Týdny občanského neklidu

Hodnotím tento Rumlův výrok tak, že vnímá ústavu jako nacisté či komunisté. Ohnout, znásilnit, a to vše, jen aby dosáhl svého politického cíle. Obdobně se k ústavě choval komunistický ministr vnitra Václav Nosek, když připravoval únorový převrat 1948.

Je totiž zřejmé, že nemá rád Miloše Zemana. Ovšem za rok a něco budou prezidentské volby. Ruml může kandidovat nebo podpořit jiného kandidáta. Kdo drží volené funkce, se rozhoduje ve volebních síních. To je podstata demokracie.
Článek 66 ústavy sice umožňuje parlamentu zbavit dočasně prezidenta výkonu funkce. To je však myšleno na situaci, kdy po mrtvici upadne do bezvědomí, jako izraelský premiér Ariel Šaron roku 2006, nebo do válečného zajetí, kdy nemá svobodu rozhodování. Není to článek na řešení politických sporů.
Zda dá prezident vyznamenání, je jeho rozhodnutí. Chce-li rozdávat vyznamenání Ruml, musí vyhrát prezidentské volby a pak ukázat, jak se to má dělat. Bez voleb se však prezidentem v demokracii nelze stát.

Hlava státu je i symbolem státu. Útok na něj je útokem na stát.
Sepětí státu a jeho hlavy je bez ohledu, zda jde o krále či prezidenta, a bez ohledu na rozsah jeho ústavních pravomocí. Útoky nemusejí být jen fyzické, ale i slovní jako součást politického boje. 
K jakékoli hlavě státu se stavím uctivě. Jsem rád, že všichni polistopadoví prezidenti Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman byli a jsou vrcholnými politiky naší doby.
Jsem proti omezování svobody slova. Je zajímavé, že Václav Havel navrhl z důvodu neústavnosti zrušit trestnost slovních útoků na vládu, čemuž Ústavní soud roku 1994 vyhověl, ale ne trestnosti útoku na prezidenta. To mu nevadilo. Toto ustanovení zrušil až parlament v roce 1997 a dnes máme jen obecnou ochranu úředních osob, kam patří prezident, ale i každý policista.

To, co platilo za Gustava Husáka i Václava Havla a všech předchozích prezidentů a premiérů. Že náš stát uznává zásadu jedné Číny, jíž je Tibet součástí.

Televize je teď obviňována z cenzury. Šlo podle vás vystřižením některých natočených míst skutečně o cenzuru?
Ne. Cenzura je mocenský zásah státu. Žádný vydavatel novin není povinen otisknout vše, co mu kdo zašle.