Petice.com

Nahlásit petici

Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí

Petice vyjadřují názory. Nesouhlas s peticí nebo to, že ji považujete za zbytečnou, není důvodem k nahlášení a taková hlášení se uzavírají automaticky. Petici nahlaste pouze tehdy, pokud porušuje zákon nebo naše Pravidla komunity, například nenávistné projevy, pomluvu osoby nebo organizace, zveřejňování soukromých informací nebo podvod. Neověřujeme, zda jsou tvrzení v petici pravdivá, odpovídá za ně autor.

Toto hlášení jde lidem, kteří provozují tento web, ne autorovi petice ani žádnému úřadu. Pokud máte dotaz nebo zpětnou vazbu pro autora, pošlete mu zprávu.

Můžete napsat své oznámení v angličtině? Můžeme ho pak vyřídit rychleji, protože nemusíme objednávat překlad.
Proč to nahlašujete?
Co je na jménu špatně?
Uveďte prosím do textového pole níže, proč si to myslíte.

Petice vyjadřují názory. Nesouhlas s peticí nebo to, že ji považujete za zbytečnou, není důvodem k nahlášení a petice neodstraňujeme jen proto, že s nimi lidé nesouhlasí.

Pokud to odešlete, váš nesouhlas bude zaznamenán a hlášení bude automaticky uzavřeno bez dalšího kroku, rozhodnutí bude zasláno na vaši e-mailovou adresu. Pokud obsah porušuje zákon nebo naše Pravidla komunity, vyberte místo toho výše tuto možnost.

Můžete také založit vlastní petici nebo kontaktovat autora.

Týká se nepravdivé tvrzení vás, vaší organizace nebo jiné identifikovatelné osoby či organizace?

Která pasáž je nepravdivá? V textu petice můžete kliknout na několik vět a u každé nám napsat, co je pravda. Toto je volitelné.

Věty vedle sebe se spojí do jednoho tvrzení. Kliknutím na větu ji znovu odeberete.

Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí

Dle článku 18 listiny základních práv a práv svobod a zákona č.85/1990 sb. o právu petičním.

V České republice dochází v opatrovnických procesech k porušování Úmluvy o právech dítěte a tím k poškozování psychického a fyzického zdraví dětí, dochází k jejich traumatizaci, systémovému týrání. Rozhodnutí soudů jsou často neodůvodněná, založená na neodborných, nepodložených a neodůvodnitelných doporučení OSPODů (Orgánů sociálně-právní ochrany dětí), rozhodnutí Soudů a postupy OSPODů nevychází

vstříc názorům a přirozeným potřebám dětí. Soudy i OSPODy nejsou vyškoleny, jak postupovat a rozhodovat v případech že v rodině existuje podezření a důkazy o domácím násilí nebo jiné abusivitě.

Důsledkem tohoto neodůvodněného, zcela nelogického a ničím nepodloženého, děti poškozujícího rozhodování Soudů je, že:

● děti trpí ničením prospěšné vazby s primární pečující osobou,

● dochází k silné deprivaci dětí (poruchy: behaviorální, prožívání, empatie, sebeovládání…)

● děti trpí nižším sebehodnocením (menší sebedůvěra, pocit, že nejsou pro druhé důležití),

● děti mají problémy v partnerských vztazích, mají zvýšenou potřebu ocenění a potvrzení od okolí, že jednají správně,

● děti jsou nejisté v míře zodpovědnosti (přehnaná či nedostatečná),

● děti jsou celkově značně vnitřně nejisté a jsou sebekritické,

● děti trpí pocity viny, osamělosti, odlišnosti od ostatních,

● děti neustále hledají normálnost (co je normální, běžné, jak to v životě chodí), děti mají omezenou schopnost se radovat či si užívat život, nastává počůrávání, koktání, separační úzkost, regrese, somatizování, žaludečními problémy,

● a další. (5), (6), (8), (10), (11), (13), (18), (24), (31), (33), (34), (35)

Traumatizaci dětí (i matek a otců) velmi často zcela slepě podporují OSPODy i Soudy. Zkušenosti z vyspělých západních zemí již nyní potvrzují (stejně jako spousta moderně i tradičně smýšlejících psychologů), že dítě má mít jednoho primárního pečující rodiče (ideálně matku), a zázemí s tím spojené (stabilní domov). Dítě obecně potřebuje stabilitu a pocit jistoty. Stálost výchovného prostředí pro děti je důležitou hodnotou a je třeba ji chránit. (6, 26, 27, 28, 29)

Představa, že se dítě z těchto zbytečně vzniklých traumat, z traumat způsobených nesmyslnou současnou rozhodovací praxí OSPODů a Soudů, nějak vyspí, uklidní a s uplývajícím časem zapomene, je scestná až bludná. Existují stovky studií mozků dospělých, kteří si obdobnými traumaty v dětství prošli. Jejich mozek vykazuje trvale nepříznivé změny ve smyslu panických stavů, zhoršení paměti, výpadků kognitivních funkcí ve stresu, emoční lability, strachu z agrese atd. (2), (3), (4), (13), (18), (19), (20), (21)

POŽADUJEME ABY:

1) byl OSPODy i Soudy plně respektován základní princip Úmluvy o právech dítěte:

„…Zájem dítěte je nadřazen nad všemi ostatními zájmy, jako jsou zájmy rodičů, rodiny

(nebo i státu) a stejně tak musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti

týkající se dětí, ať už je uskutečňována veřejnými nebo soukromými institucemi, soudy,

správními nebo zákonodárnými orgány…"

Tento princip, jehož respektování má zajistit komplexní ochranu dětí a minimalizovat traumata, která jim mohou být rozchody/rozvody rodičů způsobena, nebývá OSPODy a Soudy respektován. Soudy ve spolupráci s OSPODy vydávají neodůvodněná, bezdůkazná, zcela nesmyslná rozhodnutí, která tento základní princip nejen že nerespektují, ale svým významem a důsledky jsou zcela proti tomuto principu. Soudy svým bezdůkazným a neodůvodněným jednáním a rozhodovací praxí v průběhu opatrovnických řízení snižují důvěryhodnost justice a svými neodůvodněnými rozhodnutími konstantně a intenzivně

poškozují psychické i fyzické zdraví dětí, kterým navíc traumatizují jejich primárně pečující osoby. (13)(17) (18)(19)(20)(24)(25)

2) děti do čtyř let věku a kojené děti speciálně zůstaly v péči matek (a to nejen formálně, styk s druhým rodičem by měl být upraven tak, že bude probíhat bez přespávání dětí mimo domov matky, aby bylo zajištěno stabilní a bezpečné prostředí pro děti), pokud zde není relevantní důvod, proč rozhodnout jinak.

3) byl respektován názor i mladších dětí na to, kdy, v jakém režimu a se kterým rodičem chtějí trávit čas.

4) bylo OSPODy a SOUDy rozhodováno ve prospěch dětí a jejich psychického i fyzického zdraví - například tak, že děti nebudou nuceny navštěvovat dvě školská zařízení, nebudou nuceny cestovat zbytečně dlouho a daleko mezi bydlišti rodičů, nebudou oddělovány od matek v útlém věku, zvláště v případě, že jsou kojené.

5) pracovníci OSPODů pořizovali videozáznamy (popřípadě audiozáznamy) z rozhovorů či setkání s dětmi i rodiči tak, aby bylo zabráněno jakékoli manipulaci dětí ze strany OSPOD nebo rodičů a manipulaci s dokumentací, podvodům.

6) domácí násilí nebo jakákoli jiná abusivita páchaná na rodiči druhým rodičem byla v opatrovnickém řízení zohledňována a vnímána obdobně, jako by se jednalo o násilí na dítěti. Požadujeme, aby děti nebyly svěřovány do péče rodičům, kteří se chovají jakkoli násilně, abusivně k druhému rodiči.

7) rozhodutí Soudu byla odůvodněná, důkazně podložená a dbala zásad elementární logiky.

8) vznikla bezplatná osobní i on-line právní poradenská centra.

9) nedocházelo k umísťování dětí do krizových center z důvodu požadavku, tlaku ze strany OSPOD nebo Soudu na změnu názoru dětí.

10) v průběhu opatrovnického řízení rozhodnutí soudů a jednání OSPODů nezpůsobovalo nové trauma dítěti ani dítěti neprohlubovalo již existující trauma. Stabilita prostředí, ve kterém se dítě cítí dobře a prosperuje, by neměla být opatrovnickým řízením narušována. Stejně tak by neměly být narušovány

nebo poškozovány funkční a pro dítě prospěšné vztahy - například s primárním pečujícím rodičem. Naopak, takové vztahy by měly být pro dítě chráněny.

Věříme, že přijetím těchto opatření dojde ke zlepšení velmi kritické situace v opatrovnických řízeních v České republice a k zajištění spravedlnosti a bezpečí pro děti, které jsou v opatrovnických řízeních nejzranitelnějšími účastníky.

Autorky této PETICE:

Ing. Marie Peterová, MBA, Ph.D., bydliště: Pod Horou 458, Březová-Oleško, 252 45.;

Mgr. Natálie Muchková, Duhová 1083, Kosmonosy, 293 06.;

Veronika Egerová, bydliště: Trnkova 35, Olomouc, 779 00.;

MgA Barbora Plachá, DiS., bydliště: Čtyřkoly 190, 257 22

Petice vznikla ve spolupráci s organizacemi:

www.materskepouto.cz

https://studyatelii.com (https://studyatelii.com/cs/elii-fem/)

www.momsforchildren.com

Reference:

(1) WHO, 2024, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/rozchod-rodicu-ci-sikana-ceske-deti-trpi-radou-traumat-varuje-who-348697

(2) Biological markers for anxiety disorders, OCD and PTSD - a consensus statement.Part I: Neuroimaging and genetics. Bandelow et. al. The

World Journal of BiologicalPsychiatry 2016;17(5):321–65.

(3) Biological markers for anxiety disorders, OCD and PTSD. Part II: Neurochemistry,neurophysiology and neurocognition. Bandelow et. al. The

World Journal of

Biological Psychiatry 2017; 18(3)

(4) Doc. MUDr. J. Praško CSc. et al: Posttraumatické stresové poruchy – I. díl: Klinický obraz a etiologie. Psychiatrie pro praxi, 2001; 4:

157–160.

(5) National Center for Biotechnology Information. (2010). Intimate partner violence and child custody. Psychiatric Times. Retrieved from

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2872483/

(6) Šance Dětem. (n.d.). Domácí násilí může mít na dítě horší vliv než válečný konflikt. Retrieved from

https://sancedetem.cz/domaci-nasili-muze-mit-na-dite-horsi-vliv-nez-valecny-konflikt

(7) National Center for Biotechnology Information. (2023). Title of the article. Journal Name. Retrieved from

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10213576/

(8) Psychologs. (n.d.). Impact of parental abuse on child development. Retrieved from

https://www.psychologs.com/impact-of-parental-abuse-on-child-development/?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR3zE2rf0pvpDyDB8YxNAK

ehn_sXlsKaMWZ95-0xBsl4QpCl4qrtLNeqaBM_aem_YiFc2JgDZP8bxgrMThUm3Q

(9) How does aggressive parenting affect child development and personality: A systematic review. Retrieved from

https://www.researchgate.net/publication/308302146_How_does_Aggressive_Parenting_Affect_Child_Development_and_Personality_A_System

atic_Review

(10) Miller, S. L., & Smolter, N. L. (2018). The system had choked me too: Abused mothers' perceptions of the custody determination process

that resulted in negative custody outcomes. Retrieved from

https://www.researchgate.net/publication/326692034_The_System_Had_Choked_Me_Too_Abused_Mothers'_Perceptions_of_the_Custody_Dete

rmination_Process_That_Resulted_in_Negative_Custody_Outcomes

(11) Adams, C. B. L. (2019). Shared physical custody: What children discover and suffer. Psychology Today. Retrieved from

https://www.psychologytoday.com/us/blog/living-automatic/201909/shared-physical-custody-what-children-discover-and-suffer

(12) National Organization for Men Against Sexism. (n.d.). Shared custody issues in the context of domestic violence. Retrieved from

https://nomas.org/shared-custody-issues-context-domestic-violence/

(13) Steinbach, A. (2021). Joint physical custody, parent–child relationships, and children’s psychosomatic problems. Journal of Public Health,

29(2), 341-350. https://link.springer.com/article/10.1007/s10389-021-01583-1

(14) Bowlby, J. (1969). Attachment and Loss: Vol. 1. Attachment. New York: Basic Books.

(15) Ainsworth, M. D. S., Blehar, M. C., Waters, E., & Wall, S. (1978). Patterns of Attachment: A Psychological Study of the Strange Situation.

Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum Associates.

(16) Carter, C. S. (1998). Neuroendocrine perspectives on social attachment and love. Psychoneuroendocrinology, 23(8), 779-818.

(17) Feldman, Ruth. "Oxytocin and Social Affiliation in Humans." Hormones and Behavior, vol. 61, no. 3, 2012, pp. 380-391,

doi:10.1016/j.yhbeh.2012.01.008.

(18) Schore, A. N. (2001). The effects of early relational trauma on right brain development, affect regulation, and infant mental health. Infant

Mental Health Journal, 22(1-2), 201-269.

(19) Sroufe, L. Alan, et al. The Development of the Person: The Minnesota Study of Risk and Adaptation from Birth to Adulthood. Guilford

Press, 2005.

(20) Cassidy, J., & Shaver, P. R. (Eds.). (2016). Handbook of Attachment: Theory, Research, and Clinical Applications (3rd ed.). New York:

Guilford Press.

(21) Crittenden, P. M. (2008). Raising Parents: Attachment, Parenting and Child Safety. Abingdon: Routledge.

(22) Van Ijzendoorn, M. H., & Sagi-Schwartz, A. (2008). Cross-cultural patterns of attachment: Universal and contextual dimensions. In Cassidy,

J., & Shaver, P. R. (Eds.), Handbook of Attachment: Theory, Research, and Clinical Applications (2nd ed., pp. 880-905). New York: Guilford

Press.

(23) Grossmann, K., Grossmann, K. E., & Waters, E. (Eds.). (2006). Attachment from Infancy to Adulthood: The Major Longitudinal Studies.

New York: Guilford Press.

(24) Miller, G. E., & Chen, E. (2010). Harsh family climate in early life presages the emergence of a proinflammatory phenotype in adolescence.

Psychological Science, 21(6), 848-856.

(25) Shonkoff, J. P., Boyce, W. T., & McEwen, B. S. (2009). Neuroscience, molecular biology, and the childhood roots of health disparities:

Building a new framework for health promotion and disease prevention. JAMA, 301(21), 2252-2259.

(26) Association for Psychological Science. (2020). How Mother-Child Separation Causes Neurobiological Vulnerability Into Adulthood.

Retrieved from https://www.psychologicalscience.org

(27) American Bar Association. (2020). Parent-Child Separation Trauma Memo. Retrieved from https://www.americanbar.org

(28) Psychology Today. (2019). The Effects of Separating Children From Their Parents. Retrieved from https://www.psychologytoday.com

(29) PLOS ONE. (2019). The psychological effects of forced family separation on asylum-seeking children and parents at the US-Mexico border:

A qualitative analysis of medico-legal documents. Retrieved from https://journals.plos.org

(30) Lewandowska-Walter, A., & Błażek, M. (2022). Sibling Separation Due to Parental Divorce: Diagnostic Aspects. International Journal of

Environmental Research and Public Health, 19(10), 6232. https://doi.org/10.3390/ijerph19106232

(31) Society for Research in Child Development (SRCD). (2020). The Science is Clear: Separating Families has Long-term Damaging

Psychological and Health Consequences for Children, Families, and Communities. https://www.srcd.org

(32) Cambridge Core. (2022). Together or separate? Sibling placements: A review of the literature. Children Australia.

https://www.cambridge.org

(33) White, K. (2021). The Long-Term Effects of Separation and Loss on Sibling relationships. The Therapeutic Care Journal.

https://www.thetcj.org

(34) Rohde, A. (2020). The Impact of Joint Custody Laws on Family and Child Outcomes. Amherst College. Retrieved from

https://www.amherst.edu/system/files/media/Ali%2520Rohde%2520Thesis_1.pdf

(35) Mára, J. (2022, červen). Mozek potřebuje mámu. Psychologie.cz. Získáno z https://psychologie.cz/mozek-potrebuje-mamu

(36) WHO. (2023). Exclusive breastfeeding for optimal growth, development and health of infants. Retrieved from

https://www.who.int/elena/titles/exclusive_breastfeeding/en/

(37) Kramer, M. S., & Kakuma, R. (2012). Optimal duration of exclusive breastfeeding. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2012(8),

CD003517. doi:10.1002/14651858.CD003517.pub2. Retrieved from

https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD003517.pub2/full

(38) Oddy, W. H., Kendall, G. E., Li, J., Jacoby, P., Robinson, M., de Klerk, N. H., ... & Silburn, S. R. (2010). The long-term effects of

breastfeeding on child and adolescent mental health: a pregnancy cohort study followed for 14 years. BMC Medicine, 8(1), 92.

https://doi.org/10.1186/1741-7015-8-92

(39) Reference: Liu, J., Leung, P., & Yang, A. (2014). Breastfeeding and Active Bonding Protects against Children’s Internalizing Behavior

Problems. Nutrients, 6(1), 76-89. https://doi.org/10.3390/nu6010076

(40) WebMD. (2023). Psychological Benefits of Breastfeeding for You and Baby. Retrieved from WebMD.

(41) Koukolík, F. (2006). Vzpoura deprivantů. 3. vyd. Galén

Neověřujeme, zda jsou tvrzení v petici pravdivá, odpovídá za ně autor. Pokud to odešlete, bude to zaznamenáno a hlášení bude automaticky uzavřeno bez dalšího kroku, rozhodnutí bude zasláno na vaši e-mailovou adresu.

Můžete založit vlastní petici s informacemi, které považujete za správné, nebo kontaktovat autora.

Nepravdivé tvrzení o identifikovatelné osobě nebo organizaci je pomluva a my to řešíme.

Pokračovat: nahlásit pomluvu

O kom obsah je?
Je osoba, o které obsah je, politik, činitel nebo jiná veřejně činná osoba?
Co obsah kritizuje?

Veřejná kritika toho, jak politik nebo činitel jedná ve své veřejné funkci, je povolena, a to i tehdy, když jsou události starší. To, že je věc stará, samo o sobě není důvodem k odstranění. Stále můžeme zakročit proti nepravdivému tvrzení o dané osobě nebo proti jinak nezákonnému obsahu.

Pokud je věc stará nebo už není aktuální, je nejlepší kontaktovat přímo autora petice. Autor může petici odstranit z jakéhokoli důvodu, my nemůžeme.

Je osoba, o které obsah je, politik, činitel nebo jiná veřejně činná osoba?
Co obsah kritizuje?

Veřejná kritika toho, jak politik nebo činitel jedná ve své veřejné funkci, je povolena, a to i tehdy, když jsou události starší. To, že je věc stará, samo o sobě není důvodem k odstranění. Stále můžeme zakročit proti nepravdivému tvrzení o dané osobě nebo proti jinak nezákonnému obsahu.

Pokud je věc stará nebo už není aktuální, je nejlepší kontaktovat přímo autora petice. Autor může petici odstranit z jakéhokoli důvodu, my nemůžeme.

Neověřujeme, zda jsou tvrzení v petici pravdivá, odpovídá za ně autor. Na nepravdivé tvrzení reagujeme, pokud se týká identifikovatelné osoby nebo organizace. Pokud s tvrzením prostě nesouhlasíte, můžete založit vlastní petici nebo kontaktovat autora.

Klikněte na nepravdivé věty v textu petice.

Která pasáž přesně je nenávistný projev? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně vyzývá k násilí? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně oslavuje nebo podněcuje terorismus? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně někoho obtěžuje nebo šikanuje? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně odhaluje soukromé informace? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně někoho obviňuje ze spáchání trestného činu? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně vyzývá k trestu smrti nebo mučení? Klikněte na věty v textu petice.

Věty vedle sebe se spojí do jednoho tvrzení. Kliknutím na větu ji znovu odeberete.

Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí

Dle článku 18 listiny základních práv a práv svobod a zákona č.85/1990 sb. o právu petičním.

V České republice dochází v opatrovnických procesech k porušování Úmluvy o právech dítěte a tím k poškozování psychického a fyzického zdraví dětí, dochází k jejich traumatizaci, systémovému týrání. Rozhodnutí soudů jsou často neodůvodněná, založená na neodborných, nepodložených a neodůvodnitelných doporučení OSPODů (Orgánů sociálně-právní ochrany dětí), rozhodnutí Soudů a postupy OSPODů nevychází

vstříc názorům a přirozeným potřebám dětí. Soudy i OSPODy nejsou vyškoleny, jak postupovat a rozhodovat v případech že v rodině existuje podezření a důkazy o domácím násilí nebo jiné abusivitě.

Důsledkem tohoto neodůvodněného, zcela nelogického a ničím nepodloženého, děti poškozujícího rozhodování Soudů je, že:

● děti trpí ničením prospěšné vazby s primární pečující osobou,

● dochází k silné deprivaci dětí (poruchy: behaviorální, prožívání, empatie, sebeovládání…)

● děti trpí nižším sebehodnocením (menší sebedůvěra, pocit, že nejsou pro druhé důležití),

● děti mají problémy v partnerských vztazích, mají zvýšenou potřebu ocenění a potvrzení od okolí, že jednají správně,

● děti jsou nejisté v míře zodpovědnosti (přehnaná či nedostatečná),

● děti jsou celkově značně vnitřně nejisté a jsou sebekritické,

● děti trpí pocity viny, osamělosti, odlišnosti od ostatních,

● děti neustále hledají normálnost (co je normální, běžné, jak to v životě chodí), děti mají omezenou schopnost se radovat či si užívat život, nastává počůrávání, koktání, separační úzkost, regrese, somatizování, žaludečními problémy,

● a další. (5), (6), (8), (10), (11), (13), (18), (24), (31), (33), (34), (35)

Traumatizaci dětí (i matek a otců) velmi často zcela slepě podporují OSPODy i Soudy. Zkušenosti z vyspělých západních zemí již nyní potvrzují (stejně jako spousta moderně i tradičně smýšlejících psychologů), že dítě má mít jednoho primárního pečující rodiče (ideálně matku), a zázemí s tím spojené (stabilní domov). Dítě obecně potřebuje stabilitu a pocit jistoty. Stálost výchovného prostředí pro děti je důležitou hodnotou a je třeba ji chránit. (6, 26, 27, 28, 29)

Představa, že se dítě z těchto zbytečně vzniklých traumat, z traumat způsobených nesmyslnou současnou rozhodovací praxí OSPODů a Soudů, nějak vyspí, uklidní a s uplývajícím časem zapomene, je scestná až bludná. Existují stovky studií mozků dospělých, kteří si obdobnými traumaty v dětství prošli. Jejich mozek vykazuje trvale nepříznivé změny ve smyslu panických stavů, zhoršení paměti, výpadků kognitivních funkcí ve stresu, emoční lability, strachu z agrese atd. (2), (3), (4), (13), (18), (19), (20), (21)

POŽADUJEME ABY:

1) byl OSPODy i Soudy plně respektován základní princip Úmluvy o právech dítěte:

„…Zájem dítěte je nadřazen nad všemi ostatními zájmy, jako jsou zájmy rodičů, rodiny

(nebo i státu) a stejně tak musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti

týkající se dětí, ať už je uskutečňována veřejnými nebo soukromými institucemi, soudy,

správními nebo zákonodárnými orgány…"

Tento princip, jehož respektování má zajistit komplexní ochranu dětí a minimalizovat traumata, která jim mohou být rozchody/rozvody rodičů způsobena, nebývá OSPODy a Soudy respektován. Soudy ve spolupráci s OSPODy vydávají neodůvodněná, bezdůkazná, zcela nesmyslná rozhodnutí, která tento základní princip nejen že nerespektují, ale svým významem a důsledky jsou zcela proti tomuto principu. Soudy svým bezdůkazným a neodůvodněným jednáním a rozhodovací praxí v průběhu opatrovnických řízení snižují důvěryhodnost justice a svými neodůvodněnými rozhodnutími konstantně a intenzivně

poškozují psychické i fyzické zdraví dětí, kterým navíc traumatizují jejich primárně pečující osoby. (13)(17) (18)(19)(20)(24)(25)

2) děti do čtyř let věku a kojené děti speciálně zůstaly v péči matek (a to nejen formálně, styk s druhým rodičem by měl být upraven tak, že bude probíhat bez přespávání dětí mimo domov matky, aby bylo zajištěno stabilní a bezpečné prostředí pro děti), pokud zde není relevantní důvod, proč rozhodnout jinak.

3) byl respektován názor i mladších dětí na to, kdy, v jakém režimu a se kterým rodičem chtějí trávit čas.

4) bylo OSPODy a SOUDy rozhodováno ve prospěch dětí a jejich psychického i fyzického zdraví - například tak, že děti nebudou nuceny navštěvovat dvě školská zařízení, nebudou nuceny cestovat zbytečně dlouho a daleko mezi bydlišti rodičů, nebudou oddělovány od matek v útlém věku, zvláště v případě, že jsou kojené.

5) pracovníci OSPODů pořizovali videozáznamy (popřípadě audiozáznamy) z rozhovorů či setkání s dětmi i rodiči tak, aby bylo zabráněno jakékoli manipulaci dětí ze strany OSPOD nebo rodičů a manipulaci s dokumentací, podvodům.

6) domácí násilí nebo jakákoli jiná abusivita páchaná na rodiči druhým rodičem byla v opatrovnickém řízení zohledňována a vnímána obdobně, jako by se jednalo o násilí na dítěti. Požadujeme, aby děti nebyly svěřovány do péče rodičům, kteří se chovají jakkoli násilně, abusivně k druhému rodiči.

7) rozhodutí Soudu byla odůvodněná, důkazně podložená a dbala zásad elementární logiky.

8) vznikla bezplatná osobní i on-line právní poradenská centra.

9) nedocházelo k umísťování dětí do krizových center z důvodu požadavku, tlaku ze strany OSPOD nebo Soudu na změnu názoru dětí.

10) v průběhu opatrovnického řízení rozhodnutí soudů a jednání OSPODů nezpůsobovalo nové trauma dítěti ani dítěti neprohlubovalo již existující trauma. Stabilita prostředí, ve kterém se dítě cítí dobře a prosperuje, by neměla být opatrovnickým řízením narušována. Stejně tak by neměly být narušovány

nebo poškozovány funkční a pro dítě prospěšné vztahy - například s primárním pečujícím rodičem. Naopak, takové vztahy by měly být pro dítě chráněny.

Věříme, že přijetím těchto opatření dojde ke zlepšení velmi kritické situace v opatrovnických řízeních v České republice a k zajištění spravedlnosti a bezpečí pro děti, které jsou v opatrovnických řízeních nejzranitelnějšími účastníky.

Autorky této PETICE:

Ing. Marie Peterová, MBA, Ph.D., bydliště: Pod Horou 458, Březová-Oleško, 252 45.;

Mgr. Natálie Muchková, Duhová 1083, Kosmonosy, 293 06.;

Veronika Egerová, bydliště: Trnkova 35, Olomouc, 779 00.;

MgA Barbora Plachá, DiS., bydliště: Čtyřkoly 190, 257 22

Petice vznikla ve spolupráci s organizacemi:

www.materskepouto.cz

https://studyatelii.com (https://studyatelii.com/cs/elii-fem/)

www.momsforchildren.com

Reference:

(1) WHO, 2024, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/rozchod-rodicu-ci-sikana-ceske-deti-trpi-radou-traumat-varuje-who-348697

(2) Biological markers for anxiety disorders, OCD and PTSD - a consensus statement.Part I: Neuroimaging and genetics. Bandelow et. al. The

World Journal of BiologicalPsychiatry 2016;17(5):321–65.

(3) Biological markers for anxiety disorders, OCD and PTSD. Part II: Neurochemistry,neurophysiology and neurocognition. Bandelow et. al. The

World Journal of

Biological Psychiatry 2017; 18(3)

(4) Doc. MUDr. J. Praško CSc. et al: Posttraumatické stresové poruchy – I. díl: Klinický obraz a etiologie. Psychiatrie pro praxi, 2001; 4:

157–160.

(5) National Center for Biotechnology Information. (2010). Intimate partner violence and child custody. Psychiatric Times. Retrieved from

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2872483/

(6) Šance Dětem. (n.d.). Domácí násilí může mít na dítě horší vliv než válečný konflikt. Retrieved from

https://sancedetem.cz/domaci-nasili-muze-mit-na-dite-horsi-vliv-nez-valecny-konflikt

(7) National Center for Biotechnology Information. (2023). Title of the article. Journal Name. Retrieved from

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10213576/

(8) Psychologs. (n.d.). Impact of parental abuse on child development. Retrieved from

https://www.psychologs.com/impact-of-parental-abuse-on-child-development/?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR3zE2rf0pvpDyDB8YxNAK

ehn_sXlsKaMWZ95-0xBsl4QpCl4qrtLNeqaBM_aem_YiFc2JgDZP8bxgrMThUm3Q

(9) How does aggressive parenting affect child development and personality: A systematic review. Retrieved from

https://www.researchgate.net/publication/308302146_How_does_Aggressive_Parenting_Affect_Child_Development_and_Personality_A_System

atic_Review

(10) Miller, S. L., & Smolter, N. L. (2018). The system had choked me too: Abused mothers' perceptions of the custody determination process

that resulted in negative custody outcomes. Retrieved from

https://www.researchgate.net/publication/326692034_The_System_Had_Choked_Me_Too_Abused_Mothers'_Perceptions_of_the_Custody_Dete

rmination_Process_That_Resulted_in_Negative_Custody_Outcomes

(11) Adams, C. B. L. (2019). Shared physical custody: What children discover and suffer. Psychology Today. Retrieved from

https://www.psychologytoday.com/us/blog/living-automatic/201909/shared-physical-custody-what-children-discover-and-suffer

(12) National Organization for Men Against Sexism. (n.d.). Shared custody issues in the context of domestic violence. Retrieved from

https://nomas.org/shared-custody-issues-context-domestic-violence/

(13) Steinbach, A. (2021). Joint physical custody, parent–child relationships, and children’s psychosomatic problems. Journal of Public Health,

29(2), 341-350. https://link.springer.com/article/10.1007/s10389-021-01583-1

(14) Bowlby, J. (1969). Attachment and Loss: Vol. 1. Attachment. New York: Basic Books.

(15) Ainsworth, M. D. S., Blehar, M. C., Waters, E., & Wall, S. (1978). Patterns of Attachment: A Psychological Study of the Strange Situation.

Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum Associates.

(16) Carter, C. S. (1998). Neuroendocrine perspectives on social attachment and love. Psychoneuroendocrinology, 23(8), 779-818.

(17) Feldman, Ruth. "Oxytocin and Social Affiliation in Humans." Hormones and Behavior, vol. 61, no. 3, 2012, pp. 380-391,

doi:10.1016/j.yhbeh.2012.01.008.

(18) Schore, A. N. (2001). The effects of early relational trauma on right brain development, affect regulation, and infant mental health. Infant

Mental Health Journal, 22(1-2), 201-269.

(19) Sroufe, L. Alan, et al. The Development of the Person: The Minnesota Study of Risk and Adaptation from Birth to Adulthood. Guilford

Press, 2005.

(20) Cassidy, J., & Shaver, P. R. (Eds.). (2016). Handbook of Attachment: Theory, Research, and Clinical Applications (3rd ed.). New York:

Guilford Press.

(21) Crittenden, P. M. (2008). Raising Parents: Attachment, Parenting and Child Safety. Abingdon: Routledge.

(22) Van Ijzendoorn, M. H., & Sagi-Schwartz, A. (2008). Cross-cultural patterns of attachment: Universal and contextual dimensions. In Cassidy,

J., & Shaver, P. R. (Eds.), Handbook of Attachment: Theory, Research, and Clinical Applications (2nd ed., pp. 880-905). New York: Guilford

Press.

(23) Grossmann, K., Grossmann, K. E., & Waters, E. (Eds.). (2006). Attachment from Infancy to Adulthood: The Major Longitudinal Studies.

New York: Guilford Press.

(24) Miller, G. E., & Chen, E. (2010). Harsh family climate in early life presages the emergence of a proinflammatory phenotype in adolescence.

Psychological Science, 21(6), 848-856.

(25) Shonkoff, J. P., Boyce, W. T., & McEwen, B. S. (2009). Neuroscience, molecular biology, and the childhood roots of health disparities:

Building a new framework for health promotion and disease prevention. JAMA, 301(21), 2252-2259.

(26) Association for Psychological Science. (2020). How Mother-Child Separation Causes Neurobiological Vulnerability Into Adulthood.

Retrieved from https://www.psychologicalscience.org

(27) American Bar Association. (2020). Parent-Child Separation Trauma Memo. Retrieved from https://www.americanbar.org

(28) Psychology Today. (2019). The Effects of Separating Children From Their Parents. Retrieved from https://www.psychologytoday.com

(29) PLOS ONE. (2019). The psychological effects of forced family separation on asylum-seeking children and parents at the US-Mexico border:

A qualitative analysis of medico-legal documents. Retrieved from https://journals.plos.org

(30) Lewandowska-Walter, A., & Błażek, M. (2022). Sibling Separation Due to Parental Divorce: Diagnostic Aspects. International Journal of

Environmental Research and Public Health, 19(10), 6232. https://doi.org/10.3390/ijerph19106232

(31) Society for Research in Child Development (SRCD). (2020). The Science is Clear: Separating Families has Long-term Damaging

Psychological and Health Consequences for Children, Families, and Communities. https://www.srcd.org

(32) Cambridge Core. (2022). Together or separate? Sibling placements: A review of the literature. Children Australia.

https://www.cambridge.org

(33) White, K. (2021). The Long-Term Effects of Separation and Loss on Sibling relationships. The Therapeutic Care Journal.

https://www.thetcj.org

(34) Rohde, A. (2020). The Impact of Joint Custody Laws on Family and Child Outcomes. Amherst College. Retrieved from

https://www.amherst.edu/system/files/media/Ali%2520Rohde%2520Thesis_1.pdf

(35) Mára, J. (2022, červen). Mozek potřebuje mámu. Psychologie.cz. Získáno z https://psychologie.cz/mozek-potrebuje-mamu

(36) WHO. (2023). Exclusive breastfeeding for optimal growth, development and health of infants. Retrieved from

https://www.who.int/elena/titles/exclusive_breastfeeding/en/

(37) Kramer, M. S., & Kakuma, R. (2012). Optimal duration of exclusive breastfeeding. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2012(8),

CD003517. doi:10.1002/14651858.CD003517.pub2. Retrieved from

https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD003517.pub2/full

(38) Oddy, W. H., Kendall, G. E., Li, J., Jacoby, P., Robinson, M., de Klerk, N. H., ... & Silburn, S. R. (2010). The long-term effects of

breastfeeding on child and adolescent mental health: a pregnancy cohort study followed for 14 years. BMC Medicine, 8(1), 92.

https://doi.org/10.1186/1741-7015-8-92

(39) Reference: Liu, J., Leung, P., & Yang, A. (2014). Breastfeeding and Active Bonding Protects against Children’s Internalizing Behavior

Problems. Nutrients, 6(1), 76-89. https://doi.org/10.3390/nu6010076

(40) WebMD. (2023). Psychological Benefits of Breastfeeding for You and Baby. Retrieved from WebMD.

(41) Koukolík, F. (2006). Vzpoura deprivantů. 3. vyd. Galén

Klikněte na nepravdivé věty v textu petice.

Která pasáž přesně je nenávistný projev? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně odhaluje soukromé informace? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně je teroristický nebo extremistický obsah? Klikněte na věty v textu petice.

Věty vedle sebe se spojí do jednoho tvrzení. Kliknutím na větu ji znovu odeberete.

Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí

Dle článku 18 listiny základních práv a práv svobod a zákona č.85/1990 sb. o právu petičním.

V České republice dochází v opatrovnických procesech k porušování Úmluvy o právech dítěte a tím k poškozování psychického a fyzického zdraví dětí, dochází k jejich traumatizaci, systémovému týrání. Rozhodnutí soudů jsou často neodůvodněná, založená na neodborných, nepodložených a neodůvodnitelných doporučení OSPODů (Orgánů sociálně-právní ochrany dětí), rozhodnutí Soudů a postupy OSPODů nevychází

vstříc názorům a přirozeným potřebám dětí. Soudy i OSPODy nejsou vyškoleny, jak postupovat a rozhodovat v případech že v rodině existuje podezření a důkazy o domácím násilí nebo jiné abusivitě.

Důsledkem tohoto neodůvodněného, zcela nelogického a ničím nepodloženého, děti poškozujícího rozhodování Soudů je, že:

● děti trpí ničením prospěšné vazby s primární pečující osobou,

● dochází k silné deprivaci dětí (poruchy: behaviorální, prožívání, empatie, sebeovládání…)

● děti trpí nižším sebehodnocením (menší sebedůvěra, pocit, že nejsou pro druhé důležití),

● děti mají problémy v partnerských vztazích, mají zvýšenou potřebu ocenění a potvrzení od okolí, že jednají správně,

● děti jsou nejisté v míře zodpovědnosti (přehnaná či nedostatečná),

● děti jsou celkově značně vnitřně nejisté a jsou sebekritické,

● děti trpí pocity viny, osamělosti, odlišnosti od ostatních,

● děti neustále hledají normálnost (co je normální, běžné, jak to v životě chodí), děti mají omezenou schopnost se radovat či si užívat život, nastává počůrávání, koktání, separační úzkost, regrese, somatizování, žaludečními problémy,

● a další. (5), (6), (8), (10), (11), (13), (18), (24), (31), (33), (34), (35)

Traumatizaci dětí (i matek a otců) velmi často zcela slepě podporují OSPODy i Soudy. Zkušenosti z vyspělých západních zemí již nyní potvrzují (stejně jako spousta moderně i tradičně smýšlejících psychologů), že dítě má mít jednoho primárního pečující rodiče (ideálně matku), a zázemí s tím spojené (stabilní domov). Dítě obecně potřebuje stabilitu a pocit jistoty. Stálost výchovného prostředí pro děti je důležitou hodnotou a je třeba ji chránit. (6, 26, 27, 28, 29)

Představa, že se dítě z těchto zbytečně vzniklých traumat, z traumat způsobených nesmyslnou současnou rozhodovací praxí OSPODů a Soudů, nějak vyspí, uklidní a s uplývajícím časem zapomene, je scestná až bludná. Existují stovky studií mozků dospělých, kteří si obdobnými traumaty v dětství prošli. Jejich mozek vykazuje trvale nepříznivé změny ve smyslu panických stavů, zhoršení paměti, výpadků kognitivních funkcí ve stresu, emoční lability, strachu z agrese atd. (2), (3), (4), (13), (18), (19), (20), (21)

POŽADUJEME ABY:

1) byl OSPODy i Soudy plně respektován základní princip Úmluvy o právech dítěte:

„…Zájem dítěte je nadřazen nad všemi ostatními zájmy, jako jsou zájmy rodičů, rodiny

(nebo i státu) a stejně tak musí být zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti

týkající se dětí, ať už je uskutečňována veřejnými nebo soukromými institucemi, soudy,

správními nebo zákonodárnými orgány…"

Tento princip, jehož respektování má zajistit komplexní ochranu dětí a minimalizovat traumata, která jim mohou být rozchody/rozvody rodičů způsobena, nebývá OSPODy a Soudy respektován. Soudy ve spolupráci s OSPODy vydávají neodůvodněná, bezdůkazná, zcela nesmyslná rozhodnutí, která tento základní princip nejen že nerespektují, ale svým významem a důsledky jsou zcela proti tomuto principu. Soudy svým bezdůkazným a neodůvodněným jednáním a rozhodovací praxí v průběhu opatrovnických řízení snižují důvěryhodnost justice a svými neodůvodněnými rozhodnutími konstantně a intenzivně

poškozují psychické i fyzické zdraví dětí, kterým navíc traumatizují jejich primárně pečující osoby. (13)(17) (18)(19)(20)(24)(25)

2) děti do čtyř let věku a kojené děti speciálně zůstaly v péči matek (a to nejen formálně, styk s druhým rodičem by měl být upraven tak, že bude probíhat bez přespávání dětí mimo domov matky, aby bylo zajištěno stabilní a bezpečné prostředí pro děti), pokud zde není relevantní důvod, proč rozhodnout jinak.

3) byl respektován názor i mladších dětí na to, kdy, v jakém režimu a se kterým rodičem chtějí trávit čas.

4) bylo OSPODy a SOUDy rozhodováno ve prospěch dětí a jejich psychického i fyzického zdraví - například tak, že děti nebudou nuceny navštěvovat dvě školská zařízení, nebudou nuceny cestovat zbytečně dlouho a daleko mezi bydlišti rodičů, nebudou oddělovány od matek v útlém věku, zvláště v případě, že jsou kojené.

5) pracovníci OSPODů pořizovali videozáznamy (popřípadě audiozáznamy) z rozhovorů či setkání s dětmi i rodiči tak, aby bylo zabráněno jakékoli manipulaci dětí ze strany OSPOD nebo rodičů a manipulaci s dokumentací, podvodům.

6) domácí násilí nebo jakákoli jiná abusivita páchaná na rodiči druhým rodičem byla v opatrovnickém řízení zohledňována a vnímána obdobně, jako by se jednalo o násilí na dítěti. Požadujeme, aby děti nebyly svěřovány do péče rodičům, kteří se chovají jakkoli násilně, abusivně k druhému rodiči.

7) rozhodutí Soudu byla odůvodněná, důkazně podložená a dbala zásad elementární logiky.

8) vznikla bezplatná osobní i on-line právní poradenská centra.

9) nedocházelo k umísťování dětí do krizových center z důvodu požadavku, tlaku ze strany OSPOD nebo Soudu na změnu názoru dětí.

10) v průběhu opatrovnického řízení rozhodnutí soudů a jednání OSPODů nezpůsobovalo nové trauma dítěti ani dítěti neprohlubovalo již existující trauma. Stabilita prostředí, ve kterém se dítě cítí dobře a prosperuje, by neměla být opatrovnickým řízením narušována. Stejně tak by neměly být narušovány

nebo poškozovány funkční a pro dítě prospěšné vztahy - například s primárním pečujícím rodičem. Naopak, takové vztahy by měly být pro dítě chráněny.

Věříme, že přijetím těchto opatření dojde ke zlepšení velmi kritické situace v opatrovnických řízeních v České republice a k zajištění spravedlnosti a bezpečí pro děti, které jsou v opatrovnických řízeních nejzranitelnějšími účastníky.

Autorky této PETICE:

Ing. Marie Peterová, MBA, Ph.D., bydliště: Pod Horou 458, Březová-Oleško, 252 45.;

Mgr. Natálie Muchková, Duhová 1083, Kosmonosy, 293 06.;

Veronika Egerová, bydliště: Trnkova 35, Olomouc, 779 00.;

MgA Barbora Plachá, DiS., bydliště: Čtyřkoly 190, 257 22

Petice vznikla ve spolupráci s organizacemi:

www.materskepouto.cz

https://studyatelii.com (https://studyatelii.com/cs/elii-fem/)

www.momsforchildren.com

Reference:

(1) WHO, 2024, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/rozchod-rodicu-ci-sikana-ceske-deti-trpi-radou-traumat-varuje-who-348697

(2) Biological markers for anxiety disorders, OCD and PTSD - a consensus statement.Part I: Neuroimaging and genetics. Bandelow et. al. The

World Journal of BiologicalPsychiatry 2016;17(5):321–65.

(3) Biological markers for anxiety disorders, OCD and PTSD. Part II: Neurochemistry,neurophysiology and neurocognition. Bandelow et. al. The

World Journal of

Biological Psychiatry 2017; 18(3)

(4) Doc. MUDr. J. Praško CSc. et al: Posttraumatické stresové poruchy – I. díl: Klinický obraz a etiologie. Psychiatrie pro praxi, 2001; 4:

157–160.

(5) National Center for Biotechnology Information. (2010). Intimate partner violence and child custody. Psychiatric Times. Retrieved from

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2872483/

(6) Šance Dětem. (n.d.). Domácí násilí může mít na dítě horší vliv než válečný konflikt. Retrieved from

https://sancedetem.cz/domaci-nasili-muze-mit-na-dite-horsi-vliv-nez-valecny-konflikt

(7) National Center for Biotechnology Information. (2023). Title of the article. Journal Name. Retrieved from

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10213576/

(8) Psychologs. (n.d.). Impact of parental abuse on child development. Retrieved from

https://www.psychologs.com/impact-of-parental-abuse-on-child-development/?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR3zE2rf0pvpDyDB8YxNAK

ehn_sXlsKaMWZ95-0xBsl4QpCl4qrtLNeqaBM_aem_YiFc2JgDZP8bxgrMThUm3Q

(9) How does aggressive parenting affect child development and personality: A systematic review. Retrieved from

https://www.researchgate.net/publication/308302146_How_does_Aggressive_Parenting_Affect_Child_Development_and_Personality_A_System

atic_Review

(10) Miller, S. L., & Smolter, N. L. (2018). The system had choked me too: Abused mothers' perceptions of the custody determination process

that resulted in negative custody outcomes. Retrieved from

https://www.researchgate.net/publication/326692034_The_System_Had_Choked_Me_Too_Abused_Mothers'_Perceptions_of_the_Custody_Dete

rmination_Process_That_Resulted_in_Negative_Custody_Outcomes

(11) Adams, C. B. L. (2019). Shared physical custody: What children discover and suffer. Psychology Today. Retrieved from

https://www.psychologytoday.com/us/blog/living-automatic/201909/shared-physical-custody-what-children-discover-and-suffer

(12) National Organization for Men Against Sexism. (n.d.). Shared custody issues in the context of domestic violence. Retrieved from

https://nomas.org/shared-custody-issues-context-domestic-violence/

(13) Steinbach, A. (2021). Joint physical custody, parent–child relationships, and children’s psychosomatic problems. Journal of Public Health,

29(2), 341-350. https://link.springer.com/article/10.1007/s10389-021-01583-1

(14) Bowlby, J. (1969). Attachment and Loss: Vol. 1. Attachment. New York: Basic Books.

(15) Ainsworth, M. D. S., Blehar, M. C., Waters, E., & Wall, S. (1978). Patterns of Attachment: A Psychological Study of the Strange Situation.

Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum Associates.

(16) Carter, C. S. (1998). Neuroendocrine perspectives on social attachment and love. Psychoneuroendocrinology, 23(8), 779-818.

(17) Feldman, Ruth. "Oxytocin and Social Affiliation in Humans." Hormones and Behavior, vol. 61, no. 3, 2012, pp. 380-391,

doi:10.1016/j.yhbeh.2012.01.008.

(18) Schore, A. N. (2001). The effects of early relational trauma on right brain development, affect regulation, and infant mental health. Infant

Mental Health Journal, 22(1-2), 201-269.

(19) Sroufe, L. Alan, et al. The Development of the Person: The Minnesota Study of Risk and Adaptation from Birth to Adulthood. Guilford

Press, 2005.

(20) Cassidy, J., & Shaver, P. R. (Eds.). (2016). Handbook of Attachment: Theory, Research, and Clinical Applications (3rd ed.). New York:

Guilford Press.

(21) Crittenden, P. M. (2008). Raising Parents: Attachment, Parenting and Child Safety. Abingdon: Routledge.

(22) Van Ijzendoorn, M. H., & Sagi-Schwartz, A. (2008). Cross-cultural patterns of attachment: Universal and contextual dimensions. In Cassidy,

J., & Shaver, P. R. (Eds.), Handbook of Attachment: Theory, Research, and Clinical Applications (2nd ed., pp. 880-905). New York: Guilford

Press.

(23) Grossmann, K., Grossmann, K. E., & Waters, E. (Eds.). (2006). Attachment from Infancy to Adulthood: The Major Longitudinal Studies.

New York: Guilford Press.

(24) Miller, G. E., & Chen, E. (2010). Harsh family climate in early life presages the emergence of a proinflammatory phenotype in adolescence.

Psychological Science, 21(6), 848-856.

(25) Shonkoff, J. P., Boyce, W. T., & McEwen, B. S. (2009). Neuroscience, molecular biology, and the childhood roots of health disparities:

Building a new framework for health promotion and disease prevention. JAMA, 301(21), 2252-2259.

(26) Association for Psychological Science. (2020). How Mother-Child Separation Causes Neurobiological Vulnerability Into Adulthood.

Retrieved from https://www.psychologicalscience.org

(27) American Bar Association. (2020). Parent-Child Separation Trauma Memo. Retrieved from https://www.americanbar.org

(28) Psychology Today. (2019). The Effects of Separating Children From Their Parents. Retrieved from https://www.psychologytoday.com

(29) PLOS ONE. (2019). The psychological effects of forced family separation on asylum-seeking children and parents at the US-Mexico border:

A qualitative analysis of medico-legal documents. Retrieved from https://journals.plos.org

(30) Lewandowska-Walter, A., & Błażek, M. (2022). Sibling Separation Due to Parental Divorce: Diagnostic Aspects. International Journal of

Environmental Research and Public Health, 19(10), 6232. https://doi.org/10.3390/ijerph19106232

(31) Society for Research in Child Development (SRCD). (2020). The Science is Clear: Separating Families has Long-term Damaging

Psychological and Health Consequences for Children, Families, and Communities. https://www.srcd.org

(32) Cambridge Core. (2022). Together or separate? Sibling placements: A review of the literature. Children Australia.

https://www.cambridge.org

(33) White, K. (2021). The Long-Term Effects of Separation and Loss on Sibling relationships. The Therapeutic Care Journal.

https://www.thetcj.org

(34) Rohde, A. (2020). The Impact of Joint Custody Laws on Family and Child Outcomes. Amherst College. Retrieved from

https://www.amherst.edu/system/files/media/Ali%2520Rohde%2520Thesis_1.pdf

(35) Mára, J. (2022, červen). Mozek potřebuje mámu. Psychologie.cz. Získáno z https://psychologie.cz/mozek-potrebuje-mamu

(36) WHO. (2023). Exclusive breastfeeding for optimal growth, development and health of infants. Retrieved from

https://www.who.int/elena/titles/exclusive_breastfeeding/en/

(37) Kramer, M. S., & Kakuma, R. (2012). Optimal duration of exclusive breastfeeding. Cochrane Database of Systematic Reviews, 2012(8),

CD003517. doi:10.1002/14651858.CD003517.pub2. Retrieved from

https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD003517.pub2/full

(38) Oddy, W. H., Kendall, G. E., Li, J., Jacoby, P., Robinson, M., de Klerk, N. H., ... & Silburn, S. R. (2010). The long-term effects of

breastfeeding on child and adolescent mental health: a pregnancy cohort study followed for 14 years. BMC Medicine, 8(1), 92.

https://doi.org/10.1186/1741-7015-8-92

(39) Reference: Liu, J., Leung, P., & Yang, A. (2014). Breastfeeding and Active Bonding Protects against Children’s Internalizing Behavior

Problems. Nutrients, 6(1), 76-89. https://doi.org/10.3390/nu6010076

(40) WebMD. (2023). Psychological Benefits of Breastfeeding for You and Baby. Retrieved from WebMD.

(41) Koukolík, F. (2006). Vzpoura deprivantů. 3. vyd. Galén

Použijeme to k potvrzení přijetí vašeho oznámení a k informování o výsledku.
Nahlášení podávám
Čeho se domáháte? Můžete vybrat více možností.
Smíme váš požadavek předat autorovi petice? Autor může petici odstranit z jakéhokoli důvodu a může na požadavek reagovat dříve než naši moderátoři.
Smíme váš požadavek předat autorovi petice? Autor může petici odstranit z jakéhokoli důvodu a může na požadavek reagovat dříve než naši moderátoři.
Smíme váš požadavek předat autorovi petice? Autor může petici odstranit z jakéhokoli důvodu a může na požadavek reagovat dříve než naši moderátoři.

Nahlášené petice jsou naším týmem přezkoumávány za účelem posouzení, zda neporušují naše Podmínky služby nebo Pravidla komunity.




Placená propagace

Petice.com bude tuto petici propagovat 6,000 lidem.

Zjistit více...

Vyberte si rozpočet
Platební metoda
PayPalGoogle PayApple PayKreditní karta

Vyberte způsob platby, abyste mohli pokračovat.