Petice na podporu obyvatel Sýrie - dopis premiérovi

Martin Pospíšil
Brno

/ #69 Zamlčovaná pravda o Sýrii

2016-10-29 14:17

Fakta, která se do západních médií vedených v duchu silné protisyrské propagandy nikdy nedostanou. Chceme-li si udělat na věc nezaujatý názor, je třeba znát pohledy z obou stran.

Jistě jste si všichni všimli intenzivní mediální masáže proti vládnoucímu syrskému režimu a urputné snahy USA zlegitimnit a podpořit u svých spojenců vojenský útok vůči další svrchované zemi, to vše pod záminkou šíření světového míru a demokracie. Podívejme se však na věc blíže. Oficiálním důvodem pro plánovanou invazi, i bez mandátu Rady bezpečnosti OSN (kterou USA obchází běžně, zákony neplatí pro všechny stejným metrem) je údajný chemický útok syrské armády proti civilistům. Vláda USA ale dosud nepředložila žádné věrohodné nezpochybnitelné důkazy, že byl útok veden právě Asadovým režimem, stále jen mlží. USA totiž nemá důkazy o tom, že Asad použil chemické zbraně. Nemá ani důkaz o tom, že má tamní vláda k chemickým zbraním přístup. Zato OSN má už od loňského roku důkazy, že použitím chemickými zbraněmi vyhrožovali Syrští "povstalci" a i to, že mají přístup k pašovaným zbraním z Libye, která sarin má. Ostatně sarinem disponuje i irácká odnož al-Kajdy, militantní al-Nusra, která tvoří podstatnou část syrských rebelů. I OSN na základě nezávislého vyšetřování potvrdilo, že sarin použili s nejvyšší pravděpodobností právě povstalci. Navíc vyvstává zde další otázka. Proč by něco takového Asad dělal, zvláště v době, kdy byl pod dohledem OSN? Jen blázen může věřit tomu, že syrská armáda za takových podmínek použije bojový plyn, zvláště když vyhrává na všech frontách a má (oproti v zemi operujícím fanatikům a z ciziny najatým žoldákům) víceméně podporu větší části obyvatelstva. Jako mnohem rozumnější vysvětlení se tedy jeví, že útok spáchala všehoschopná opozice, aby na zemi připoutala pozornost západu a zaručila si tak jeho případnou pomoc. Všechny větší masakry, které se v Sýrii odehrály, mají pravděpodobně na svědomí povstalci, protože oficiální režim by nebyl tak blbý, aby povraždil celé vesnice, protože tím by na sebe přivolal nežádoucí pozornost a ve výsledku něco podobného, co se stalo v Libyi a to, zahraniční intervenci. A povstalcům se to hodí, protože to na režim mohou svádět, a většina světa jim to i věří.

Jistě každý viděl videa zachycující otřesné následky chemického útoku, ale dokazuje byť jen jediné z nich, kým byl útok proveden? Lidi, myslete, nenechte za sebe myslet jiné. Proč USA tak tají jejich důkazy? Protože jen fabulují. Kdo půjde do války proti suverénnímu státu na základě nepředložených důkazů a ještě bez požehnání RB OSN? Kdyby bylo použití těch svinstev syrskou vládou dokázáno mimo vši pochybnost, pak by - možná - bylo právo na straně interventů, ale i tak, výhradně na základě dohody mezinárodního společenství. Proč nikomu nevadil před léty uskutečněný útok chemickými zbraněmi Saddáma Husajna na Irán s 10x větším počtem mrtvých? Asi proto, že v té době byl Saddám spojencem USA! Ani samotná US Army není čistá. Ať Američané ukáží třeba video z Fallúdži, kam stříleli dělostřelecké granáty s bílým fosforem. To by také byla nepěkná podívaná. Nechť si zametou před vlastním prahem, než začnou moralizovat.

Nacházíme se v naprosto stejné situaci jako minulý rok v Libyi. Dokud rebelové postupovali, vše bylo v pořádku, ale jakmile Kaddáfího síly přešly do ofenzívy, začaly znovu obsazovat rebely dobyté pozice a vypadalo, že válka brzy skončí, bylo třeba ihned zasáhnout a za pomocí náletů na vojenské cíle jeho moc zlomit, což v následku znamenalo další stovky zbytečných životů. Kaddáfího obviňovali ze zabití 300 civilistů a pak jich svými nálety zabili minimálně třikrát tolik, viz. rozbombardovaná Sirta. O čistkách, které probíhaly po válce ani nemluvě. O tom raději média taktně mlčí. A to, že fanatičtí rebelové podřezávají a stínají hlavy, mučí syrské vojáky, zaživa upalují, zaživa pohřbívají nejen vojáky, ale i zcela nevinné civilisty, a mnoho dalších ohavností (internetem koluje i otřesné video, kde syrský rebel před kamerou vyřezal vojákovi srdce z těla a zakousl se do něj. To USA, V. Británii, Francii a ostatním západním válečným štváčům nevadí? Rebelové mohou beztrestně páchat válečné zločiny?

Zde nejde o žádné civilisty, lidé prostě jen více slyší na slova jako ochrana životů, svrhnutí diktátora a opětovné nastolení demokracie (která v tamějších podmínkách nikdy fungovat nebude, jakékoliv povolení otěží povede jen k posílení islámských extremistů). Americká vláda by velmi nerada své války prezentovala jako budování impéria, dávají přednost tomu, že se líčí jako obránce demokracie a lidských práv. Aby se jim tohle malé propagandistické eskamotérství povedlo, tak čas od času dokazují, že jsou ochotni dost hluboko poklesnout a pěkně to zpackat, a jsou při tom, aby dosáhli svých politických cílů, ochotni pobít tisíce lidí. Do očí bijící příklady toho jsme viděli v Irácké válce, kde zkoušeli obvinit Saddáma, že pořád ještě skladuje ty chemické zbraně, co mu USA poskytly pro jeho válku proti Íránu. Ostatně během a po každé invazi tam přišlo o život mnohonásobně více lidí, viz. Současná situace v chaosem a sektářské válce zmítaném Iráku či Afghánistánu, kde ani deset let po invazi nenastal klid a dlouho ještě nenastane. Stejně tomu bude i ve zmiňované Libyi, na kterou média uvalila krátce po válce záhadné informační embargo. Proč asi? Diktátor byl svržen, v zemi zavládl chaos, supové se slétli nad jejím bohatstvím, svůj účel to splnilo.  To jsou výsledky amerického svéhlavého importu demokracie a slepé kontraproduktivní války proti terorismu.

Sýrie byla v době vypuknutí Arabského jara jedním z nejstabilnějších režimů v regionu, protesty se jí téměř vyhnuly, jenže její politický systém je již dlouhá léta trnem v oku západu. Na rozdíl od Saúdské Arábie, Kataru apod., kde jsou režimy nesrovnatelně tvrdší a autoritativnější. Nyní je za vydatné pomoci USA, které finančně podporují a podávají výcvik rebelům, v troskách. Do Sýrie proudí zbraně, munice, rakety po stovkách tun, jak z Turecka, tak i ze zbytku NATO, CIA vycvičila a cvičí skupiny teroristických záškodníků, kteří již působí na území Sýrie, ale čelní představitelé států budou pokrytecky mluvit o snahách nastolení míru. I laikům je jasné, že toto je dlouhodobá, několika měsíční příprava na útok, podobný trapně jednoduchý scénář jako byl Jugoslávií, Iráku, Afghánistánu, Libyi a jinde. Obehrané divadlo. Záměrně vyvolat provokace a zpitomělý svět začne tu agresi v "dobré víře " podporovat.

Syrský prezident Bashar Asad skutečně není žádný svatoušek, rozhodně to není demokrat, pokud se na to díváme z evropských zvyklostí. Z arabského pohledu však demokratem určitě je - Sýrie má na arabské poměry moderní ústavu a naprostou náboženskou svobodu. Za to taková Saúdská Arábie či Katar, kteří platí žoldáky v Sýrii, jsou absolutistické, diktátorské monarchie bez ústavy. Žena má stejnou hodnotu jako jiné zvíře. Proti těmto režimům se však nebojuje, jelikož jsou USA loajální. Další věcí je, že Sýrie je jediným sekulárním arabským státem, kde donedávna bez větších problémů po boku soužili lidé více vyznání, a v zemi panovala velká míra náboženské svobody, ač pravda, vládnoucí Alavité jsou protěžovanou menšinou. Tomu však bude po padnutí Asadova režimu, až zemi ovládnou islámisté, konec. V každé arabské zemi, kde zvítězila barevná revoluce "arabského jara" došlo k velkému nárůstu moci islamistů a velmi prudkému nárůstu pronásledování a vraždění náboženských menšin, především křesťanů. Zato se podívejme na druhou stranu barikády: islámští fanatici, teroristické útoky, popravy, řezání hlav, pojídání srdcí … to jsou ti povstalci, které USA a NATO tak podporují. To jsou ti správní demokraté. Demokracie se nedá nastolit svrháváním bomb na hlavu, k té musí každý stát dospět sám a k tomu povede na Blízkém východě ještě hodně dlouhá cesta. A pokud jim ji tam pořád budeme proti jejich vůli cpát, jednou pořádně zpláčeme nad výdělkem. Sýrie má jen dvě možnosti - buď v ní bude vládnout Asadův režim, nebo islamisti. To první je mnohem přijatelnější řešení. Jak z pohledu zahraničí, tak samotných syrských občanů.

Zajímavý je také fakt, že USA, ještě donedávna se tak striktně vyhraňující proti al-Kájdě, jejíž vznik paradoxně sami nepřímo iniciovali v době sovětsko-Afghánské války, nyní s takovým nasazením finančně, vojensky a politicky podporují syrské povstalce (stejně tak povstalce v Libyi), jež jsou z drtivé většiny tvořeni právě al-Kájdou. Jak to, že podporují ty zlé, kteří jim před 12 lety shodili budovy Světového obchodního centra a proti kterým tehdejší prezident George Bush vystupoval tak ostrou rétoriku a bylo třeba je potírat na všech frontách? Ale kde že ty časy jsou, nyní se z velkých nepřátel stali spojenci. Ach ta krátká paměť. Nebo že by spíš vypočítavost? Ostatně nebylo by to poprvé, co jejich aktivity podpořily nenáviděnou al-Kájdu. Invazí do Iráku jí otevřeli místo, jelikož do té doby tuhý režim Saddáma Husajna držel všechny teroristické buňky zkrátka. Jejich aktivitami terorismus na blízkém a středním východě jen vzkvétá. Na čí straně tedy skutečně jsou? Bojuje se tedy proti islámskému terorismu, či naopak pro něj?

Ale i přesto všechno, důkazy nedůkazy, USA je připravená válčit za každou cenu. CNN a BBC chrlí do světa nepřetržitou protisyrskou propagandu, válečnou rétorikou vskutku nešetří. I přesto se však najde mnoho rozumných lidí, kteří se nenechají obalamutit falešnými sliby a invazi do Sýrie odmítají. Já s žádnou další okupací striktně nesouhlasím a stejného názoru je drtivá většina Evropy, světa a dokonce i samotných Američanů. Většina Francouzů je proti, ač prezident François Hollande vyjádřil podporu plánovanému útoku a přislíbil účast Francie. Ve Velké Británii hlasování o případné intervenci naštěstí neprošlo parlamentem, ale i to je otázka času. Prezident Obama, vlastník Nobelovy ceny míru, se snaží přesvědčit kongres o nutnosti vojenského zásahu. Vše je jen otázka lobbingu zainteresovaných koncernů v kongresu.

Jak někdo může jen připustit, že je normální, když jeden stát, či několik států vojensky vystoupí proti jinému státu, který ho nijak neohrožuje, nevyhlásí mu válku, neútočí na něj, nezabíjí jeho obyvatele? Jak to může někdo schvalovat, když mezinárodní společenství říká NE, když útočník chce vše uspěchat, aby mu to jeho domácí parlament náhodou nezatrhl? Jakým právem, či proč právě Amerika si bere svůj soukromý mandát podílet se na válkách kdekoliv ve světě? Kdo jim dal to právo k nějaké mezinárodní vojenské policii, která může zasahovat na celé planetě? Pokud tak učiní někdo jiný, tak je vetřelec a agresor, ale pokud tak činí USA, i když k tomu nemá mezinárodní mandát a ani mandát svého lidu, tak se mluví o mírové válce, i když umírá civilní obyvatelstvo. Má snad USA či NATO automatický mandát zasahovat v takových situacích? Který z členských států NATO je situací v Sýrii bezprostředně ohrožen?

Další otázkou je, proč USA a NATO s takovou razancí nejdou sjednat pořádek do zemí v Africe, zmítaných mnohaletými občanskými válkami, při nichž probíhají po dlouhá léta mnohem větší a déle trvající masakry, a to vše prakticky bez povšimnutí západu? Kde byli ti mírotvůrci při genocidě ve Rwandě, proč nezakročí při vleklé občanské válce v Ugandě, nepokojům v Kongu, Libérii, proti povstalcům v Sierra Leone apod.? Zdejší cíle nejsou natolik politicky atraktivní. Kolik z toho se dostalo do televize, a kolik prostoru bylo věnováno tolik propagované válce v Sýrii?

Komu to celé tedy slouží? Kdo má zájem napadnout svrchovaný stát? Skutečně by taková agrese něčemu pomohla? Já jsem si naprosto jistý, že ne. Lidi, ptejte se, nespěte. Někdo už zase chce rozpoutat další válku! Celá věc je jen politickou hrou mocenských špiček. Rusko má v Sýrii svoji jedinou středomořskou základnu, její případnou ztrátou ztratí i vojensko-politický vliv na celý region. Navíc syrský ropný průmysl je v držení státu, výnosy z něj plní významnou měrou státní pokladnu, ropná produkce tvoří třetinu HDP. Nač kupovat naftu draze od syrské vlády, když do ní můžeme dosadit své loutky a ropná ložiska vysát za pakatel? Komu jde o zisky země? Pokud bude Assad poražen, Rusko zcela ztratí politický nástroj nátlaku na EU prostřednictvím dodávek ropy a plynu, které budou nahrazeny blízkovýchodními zdroji. V případě porážky Assada je také přímo ohrožen režim v Íránu, nejen vnější agresí, ale především nahromaděným vnitřním pnutím. Pokud padne, otevírají se cesty pro dodávky ropy a plynu přes Írán a z Íránu, což zcela eliminuje Rusko s jeho politikou obchodního vydírání EU. Věří snad ještě někdo, že jde o ochranu civilistů a nastolení míru?  Zde totiž, jak už bylo řečeno, nejde o žádné civilisty, ti jsou až úplně na posledním místě. Tohle je tvrdá politika, kde životy jdou stranou. Nenechte si nakukat, že má vláda jakékoliv země v zájmu ochraňovat tamější civilisty!