Zachraňte krásné Podyjí před obrovskými větrníky

#27: Jiří Kacetl - Poděkování

Skvělá idea, pokud bude potřeba shánět podpisy na papír, rádi v Jemnici pomůžeme :) Taky už nám měly obludy vyrůst nad městským lesem, ale ještě jsou rozumní lidé. Jsem hrdý, že právě z jemnicka!

Upozorňujeme na hrozbu výstavby rozlehlého Větrného parku Sever (Windpark Nord) v lesích na samotné hranici bilaterálního Národního parku Podyjí / Thayatal a v těsné blízkosti moravsko-rakouské hranice u Vranova nad Dyjí, Podmyčí, Šafova, Stálek, Nového a Starého Petřína, Jazovic a Lančova.

Plán počítá s výstavbou 26 až 31 větrných elektráren, každá o výšce sloupu 150 metrů s vrtulí dosahující výšky 200 metrů (!), na ploše 600 hektarů! Investorem jsou tři příhraniční rakouské obce Hardegg, Weitersfeld a Langau ve spolupráci s Rakouskými spolkovými lesy. Projekt se nyní dostal do návrhu územně plánovací dokumentace k větrné energii v Dolním Rakousku, který zemská vláda v Svatém Hypolitu / St. Pölten zveřejnila dne 15. prosince 2013 a vyzvala veřejnost k připomínkám.

Zatím nebyla zpracována žádná studie vizuálního dopadu tohoto záměru na Vranovsko a Bítovsko. Ale už jen z pohledu na mapu rozmístění elektráren (viz příloha) a při uvědomění si geomorfolgického členění krajiny v této oblasti, kde mezi Moravou a Dolním Rakouskem není naprosto žádná přírodní či terénní překážka, je jasné, že Větrný park Sever bude s výjimkou zaříznutých údolí a roklí značně viditelný na drtivé většině území Vranovska a Bítovska. Rakouské větrníky jsou navrhovány na poměrně vysoko položených místech – v nadmořské výšce okolo 480 m n. m. Většina plání, polí, lesů a intravilánu obcí Vranovska leží zhruba v rozmezí 410 až 430 m n. m., dosavadní dominanty krajiny – kostelní věže – nepřesahují vesměs výšku 35 metrů! Jak asi budou působit dvousetmetroví větrní obři v porovnání se starou kulturní krajinou zděděnou po předcích? Uvědomme si, že nejbližší větrníky přímo u moravsko-rakouské hranice na katastru Lanavy / Langau budou od zástavby Šafova vzdáleny pouhý jeden kilometr! Od Stálek, které rovněž před několika lety usilovaly o výstavbu větrníku a kde záměr neprošel kvůli výskytu orla mořského, bude vzdálenost činit pouhé čtyři kilometry. Monstrózně budou větrníky působit nejen pro obyvatele obcí, ale také pro návštěvníky a turisty. Oblíbená vyhlídková restaurace Rumburak u Bítova bude od větrníků vzdálena pouhých deset kilometrů! Vždyť další, již realizovaný větrný park u rakouské obce Japons má větrníky o celou třetinu nižší než plánované u Šafova, a přesto jsou viditelné od Vranova a Bítova zcela zřetelně i na vzdálenost 20-25 kilometrů!

Na co budeme lákat turisty do našeho krásného Podyjí? Na krásnou, až pohádkově idylickou jemně zvlněnou krajinu Podyjí s lesy, poli, hlubokými údolími, hrady, zámky, kostelními věžemi, jasně! Jenže tato idyla může velmi brzy dostat monstrózní pozadí. Proti 200metrovým větrným obrům je každá krajinná dominanta malá. I pahorky, kopce, i slavná Býčí hora u Vranova dostane naprosto nežádoucí pozadí, které setře podstatnou část dosavadního působivého dojmu. A to jak ve dne, velmi rušivým neustálým otáčením a hučením, tak i v noci, červeným světélkováním jako z jiného světa. Do takové krajiny nebudou mít návštěvníci, cyklisté ani pěší turisté, ochotu se příliš vracet. A samotní obyvatelé? Kromě ztráty zisku z cestovního ruchu mohou přijít i o to poslední, co mají, hodnotu vloženou do svých nemovitostí. I ta totiž může výstavbou větrných obrů na horizontu klesnout!

Vizuální dopad Větrného parku Sever bude patrný i v sousedních oblastech jihozápadní Moravy - na Budějovicku, Jemnicku a Slavonicku. Všechny tyto regiony, obce, podnikatelé a turistické centrály vydávají nemalé prostředky na propagaci zdejších památek a krás krajiny, zřizují naučné stezky, cyklostezky apod. Realizací rakouského záměru by efekt těchto opatření směřujících k trvale udržitelnému místnímu rozvoji této ekonomicky zaostalé a opomíjené periferie České republiky přišel do značné míry vniveč.

Prosíme proto o Vaši podporu naší petice! Bude přeložena do německého jazyka a zaslána přímo Zemské vládě Dolního Rakouska (nejzažší termín 14. únor) a také na Ministerstvo životního prostředí ČR do Prahy, které je pro dolnorakouskou vládu odpovídajícím partnerem podle mezinárodního práva. Za Vaši podporu předem děkujeme!

#7: -

No, jelikož jsou tyto elektrárny stavěny jen díky dotacím a tudíž se stavebním společnostem vyplatí a jelikož povětrnostní podmínky nejsou nějak extra oslnivé, tak nechápu proč by se to mělo stavět zrovna tady. Když si člověk postaví solární elektrárnu, kde je hodně slunečních dní a není tam nejúrodnější půda a větrné elektrárny, kde fouká pořád (například u moře, kde díky pravidelným větrům od moře na pevninu je větrné síly dostatek) tak proč ne? Ekologické objekty by se měly stavět tam kde jsou ekologické! Nechápu jak může nastat boom slunečních elektráren jako ekologickou alternativu, když vyspělost těchto panelů není na takové úrovni aby extra pomohla, výroba není moc ekologická a nikdo neřeší co s těmito panely, které nejdou moc recyklovat, budou společnosti dělat.

Ale děkuji za názor, ale na zahradě by jste si to stejně asi nepostavil

#27: Jiří Kacetl - Poděkování

A co tak fotomontáž už i s větrníky?