Svou českou vlajku si bereme ZPĚT!
Svou vlajku si bereme ZPĚT! Naše republika byla v roce 1918 založena na jiných hodnotách, než hlásají ti, kteří si myslí, že hájí české zájmy na náměstích. Podporoval by snad tatíček Masaryk nebezpečí, které sem přichází z východu?
Vytiskněte si tuto grafiku ukažme, že TICHÁ VĚTŠINA JE SKUTEČNOU VĚTŠINOU.
Body této petice, které jsou vysvětleny níže, se dají shrnout takto:
- naše vlajka je česká
- Ukrajina je napadenou zemí, brání se a zaslouží respekt a obdiv
- šíření strachu a nenávisti – to jsou třicátá léta jako v Německu
- chci nosit českého lva, moravskou a slezskou orlici na hrudi, aniž by si ostatní mysleli, že podporuji demonstrace strachu
Naše barvy jsou tři – červená, bílá a modrá, ta poslední má na vlajce podobu slovenského klínu. Takto vypadá vlajka České republiky, naší vlasti, kterou milujeme. Země, která se víc jak tisíc let vyvíjela přes všechny zlaté časy i útrapy do dnešní podoby. Zvládli jsme to a v české kotlině ohraničené horami, které jsou našimi hradbami, jsme se naučili spolu žít. Vždy, když přišlo nebezpečí odjinud, spojili jsme se. To je obrovská síla našeho národa. Stinnou stránkou zůstává, že nedokážeme vytrvat ve své pospolitosti.
Ukázkou toho je, že se společnost dělí již řadu let. Zdá se, že už ani debata v hospůdce rány nezacelí. Vše začalo zavedením přímé volby prezidenta, následovala migrační krize, extrémně špatně zvládnutá situace kolem covidu a v neposlední řadě válka na Ukrajině.
Motivací k sepsání této petice je, že se jako celoživotní vlastenec prvorepublikového typu cítím poněkud nepatřičně, když si obléknu tričko se státní symbolikou. Tento trend musí skončit. Během demonstrací „proti chudobě“, kde sice pořadatelé proklamovali, že nejsou proruské, se ukázalo, že jsou z velké míry alespoň proti ukrajinské. Každý, kdo se byl podívat na té na Václavském náměstí v Praze, viděl, jak dav chtěl strhnout z Národního muzea ukrajinskou vlajku a skandoval výhružná hesla, došlo k napadení řidiče, který jel v autě s ukrajinskou SPZ a dalším incidentům.
To vše na místě, které je pro Čechy, Moravany a Slezany posvátné. Zde se upálil Jan Palach na protest proti okupantům. Ti zde po sobě zanechali rozstřílené sloupy budovy muzea, které dnes na znamení solidarity zakrývá ukrajinská vlajka.
Svět není černobílý. Naše vlajka je jednoznačně česká. Ukrajinská vedle ní symbolizuje odhodlanost slabšího napadeného národa se bránit. Je i důkazem toho, jak dokážeme pomoci zemi, která se ocitla ve stejné situaci jako my v roce 1938. Oni nyní zbraně nesložili a my je nezradili.
Každá mince má dvě strany. Více než rok trvající nejistota pro všechny dospěla do stádia, kdy není vidět světlo na konci tunelu. Na jedné straně máme lidi, kteří mávají vlajkami EU, NATO a vlajkami všech možných barev. Jsou to "pravdoláskaři" a "váleční štváči". Na straně druhé jsou "dezoláti" či "chcimírové". Ani jedna strana nemá snahu s tou druhou mluvit, což vráží klíny do současného stavu společnosti.
Za prohlubující se chudobu přitom může více faktorů. Vedla k tomu politická negramotnost předchozích vlád i té současné – viz energetická politika. Ano, to vše nahnalo davy na náměstí, to se však nedá srovnávat s 24. únorem 2022 dnem, kdy začala ruská válka proti Ukrajině. Snad si časem každý uvědomí, že tou poslední kapkou chudoby byla právě tato snaha zničit sousední stát a oslabit Evropu. Jsou zde systematicky ničená města, vražděni obyvatelé a děti jsou unášeny kamsi do vnitrozemí Ruska. Nechceme, aby se ruský medvěd díval na naši zemi od slovenských hranic! A víme, že opět bude mít hlad.
Je důležité zdůraznit: Nebýt Ruska, není válka a není taková bída.
- “Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.” — Tomáš Garrigue Masaryk
- “Ať žije Československo.” — poslední slova lidí z Lidic v roce 1942
- “Sláva Ukrajině,” — poslední slova ukrajinského vojáka Olexandra Macievského, kterého zavraždili Rusové na Donbase
Vyvěšováním ukrajinských vlajek nedáváme najevo nic jiného, než solidaritu. Stejně jako Britové v roce 1942 založili kampaň na obnovu spálených Lidic pod názvem „Lidice Shall Live“, akce se chopili horníci v anglickém městě Stoke-on-Trent. Na počest Lidic se přejmenovaly obce a místa v Mexiku, USA, Venezuele, Chile či Bulharsku. Svět při invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 protestoval vyvěšováním československé vlajky.
Dne 16.4. 2023 se od 14:00 bude konat další akce na Václavském náměstí v Praze. Ano, společným jmenovatelem podobných akcí jsou „známé“ tváře z minulosti, kteří si na tom leckdy udělaly kariéru.
Pojďme napříč republikou ukázat, že TICHÁ VĚTŠINA JE VĚTŠINOU.
Zde je ke stažení grafika, kterou můžete vylepit, kde uznáte za vhodné. Můžete si ji vytisknout a přilepit na auto, v práci .. kdekoli a ukázat, že česká společnost je ta, která se jako mezi prvními vymezila proti ruské agresi.
ČESKÁ REPUBLIKA BUDE HRDÁ TAK DLOUHO, DOKUD SE LIDI NEBUDOU BÁT ŘÍCI SVŮJ NÁZOR.
Ať žije Česká republika! Sláva Ukrajině! Hrdinům Sláva!
Jan Žižka Kontaktujte autora petice