P. C. Roberts: Válka je na obzoru – není už příliš pozdě ji zastavit?

Washington ruská rozhodnost na okamžik omráčila. A v obavě, že by rychlý úspěch takovéto rozhodné ruské akce mohl washingtonské vazaly v NATO odradit od další jejich podpory pro válku Washingtonu proti Asadovi i proti jeho dosavadnímu využívání loutkové vlády v Kyjevě k nátlaku na Rusko, zaranžoval ve spolupráci s Tureckem sestřelení ruského bombardovacího letadla. A to bez ohledu na předchozí domluvu s NATO, že v oblasti ruského vzdušného prostoru nad Sýrií k žádným leteckým střetnutím nebude docházet.

Washington pochopitelně svou odpovědnost za sestřelení ruského bombardéru popřel, ale okamžitě využil umírněnou ruskou reakci na tento útok k tomu, aby znovu začal Evropu ujišťovat o tom, že Rusko je jen papírovým tygrem. A západní presstitutky se k této kampani okamžitě připojily, když jim tón udal článek deníku Wall Street Journal s titulkem TURCI SESTŘELUJÍ RUSKÉHO PAPÍROVÉHO TYGRA.

Umírněnou reakci ruské vlády na tuto západní provokaci využil tedy Washington k znovuujištění Evropy o tom, že se vůbec nic neriskuje, pokud se bude na Rusko tlačit dál, a to jak na Středním východě, tak na Ukrajině, v Gruzii či v Černé Hoře, či kdekoli jinde. Washingtonský útok na Asadovu vojenskou sílu je tak i nadále využíván k tomu, aby kontinuálně naočkovával evropským vládám víru v to, že zodpovědné chování Ruska, tvrdošíjně se vyhýbajícího válce, není ničím jiným než výrazem jeho strachu a slabosti.

Je nejasné, do jaké míry rozumějí ruská a čínská vláda tomu, že jejich nezávislé politické linie, vyhlášené prezidenty Ruska a Číny 26. září, považuje Washington za „vnější hrozbu“ americké hegemonii.

VICE-P. C. Roberts: Válka je na obzoru – není už příliš pozdě ji zastavit?