Klikněte na nepravdivé věty v textu petice.
Která pasáž přesně je nenávistný projev? Klikněte na věty v textu petice.
Která pasáž přesně vyzývá k násilí? Klikněte na věty v textu petice.
Která pasáž přesně oslavuje nebo podněcuje terorismus? Klikněte na věty v textu petice.
Která pasáž přesně někoho obtěžuje nebo šikanuje? Klikněte na věty v textu petice.
Která pasáž přesně odhaluje soukromé informace? Klikněte na věty v textu petice.
Která pasáž přesně někoho obviňuje ze spáchání trestného činu? Klikněte na věty v textu petice.
Která pasáž přesně vyzývá k trestu smrti nebo mučení? Klikněte na věty v textu petice.
Věty vedle sebe se spojí do jednoho tvrzení. Kliknutím na větu ji znovu odeberete.
manifest na ochranu křoví
Manifest za ochranu křoví.
Džungle není jen prostor tropického pralesa nebo těžko prostupný porost, jak říká slovník.
Džungle, divoké křoví, je úžasná a zásadní forma života koexistence zemské fauny a flóry. Vyskytuje se všude po Zemi od deštných pralesů rovníku, přes pralesy středního pásu a severské tajgy až po běžné křoví kdekoliv u cest či lesa či na mezi a vzniká velmi rychle kdekoliv, kde člověk nezasahuje. Všude má nezastupitelný význam. Džungle je často v lese prostupná i pro člověka, a není-li prostupná pro něj, pak určitě pro všechny ostatní obyvatele přírody, dokonce jich tam mnoho bydlí nebo si staví hnízda. Komplikovanost keře se dá pozorovat a pronikat pohledem a vidět mnohost a vnímat boží účelnost.
„Choulím se v křoví zamilován do moudrosti keře, mnohosti větví a kráse lístečků a hmyzu kolem…“ W.Shakespeare
Naučme lid milovat křoví! pro jeho krásu a ekologickou důležitost.
Postavme se ubohé estetice, zvrácené logice a ekologické tuposti, která tvrdí, že malé stromy, dřeviny a svaté byliny jsou škůdci, plevel a že jsou nehezké a hodné genocidy.
Postavme se ničení přirozené flóry a fauny kolem plotů, cest, mezí, řek i našich zahrad.
Přestaňme vnímat slovo plevel jako škůdce, vždyť mnohý slouží k léčení po tisíciletí i dnes – jsme snad zemědělci, pěstujeme pro obživu něco u cest? Vadí vám tam bodlák nebo kopřiva nebo bez? ...naopak naučme se jména bylin a dřevin a jejich využití a važme si jich, rostou samy od sebe, pěstuje je stvořitel…
V naší malé zemi si nemůžeme dovolit ničit jeden z nejdůležitějších biotopů.
Máte pocit, že by rekreační příroda kolem vás měla vypadat jako fotbalové hřiště? Ani tu trávu u cesty už nenechají růst tak, aby mohla vyrůst a přirozeně vykvést a v zimě tak nádherně schnout a to na místech, kde vůbec nevadí – naopak slouží a sama se udržuje. Přirozené keřové větrolamy – zadržovače sněhu – a sněhových jazyků u malých okresek kácí z přitroublých nařízení bezduchá parta celý rok jak divá, pak stačí trocha sněhu na poli a svěží vítr a vozovka je rázem neprůjezdná…
V lesích, parcích i kolem cest, všude kde přirozeně roste křoví a divoce louka, je více méně správně a má tam být.
Podporujte výsadbu a revitalizaci křovin do měst, obcí, kolem cest, je to téměř zadarmo.
Použijme dotační peníze na dobrou věc, ne na zbytečné kácení keřů a sekání trávy a zvyšování hluku v našich bydlištích téměř celou sezonu!
Musíme podporovat zuřivý řev ničících strojů kvůli záplotí u cestya ve formě golfového hřiště? Všimněte si, ti kteří s křovinořezem a podobnou mechanizací za naše peníze pracují mají sluchátka na uších. Chcete odpoledne a k večeru v pracovní dny a mnohde i o sobotách a nedělích i o svátcích slyšet za svými ploty, ze svých vesnic a městských zelených ploch neustálý řev strojů? Nestačí nám naše vlastní zahradní mechanizace a pily?
Křoví velmi účinně pohlcuje i tak nadbytečný hluk a karcinogenní polétavý prach, má estetickou kvalitu, samostatnost, udržitelnost, lásku malých ptáčků, jejich hnízd a množství hmyzu, tak důležitého pro blaho přírody i naši dobrou úrodu…
Omezme nevzdělanost a nepoučenost lidí podléhajících stupidní estetice, ničivé ekologii, hloupým nařízením a vražedným dotacím nejen z Bruselu, za které mnohdy podobný masakr probíhá…
Obrazně „požeňme křovinořez k soudu“ za ekologický zmar a genocidu keřů, dětí stromů, malých ptáků a hmyzu a za násobení negativních účinků civilizace na zdraví lidí.
Nenechme si vnutit rychle realizovaný estetismus vojenského či sportovního ideálu krásy přírody a okolí čehokoliv…vnímání krásy a estetika se naštěstí často mění a dá se ovlivňovat a tady můžeme každý pomoct obnovit schopnost lidí vnímat krásu nejen v holé jednoduchosti a povrchní čistotě, ale i v komplikovanosti a divokosti, můžeme zastavit zmar.
Začněme od sebe, přeci na zahradách křoviny pěstujeme, proč je necháme kácet na obecních plochách, u cest, u rybníků a řek – jsou to naše keře a naše byliny a jsou svaté!
Spojme se za záchranu malých stromů a keřů, za romantickou přírodu, romantickou vesnici, čistou, málo hlučnou a život podporující, za města plná keřů, křovin - malých oáz džungle a sídel vrabců…
Spojme síly všechny veverky, krtci, králíci, myši, čmeláci, mušky, vosičky, šípky, bezinky, kručinky, vrabci, kosové, sýkory, pavouci, slepýši a štíři do boje za křoví, za meandry řek, za keře ponechané tam kde jsou, za povinnost, aby každý les obsahoval procento území, které necháme ladem žít – malý prales v každém lese!!