Všeobecný základní příjem v ČR

V této věci proběhlo včera referendum ve Švýcarsku. Proti  bylo 76,9 procenta voličů. 

Jedná se tedy o špatný nápad, odmítnutý v referendu ústavní většinou.

Švýcarský ústavní a politický systém je často pokládán za příklad k následování(Wikipedie). 

---

V roce 1291 zakládají tři původní „horské“ kantony Uri, Schwyz a Unterwalden tzv. Věčnou alianci, která plnila funkci obrany proti vnějšímu nebezpečí.

R. 1648, po vestfálském míru, získává Švýcarsko plnou neutralitu na Německém císařství.

Napoleonova ústavní reforma po válce v r. 1798 vyvolala tak silný odpor, že již v roce 1803 mohlo Švýcarsko obnovit konfederaci. Vídeňský kongres roku 1815 přinesl zemi neutralitu, kterou uznaly všechny velmoci.  V polovině 19. století (1847)  tzv. katolické kantony vytvořily vlastní spolek, Sondesbund. Následovala krátká občanská válka, po jejímž skončení byla přijata nová ústava(1848). 

Od jejího přijetí došlo jenom k jediné celkové revizi v roce 1874, kdy se dostalo významného navýšení pravomocí orgánům centrální moci. Naopak k novelizacím ústavy docházelo poměrně často (do roku 1995 to bylo 130 změn ústavy).

Podle zásady "Švýcarsko nemá armádu, ale Švýcarsko je armádou" má každý občan povinný vojenskou službou k dispozici doma nejen uniformu, ale i příslušnou zbraň s ostrým střelivem. Miliční systém byl zaveden za II. světové války, aby se Švýcarsko mohlo bránit okamžitě, aniž by musela předcházet mobilizace spojená s vyzbrojováním. Původně, od roku 1870 až do roku 1940,  ostrá munice  v domácí výzbroji nebyla. Ke zneužití armádních zbraní  prakticky nedocházelo.  

Obrázek - Zeman uchvátil Švýcary: impozantní levačka