DRDS

:((((((((((

#30: -  

 Pripojuji se k bratrovi. Moje první myslenka byla téz na tatínka, který byl bezohledne oddálen od svého celozivotního díla v dobe normalizace. A vzápetí  na mé vzácné prátele, Zdenu a Václava Fléglovi. Navázujíce na nejlepsí tradice souboru, dokázali je prizpusobit soucasné dobe a dosáhli podivuhodných výsledku a velkých úspechu. Nejde o to, vychovávat umelce, na to jsou skoly... Jde o nocní sezení kolem táborového ohne, o detskou fantasii a vnímání krásy, o vuni pernícku, které dismancata pecou pred vánoci v kuchyni u Zdenky...

Jsem vdecná za své detství a mládí strávené v souboru, jsem vdecná Zdene a Václavovi a jsem hluboce pobourena tak ignorantním a hrubým jednáním.

Ludmila Dismanová

Pokud chce celá naše společnost vychovávat děti před televizními obrazovkami a počítačovými hrami, s hranolkami a kečupem v ruce, zrušme vše, co tomu brání. Chceme-li však vychovávat a vzdělávat naše děti, vést je ke správnému životnímu postoji, vlastnímu úsudku, seberealizaci, k chuti stále se něčemu učit, podpořme to! A pokud někdo něco dělá dobře a z celého svého srdce, mnohdy i na úkor poklidného rodinného života, tak je to snad člověk na svém místě.Děkuji Fléglům za krásné roky, které jsem mohla jako matka se souborem prožít a věřím, že toto poznají i další děti a jejich rodiče.

Jana Tůmová   

Dismanův soubor byl a je pro mne spojen se setkáním a s přátelstvím skvělých lidí. Ať už to bylo před lety, kdy mí kamarádi byli „dismančaty“, nebo později, kdy jsem se členy Dismanova souboru setkávala na DAMU, kam někteří přišli studovat na katedru produkce, nebo nyní kdy dětští členové souboru hrají v představeních Divadla pod Palmovkou. Kdybych je měla jedním slovem charakterizovat – jsou to osobnosti - vychovaní, kultivovaní, milí a lidsky vstřícní. Prostě bezva lidi, kteří si v sobě nesli zkušenost i hrdost na to, že patřili k Dismanovu rozhlasovému souboru. To že je v dnešní době důležité, aby mladí lidé někam tak radostně a smysluplně patřili, mi přijde zbytečné rozvíjet. Vůbec nechápu jak něco takového, jako je rozmetání tradice tohoto souboru a práce manželů Fléglových, mohlo někoho v Českém rozhlase napadnout. Když jsme kritizovali počínání radních v Ústí nad Labem, myslela jsem si (naivně!), že to by se v Praze nemohlo stát. Petici jsem podepsala a snažím se věřit, že taková nehoráznost nemůže projít. Barbara Tůmová, vedoucí oddělení produkce a marketinku v DpP, bývalá pedagožka DAMU

Je to jen další z dějství velké tragédie, kterou přineslo jmenování Petera Duhana generálním ředitelem Českého rozhlasu. Ten člověk se na nikoho neohlíží, své "reformy" s nikým nekonzultuje, a na co sáhne, to boří. :-(

(Jen namátkou vybírám některé z "reformních počinů" pana ředitele Duhana: Likvidace někdejší rodinné stanice Český rozhlas 2 - Praha a její nahrazení uplkanou sestrou komerčních stanic - Dvojkou, posílení hudební složky na Radiožurnálu, který pomalu přestává být zpravodajskou stanicí, likvidace tří zavedených stanic - Šestky, Leonarda a především čistě zpravodajského Rádia Česko a jejich nahrazení nedomrlým Plusem, který dodnes nevysílá na VKV, zbytečné vyhazování finančních prostředků na reklamu pro příšerné dopolední vysílání stanice Dvojka, naprosto zbytečné roztržky s desítkami kvalitních pracovníků (například s pány Janáčem a Rožánkem), kteří museli následně Český rozhlas opustit, "reforma" regionálního vysílání, jejímž jediným výsledkem bylo obsazení pozic regionálních ředitelů lidmi, kteří jsou přátelé pana Duhana, a tak by se dalo pokračovat.) Už se těším, až tento člověk opustí místo generálního ředitele a vypadne z Českého rozhlasu.

Podepsal jsem rád, nejen kvůli mé osobní vazbě k manželům Fléglovým, ale i z přesvědčení, že DRDS je jedním z našich nejlepších a nejvýznamnějších kulturních těles vůbec a kvůli jeho nemalému výchovného vlivu na mládež a budoucnost naší národní kultury.

Tohoto barbarského kroku je schopen pouze člověk, který postrádá povědomí o dlouhodobém "brusu civilizace" (tj. o kultuře), nebo tento výdobytek není ochoten brát na vědomí (patrně ve prospěch jiných "hodnot"). Není to "Rozhlas" (stejně jako ani "Televize" nebo "Školství"), kdo je zodpovědný za rozvrat (kulturních) hodnot v naší polistopadové společnosti - vždy jsou za tím konkrétní jména. A samozřejmě schopnosti nebo zájmy. - Petice je formulována inteligentně a promlouvá z ní bolest populace citlivé na barbarské řezy "deprivantů". Jsme ovšem dost stateční pojmenovat škůdce? A žádat důsažnější nápravu?

O generalním řediteli ČRo se můžeme na netu dočíst, že "Jeho velkým koníčkem je vaření, inspiruje se zejména italskou a maďarskou kuchyní". Je otázka, zda nalézá čas na podstatnější zamyšlení. Jaký je jeho cíl v jeho významné roli? Podíváme-li se na programový profil ČT, je to (až na přírodopisné a historické dokumenty, za něž dík, a výjimky běžící na ČT2 v pozdních hodinách) naprostý úpadek, kterým krmí diváctvo. Nemusí jít vždy přímo o bulvár: stačí vyplnit čas tlacháním a pseudohodnotami a vytěsnit to, co má cenu. - Kam směřuje ČRo? 

Jak už bylo řečeno někým výše, dlouho pěstované kvality se dají velice rychle umořit, a to platí o svalech stejně jako výdobytcích obětavých (umanutých) odborníků v té či oné oblasti. A ty změny jsou někdy nevratné. Je tedy podle mého názoru nutné učinit protest co nejmasovějším (net by to měl dokázat...), pokud vůbec protestům bude nasloucháno a dokud ještě žijí lidé, kteří si jsou vědomi rozdílu mezi kulturou a taky-kulturou. Šiřme, co to dá!

Podporuji všemi 10

Postup vedení ČRo v kauze faktického zrušení DRDS (kauzou se bezpochyby stává a o zrušení se rovněž dá hovořit) je ukázkou bezpříkladné arogance. Zejména mě pobuřuje, jak hrubý je k manželům Fléglovým. Kvalitu práce s dětmi, kterou věnovali většinu svého života, si kdokoliv může ověřit najde-li si jen čas a poslechne si záznam živého vysílání z posledního letního soustředění v Želivě na http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3222085.

Nechápu, proč by se náhle pozice uměleckého vedoucího DRDS měla stávat časově omezenou funkcí, na kterou se po určené době má vypisovat vždy nové výběrové řízení. Každý, kdo se soustavně věnuje dětem a mládeži, dělá to srdcem, jinak to ani nejde. Fléglovi jsou svým svěřencům zasvěcenými učiteli, přáteli a tím nejkrásnějším vzorem. Stejným, jaký byl Miloslav Disman předchozím generacím „Dismančat“. Všichni víme, jak málo pozitivních příkladů mladí dnes kolem sebe mohou vidět. Dismančata nejsou žádná kasta, jsou to normální kluci a holky, jen mají větší štěstí a do života si ze souboru odnášejí lepší výbavu.

Pevně věřím, že se vedení rozhlasu chytne za nos, nepřipraví samo sebe o jednu ze svých nejvýraznějších a nejlepších součástí, že se manželům Fléglovým omluví, a na současnou situaci se bude vzpomínat jen jako na epizodu.

Václava Smetáčková

Jako bývalý člen DRDS z časů jana Bergra musím konstatovat (a trochu závidět), že manželé Fléglovi přinesli do souboru nevídanou dynamiku, tvořivost a profesionalitu a pozvedli jej na další, až neuvěřitelně vysokou, úroveň.

Způsob, jakým se vedení ČRo rozhodlo s těmito dosavadními sbormistry "zamést" ukazuje nejen na buranství odpovědných manažerů, ale nejspíš i na snahu dostat některého ze svých kamarádů či kamrádek "k lizu".  

Ing. Jiří Turek

A že to nikoho nenapadlo opačně - připojíme zpěváčky k dismančatům? Proč asi?