Zachovejme železniční stanici Praha-Bubeneč

Dne 16.3.1985 komunisté odpálili jedno z nejhezčích nádraží střední Evropy. Tak jen pro připomenu to se v Praze dokázalo:
V místech bývalého nádraží Praha-Těšnov míval na konci 16. století zahradu přírodovědec a lékař císaře Rudolfa II. Tadeáš Hájek z Hájku. Později tudy vedly městské hradby s Poříčskou branou. Po jejich zboření vyrostla reprezentativní budova osobního nádraží Rakouské severozápadní dráhy. Návrh nádražní budovy byl dílem architekta Karla Schlimpa, profesora architektury na vídeňské technice. Nádraží bylo otevřeno v roce 1875 a bylo považováno za nejkrásnější nádražní budovu ve střední Evropě. Na stavbě železniční společnost nešetřila a vybudovala ojedinělou novorenesanční budovu. Průčelí bylo pojato jako monumentální triumfální brána. Portál, jímž se vcházelo do odjezdové dvorany, završovalo sousoší Austrie, chránící Orbu a Průmysl.. Objekt měl bohatou štukovou, malířskou a sochařskou výzdobu, hlavně v duchu antiky a renesance. Odjezdovou halu zdobily malované znaky měst, jimiž vedla Severozápadní dráha. V pravém křídle byly čekárny, restaurace a reprezentační salon. Nádraží dostalo při svém vzniku název Severozápadní. V roce 1919 bylo přejmenováno na Denisovo nádraží po Ernestu Denisovi, profesoru pařížské Sorbonny a příteli českého národa. Na začátku 70. let 19. století pobýval v Praze, kde ho Jaroslav Vrchlický vyučoval češtině. Tento francouzský historik se zabýval českými dějinami a za první světové války propagoval samostatný český stát. Pro nacisty i komunisty byl název samozřejmě nepřijatelný. Proto bylo za okupace nádraží přejmenováno na Vltavské (Moldau Bahnhof), po válce pak na Praha-Těšnov. Pražané mu ale dál říkali "Deniska".