Petice za uznání neformální kvalifikace učitelů s praxí

Je paradoxem, že na ZŠ učí spousta kvalifikovaných učitelů, kteří by vůbec učit, obzvláště na 1. stupni, neměli. A tím se nikdo nezabývá!!! 1. stupeň je základ celého vzdělávání, na kterém se má stavět další harmonický vývoj dítěte. Spousta dětí je ve škole demotivována, pomalejší děti jsou mnohdy ztrapňovány před ostatními, rychlejšími dětmi, je narušováno postupně jejich sebevědomí, mnohé děti si tak nesou celeživotní traumata a v dětství to neumí bohužel pojmenovat. Někteří učitelé často delegují nedostatky své práce ( např. děti nechápou učivo, to co se nestihne ve škole, má se dohonit doma, však od toho jsou rodiče, atd.... ) na rodiče. Rodiče ale mají své práce dost a odpoledne by mohli trávit čas s dětmi poněkud zajímavěji, než dohánět to, co učitel nezvládá. Děti bývají potom přetížené, celý den prakticky tráví školou. Je to práce učitelů, naučit všechny děti probírané učivo ve škole, a které dítě to nepochopí, tak to s ním procvičovat tak dlouho, a zajímavým záživným způsobem posléze dosáhnout společného úspěchu. A kdo si myslí, že to nejde, tak se mýlí. Sama jsem si to vyzkoušela a je to velice jednoduché, i když pro učitele náročné, věnovat se stejně všem dětem s cílem, aby všechny děti prospívaly a škola je bavila. Mí žáci, mé školní děti se nikdy nemusely obávat v případě, že se jim nebude zrovna dařit, že je budu "trestat" špatnou známkou. Jakákoliv neznalost mi byla signálem, že je potřeba se na učivo podívat i z jiné stránky. A tak dlouho procvičovat, až to děti zvládnou a hlavně v klidu. Odměnou pro mě, jako učitele, bylo to, že si děti chodily samy říkat o domácí úkoly, a to dokonce tím způsobem, že samy věděly co potřebují procvičit a požádaly o konkrétní pracovní listy nebo cvičení. A vlastivědu nebo přírodovědu to přímo hltaly. Doplňovali jsme učivo různými projekty. Spousta věcí se dá vymyslet, jen musí mít člověk blízko k dětem a nezapomnět je také pohladit a říci jim, že vám na nich záleží. Také jsem musela ze školy odejít, studovat jsem odmítla, mám nastudováno 7 let VŠ a dalšich 5 let života ve škole jen pro papír to je holý nesmysl. Posouzet kvalitu učitele mají snad ředitelé škol a ne úředník od stolu. Ti, co o tom rozhodovali, mají ( nebo měli ) své děti umístěné na soukromých školách a mají dobře ošetřeno, kdo jejich děti vyučuje. Já fandím všem dobrým učitelům, neboť ve školství není důležitý titul MGR., ale vztah k dětem, zajistit jim po dobu, když jsou mimo domov, pocit bezpečí, mám ale teď na mysli hlavně bezpečí citové, to další bezpečí školy snad musí být samozřejmostí zajistit pro ředitele školy. ing. Bolcková Ilona