Jaceňuk - zvyšovat plady a důchody nebudeme

Oznámil to Andrej Pavlovski, bývalý náměstek rady a člen představenstva strany Vlast na své stránce na sociální síti Facebook.

„Od 1. dubna se nejen zvýšily poplatky pro obyvatelstvo, ale také platy úředníků a poslanců na 17.500 hřiven!" uvedl Pavlovský.

Nedávno rada přijala revizi státního rozpočtu, v němž odstranila omezení mezd poslanců na desetinásobek minimální mzdy, tedy do 12 tisíc hřiven (asi 534 dolarů) měsíčně. Průměrný plat na Ukrajině v lednu až únoru, podle Výboru pro státní statistiku, činil asi 3500 hřiven (153 dolarů) měsíčně, informovala agentura TASS. Německá stanice Deutsche Welle už koncem února upozornila, že právě zvýšení komunálních poplatků, cen energií a inflace uvrhne většinu obyvatel Ukrajiny do stavu, který nazvala „žebrotou“.

Je zajímavé, že kromě propastných rozdílů mezi miliardářskými oligarchy a obyvatelstvem, se začíná rysovat i propast mezi politickou mocí a normálními občany. Vytváří se tak nová ukrajinská elita.

Koncem února premiér Ukrajiny Arsenij Jaceňuk prohlásil, že růst mezd a důchodů na Ukrajině ještě není možný kvůli bojům na jihovýchodě země.

„V této fázi, země nemá takové zdroje, protože všechny zdroje jsou zaměřeny na obranu, bezpečnost, armádu, tanky, zbraně, aby se posílila bezpečnostní linie, stavba státní hranice," přesvědčoval.

Jaceňuk uvedl, že vybavení ukrajinské armády je pro tuto zemi je „první prioritou“, a činí 5,2% HDP.

Nehorázné rozhodnutí Nejvyšší rady je ovšem v ostrém protikladu vůči tvrzením ukrajinského premiéra. A je zřejmě již železným pravidlem, že když elity vyzývají k obětem, nemyslí tím sebe.

Většina Ukrajinců se dostane na pokraj žebroty, píše Deutsche Welle

Podle místopředsedy Nejvyšší rady z Opozičního bloku Natalie Korolevské, kvůli rychlé devalvaci hřivny jsou platy na Ukrajině jsou nejnižší v Evropě, a dluhy zaměstnancům v únoru dosáhly 2,5 miliardy hřiven (asi 100 miliónů amerických dolarů).

Podle ní byla průměrná mzda v loňském roce na Ukrajině 178 eur. „To je 27,5 krát méně než v Lichtenštejnsku, kde je průměrný plat 4.896 eur, 12 krát méně než ve Francii a Německu, 3,76 krát méně, než v sousedním Polsku," konstatovala Korolevská.

Zdůraznila, že "v mnoha podnicích pracovníci nemohou dostat ani snížené mzdy“.

Ukrajinská opozice se také domnívá, že ohlášené zvýšení sazeb za plyn (280%) a teplo (66%) „zničí Ukrajince".

 

Francois Hollande a Bašár Asad

Ať už to byl Sarkozy v roce 2011 a pak Fabius a Hollande. V roce 2012, v rozporu se zbrojním embargem uvaleným Evropskou unií, Francois Hollande dodal zbraně syrským rebelům, uvádí se v článku na francouzském AgoraVox.

Zbraně se tedy ne vždy dostaly do dobrých rukou. A pak si jistě všichni pamatujeme jak Hollande naléhal na bombardování Sýrie, které mělo být založeno na důkazech z velmi "důvěryhodných zpráv", ketré ale tehdy experty nepřesvědčily. Cameron a Obama nereagovali a my jsme se mu vysmívali ... Tehdy podle listu Washington Post,  Francie chtěla získat velkou moc v Sýrii a proto byla tak agresivní a Spojené státy se  spíše zdráhaly zasáhnout do syrského konfliktu.

Ale proč francouzští vedoucí představitelé nadále požadují odchod Asada, s vědomím, že potenciální náhrada tady zatím není?

Jedním z důvodů je to, že francouzská vláda nechce zmeškat historickou příležitost. A protože doufala,  že Asad padne rychle, tak Francie vsadila vše na opozici, do níž ale prosakují členové Muslimského bratrstva. Proto také za účelem změny režimu v Sýrii byly v Paříži vedeny tiskové kampaně.

Ale přitom není těžké zjistit, že obchod se Sýrií je v žebříčku francouzského importu až na 82.místě a exportu na 79.místě. A Asad se nedohodl se Sarkozym na velkých zakázkách jako je letiště v Damašku a metro. A zklamaný bývalý prezident Sarkozy při první příležitosti zaútočil na Asada.

Naopak Francie má silné ekonomické vazby s úhlavními nepřáteli Asada, jakým je Saúdská Arábie. Základní mantra, aby Francie získala na svou stranu sunnity je "Asad musí odejít".

Ale Francie by se potřebovala rozdělit, protože chce také obchodovat s Iránem, zatím ale dává přednost rozmazlování Saúdů před Peršany.

Samozřejmě, že největšími dodavateli zbraní pro syrské rebely je Saúdská Arábie, Katar a Turecko, přes jehož hranice proudí zbraně. Katar se stal nepřítelem Sýrie od doby , kdy Asad odmítl katarský plynovod na svém území.


Cesty do Damašku

Autor na konci příspěvku uvádí, že velkou část informací čerpal z knihy "Cesty do Damašku" George Malbrunota a Christiana Chesnota, kterou vřele doporučuje k přečtení, neboť ji napsali novináři s hlubokou znalostí regionu.

Mainstreamová média nezměnila svou rétoriku, mluví jako obvykle o Asadovi, jako o tom kdo rozpoutal syrskou válku. Oba novináři v knize ale například uvádí jak v prvních týdnech syrské krize byly pokojné protesty infiltrovány ozbrojenými muži Muslimského bratrstva a jak následně napadli státní bezpečnostní složky.

Kniha obsahuje i další zajímavé a výbušné informace, o kterých média nepsala, například, že Francie 29. listopadu 1981 nařídila explozi velitelství strany Baas v Damašku, jako odplatu za atentát na francouzského velvyslance v Libanonu. Po explozi zůstalo 175mrtvých...