuje Petr Lessy. Bohužel pro nás i jeho minulost má k té křišťálově čisté kilometry daleko. Jeho instalace Radkem Johnem a stranou pana Bárty se v jeho životopise nevyjímá bůh ví jak nádherně a vzbuzuje celou řadu otazníků a pochybností o skutečných motivech jeho nynějších činů. Naše obrozená komunistická strana, která chce komunismus s lidskou tváří, že by byl policejní sbor, který se probudil po dlouhých letech zimního spánku?

Bylo by asi dobré mít na paměti, že ti dobří komunisté byli i tenkrát prostě stále jen a zase komunisté a že komunismus s lidskou tváří je asi něco takového jako sériový vrah s lidskou tváří. Zkrátka žádná sláva. Stejně tak nám tu ta naše obrozená policie nespadla z nebe a celých těch dvacet let tu se vším tím bahnem pohodově koexistovala. Je tedy více než žádoucí být na pozoru, nepropadat falešným nadějím a nenechat si mazat med o kolo huby.


Otázkou je, jak tohle nové pražské jaro na druhý pokus dopadne. Dojde konečně k obrození ve společnosti i v jejích nejvyšších patrech a začne platit, že všechny zlodějiny se už holt s klidným srdcem tolerovat nedají? A nebo se establišment opět semkne, kontrarevoluci šmahem potlačí a naplno zase propukne deziluze a ohýbání páteří? To se asi brzy dozvíme. Dnes si Dubčeka, tedy Lessyho pozval na konzultace Brežněv do Moskvy…tedy Klaus na Pražský hrad. No co, v nejhorším si pak zase dvacet let počkáme, až to všechno totálně vyhnije a samo se to zhroutí.
Tomáš Vilímec