Petice za zachování státní podpory soukromých a církevních škol a za celkové navýšení rozpočtu pro školství

podaná podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Adresáti: vláda České republiky a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

My, níže podepsaní občané České republiky, se obracíme na vládu ČR a Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, aby nesnižovala normativní dotace soukromým a církevním školám a naopak v souladu s programovým prohlášením vlády navýšila rozpočet školství. 

České školství je dlouhodobě podfinancované a podle posledních výsledků PISA se kvalitativně propadá. Zvrátit tento směr nepůjde bez navýšení financí pro veřejné, soukromé i církevní školy a bez stabilní systémové podpory soukromých škol, které díky inovacím kvalitu vzdělávací soustavy zvyšují.

Soukromé a církevní školy jsou stabilní a dlouhodobě osvědčenou součástí českého vzdělávacího systému a nabízejí veřejnou službu, kterou stát zajistit nemůže.

Důvody pro zachování dotací a navýšení rozpočtu ministerstva školství:

1. Škrty v normativech soukromých a církevních škol by nepřinesly úsporu, ale naopak zvýšení státních výdajů

Soukromé a církevní školy dostávají od státu na jednoho žáka 1,4 až 2,3krát nižší příspěvek než školy veřejné. Děti v soukromém či církevním sektoru tak státní výdaje snižují, za dobu jejich působení to odhadem bylo již cca 100 mld.

Pokud by došlo na snížení či zrušení normativů, školné v soukromých školách by skokově narostlo a rodiny, které by si vyšší školné nemohly dovolit, by přesunuly své děti do škol veřejných. 

Náklady na nová místa, učitele a kapacity škol by tak převýšily ušetřené dotace. Zdánlivá úspora v jedné rozpočtové kapitole by se proměnila ve vyšší státní výdaje jinde a dopadla na daňové poplatníky.

2. Dotace jdou výhradně na vzdělávání dětí 

Státní dotaci mohou soukromé a církevní školy používat výhradně na mzdy pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a na učební pomůcky. Všechny dotace také musí účelově vykázat. 

Školné v soukromých a církevních školách pokrývá provoz a údržbu budov, jejich rekonstrukce, nájem a investice do rozvoje. Jde tedy o náklady, které u veřejných škol hradí stát, obec nebo kraj z veřejných rozpočtů a zde jsou z velké části přenášeny na rodiče žáků, přestože jsou stejnými daňovými poplatníky, jako rodiče žáků škol veřejných.

3. Soukromé a církevní školy jsou přínosem pro celý vzdělávací systém

Soukromé a církevní školy přinášejí do výuky inovativní přístupy, které ČŠI dlouhodobě oceňuje a označuje za příklad dobré praxe (projektovou výuku, formativní hodnocení, věkově heterogenní třídy atd.). Jejich přítomnost navíc motivuje okolní spádové školy zatraktivňovat vlastní programy.

Kromě toho nabízejí menší třídní kolektivy a individuální podporu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kterých mají velmi často poměrově více než školy veřejné. Právě kvůli výše popsaným podmínkám pedagogicko psychologické poradny doporučují rodičům těchto dětí právě soukromé a církevní školy jako nejlepší volbu. Pro některé děti se specifickými potřebami není malá třída nadstandardem, ale vůbec nezbytnou podmínkou zvládnutí školní docházky. 

Na mnoha místech se veřejné školství již nyní potýká s kritickým nedostatkem míst. Uzavření soukromých a církevních škol v důsledku odlivu žáků by v některých částech republiky znamenalo náhlý přesun tisíců dětí, včetně velkého množství žáků se spec. vzdělávacími potřebami, což by veřejné školy prostorově, personálně a finančně těžko zvládly.

4. Školství je dlouhodobá infrastruktura státu, do které je třeba investovat 

Pokud stát podfinancuje investici do vzdělávání, náklady se objeví později v podobě horší připravenosti absolventů, nedostatku kvalifikovaných lidí nebo větších sociálních výdajů. Kvalita vzdělávání přímo ovlivňuje to, jak rychle se lidé dokáží adaptovat na nové technologie a měnící se pracovní trh.
Školy dnes mají mnohem širší úlohu než dříve. Vedle samotné výuky řeší wellbeing a duševní zdraví dětí, prevenci, inkluzi, digitální technologie, kyberbezpečnost, komunikaci s rodiči, krizové situace atd. Pokud stát školám tyto úkoly ukládá, musí na ně také poskytnout finance.
Původní programové prohlášení vlády počítalo pro resort školství s 334 miliardami korun, ale současný návrh rozpočtu už uvádí o 46,1 miliardy méně. Místo nezbytného rozvoje a kvalitní přípravy dětí na budoucnost by tak došlo k propadům a narušení stability, kterou školy pro svou práci potřebují.

Žádáme proto vládu ČR a Parlament ČR, aby:

1. Navýšily rozpočet pro školství dle programového prohlášení, aby veřejné, soukromé i církvení školy mohly bez ohledu na svého zřizovatele plnit svou úlohu a mohla proběhnout kurikální změna, díky které se všechny školy budou dlouhodobě zlepšovat.

1. V rámci potřebných škrtů nerušili ani nesnižovali dotace soukromým a církevním školám a zachovaly financování v rozsahu stanoveném zákonem č. 306/1999 Sb.

1. Případné změny financování řešily až po odborné a veřejné diskusi na základě podložené analýzy skutečných dopadů na státní rozpočet.

Za Asociaci malých inovativních škol z.s.
Mrg. Jan sýkora
pověřený jednatel