Petice proti nespravedlivému posuzování Lékařské posudkové služby

Jsem maminka 24leté autistky,celé roky měla dcerka 3 st.zdr.postižení,je zbavena svéprávnosti,potřebuje trvalý dozor a doprovod,v letošním roce by měla dostat asistenčního psa,jsem její opatrovník a matka samoživitelka,žijeme opravdu jen ze státní podpory, do práce od ní odejít nelze,na ústavní péči nedosáhneme finančně.Příští rok by nám měla být prodloužena průkazka ZTP/P, a výhody(příspěvek na péči, na benzín a karta do auta). Již dnes mi sociální pracovnice sdělila, ať se ani nenamáhám žádat, že na to dcera prostě nedosáhne a pokud tu pošetilost udělám, tak mám začít minimálně 8 měsíců před skončením platnosti. Zdr. rada ,pan Krása mi řekl, ať to nevzdávám, a ženu to až ke smírčímu soudu.
Napadá mě ,kdy se vlastně mám věnovat výchově autisty..když buď věčně lítám po úřadech, sháním zprávy,aby nebyly starší třech měsíců,(zdr. stav je posledních 15 let stejný a neměnný,i podle znaleckého posudku nezávislého psychiatra) a přesto pořád musím někde dokazovat, že se dcera sama o sebe nepostará a že opravdu ke zlepšení zdr. stavu nedošlo a do budoucna nedojde.Kéž by opravdu někdo dokázal zastavit tuhle děěsivou situaci.
přikládám jen pro info:lékařské shrnutí dceřina ošetřujícího lékaře
DLOUHODOBÉ NEMOCI:
F70.1 Lehká mentální retardace
F84.1 Atypický autismus
45.0 Astma převážrně alergické
M41.9 Skolióza NS
APO-CITAL 20 MG POR TBL FLM 1OOX2OMG 1-O-1.
SEROQUEL PROLONG 200 MG TABLETY S PRODLOUŽENÝM UVOLŇOVÁNÍM PoR TBL PRo 60X200MG
0-0-1
DERIN 25 MG PoTAHOVANÉ TABLETY PoR TBL FLM 30X25MG 1-0-0
SHRNUTÍ:
22r. a10m. dívka s pervazívní Vývojovou poruchou charakteru atypického autismu nebude n i k d y schopna se orientovat v běžném sociálním kontextu. V běžném životě vystačí s naučenými stereotypními strategiemi, což vzhledem HALOEFEKTU,který vzbuzuje,může být značně matoucí a vést k přeceňování její mentální a sociální výkonnosti. Ve skutečnosti jakékoli i malé vybočení z navyklého sociálního stereotypu povede s velkou pravděpodobností k panice a nezvladatelným afektům. Každou takovou změnu bude prožívat jako zásadní trauma s následným rozvojem dlouhodobé posttraumatické reaktivity. napětí z frustrace se může zbavovat nutkavým sebezraňováním (SIB) či nutkavým pojídáním nejedlých materiálů (pika).
Poznávací a ovládací schopnosti pacientky, stejně jako sociální kompetence pacientky jsou podstatným a závažným způsobem omezeny trvalým,nepřechodně a léčebně či režimově neov1ivnitelným způsobem.
Rovněž nutkavé frustrační aktivity nebude n i k d y možné zcela kontrolovat-výchovnými, režimovými ani
regulativními farmakologickými prostředky'
Regulativní farmakologická clona má za cíl,pouze snížit frekvenci nejvýranéjších pacientku poškozujících výstřelků.
DOPORUČENÍ:
Pacientka nikdy nebude zvládat přechody mezi různými sociálními kontexty. proto by pro ni do budoucna bylo
nejvýhodnější kdyby mohla život trávit v sociálně přehledném, izolovaném a málo se měnícím kontextu nějakého zařízení ÚSP.

Cely život meho syna,bojuji s nepochopenim jeho potřeb,jeho potiži,neschopnosti vyšetřeni,šilenym zachvatum strachu až panice,mam pocit,že jeho potřeby a potiže nechapou ani na uřadech,malokdy mi vyjde nekdo vstřict,řeknou,že je dospely.Nekdy už nemam silu stale vysvetlovat,drat se za nej.

Plně podporuji tuto akci a je mi nevolno z toho co se děje kolem postižených, kterým se komplikuje mnohdy již tak dost komplikovaný život. Sama jsem bojovala za to abych se mohla starat o svého těžce nemocného manžela, ale osud to vše vyřešil za nás a manžel zemřel. Doufám, že páni poslanci a ostatní lidé, kteří si neuvědomují, že se mohou také stát závislými na pomoci druhého si peníze které ušetřili na mém muži řádně užijí. Helena Horčicová

Dobrý den, absolutně nespravedlivě se posuzují osoby s tělěsným a navíc ještě psychickým postižením.Osoba těžce chodící o francouzských berlích, která s bídou dojde 100m, pokud jde vůbec ven, jinak většinu dne prosedí či proleží,prospí, čímž veškerá péče je na nejbližším rodinném příslušníkovi. Takto postižená osoba má 2.stupeň příspěvku na péči, což mi přijde hodně podhodnocené. Pečovat o takto postiženého je daleko horší, než se starat o miminko. U malého dítěte je pohyb kupředu, kdežto u dospělého,závislého na lécích z psychiatrického hlediska je pořád jen obava, kdy, kde a co vyvede. Je to péče nadmíru náročná a hodnocená minimálně. Lékaři u LPK by měli více přihlížet ke všem diagnozám postiženého a né, aby viděli jen ty berle.

Již jsem se s psouzením zdr.stavu v roce 2012 setkal.Když mi vše posudkový lékař odebral - s oduvodnění :"Pacient prodělal v mládí polio(dětskou obrnu),nyní se jeho zdr.stav výrazně zlepšil (prodělal jsem 12 operací dol.končetin)a je naděje na další zlepšení.Podal jsem odvolání a krajská pos.komise mi přiznala,prý s odřenými zády,5 bodů (podle stávajícího bod.posuzování).Přitom mám doporučeno používat el.vozík s důvodů postižení dol.končetin a levé ruky,kterou mechanický vozík neutáhnu.Takže suma sumáru - škrtnutím pera je člověk ihned zdráv.Jen nechápu jedno - jak tuto novou léčebnou metodu neuplatňujeme ve svět.měřítku?Vždyť za tuto novinku by jistě naši lékaři, pod vedením "super lékaře" min.zdr Hegera,museli dostat nobelovu cenu míru.Ještě : Panministr prohlásil,že jsou nové léčebné postupy které potlačují potřeby lázeň.péče.Jsou to i následky polia či DMO.A za to by na 100% byla nobelova cena míru.Jen stěmito super novinkami jít do světa.Jak rád bych byl vyléčen,vlastně jsem a stačí na to jeden škrt perem.

Trvá jim i vice nežli rok aby poslali posudek ,a když se stav posuzovaného nezmenil ani nepošlopu rozhodnutí musíte si o nej řádat a stejně vám nedasjí rozhodnutí proti kterému by se nechal podat námitka ael jen kus papíru s popisem že stav se nezmenil ale právní formu rozhodnití to nemá tak se není proti čemi odvoplat formou námitky

Sama jsem byla poškozená, po reformě jsem byla o stupeň lepší i když mám progresívní průběh RS.
Požádala jsem o nové posouzení a přehodnotili to.

Když byl synovi diagnostikován atypický autismus ve 4 letech,nebyl nám přiznán příspěvek na péči. O 2 roky později jsme žádali znovu o příspěvek na péči a nebyl nám přiznán ani na odvoláni. Při sociálním šetření nám sociální pracovnice říkala, že máme nárok aspoň na 1.stupeň. Nepatřím k těm lidem, co se umi dohadovat na úřadech. Proto dodnes, kdy už je synovi 9, má aspergrův syndrom, se všichni lékaři diví, že nic nepobíráme.
Hezký den. Beunierová

#14: -  

Dobrý den, pane Pavle, Mnozí by jsme si přáli aby se těm, co neznalecký rozhodují o jiných, stále něco podobného aby mohli sami posoudit,jak to tady v tomto státě opravdu chodí. Jenže ti dotyční jsou vůči Vám a jiným postiženým ve značné výhodě. Mojá jisté konekce na místech,kde seděli před tím oni sami,tak kamarád potvrdí a doporučí daleko vyšší dávku, než mu přisluší. Tady pomůže jedině nová revoluce,ale ne sametová aby jsme nedovolili jako tenkrát těm ,,krysám" převlíct kabáty. Všechny dojednoho vyházet aby se šli postavit do front na ÚP,aby poznali aroganci nových úředníků a aby so konečně uvědomili své chování,když tam tenkrát seděli oni. Co se tady v tomto státě děje, volá už dávno po nějaké krvavé akci. Držím všem postiženým pěsti aby jim vše dobře dopadlo. Petr 

Vážení,
posuzování zdravotního stavu k získání např. invalidních důchodů je opravdu směšné (o PnP ani nemluvě). Pracovala jsem jako soc. pracovnice v DOZP, ve kterém naši uživatelé měli většinou ID II. stupně a byly to i osoby s kombinovaným postižením (s tělesným a mentálním postižením). Dnes pracuji ve školském zařízením, ve kterém se jeden z pedagogů vrátil po více jak roční nemocenské ("psychické potíže") s invalidním důchodem III. stupně a pracuje na plný úvazek jako pedagog s dětmi. Stačí mít známého doktora a hned je na světě o něco veseleji.

S přáním krásných dní


M. R.

Mám dítě s downovým syndromem. Když ji posuzovali, měli jsme ji doma přijatou z kojeneckého ústavu 3. měsíc. Brali jsme si dítě s kombinovaným postižením. Když jsme si ji vzali volali z kojeňáku sociální pracovnici, že bychom dítě měli vrátit, že je moc nemocná. My jsme však na malou dostali pnp jedničku. Kde je prosím potom spravedlnost? Vím, že jsme s ní udělali kus práce, ale nejsem Pán Bůh, zázraky neumím, ale tady se zázrak zřejmě stal.

Súhalsím s vyjadreniami a podporujem všetkých ľudí, ktorí sú odkázaní na pomoc druhých, neviem prečo im zákony majú sposobovať horšie prežitie svojho života na tejto zemi, mali by si to uvedomiť najma tí ktorí o tom rozhodujú, že choraba aj staroba , čaká aj na nich. Všetci sme ľudia a človek má pomáhať človeku len preto, že je človek.

S úctou Barková

Souhlasím s uvedenou peticí.

NECHÁPU POSUDKOVÉ LÉKAŘE KTEŘÍ JAK MÁM ZKUŠENOSTI I JÁ SAMA VELICE RÁDI PŘISLUHUJÍ TOMUTO ODVAŽUJI SE ŘÍCI HYENYSTICKÉMU A BEZCITNÉMU A VELMI DOBŘE VYSPEKULOVAEMU NAŘÍZENÍ POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH NIC OPAKUJI NIC JE NEOMLOUVÁ ONI SAMI BY NA PRVNÍM MÍSTĚ MĚLI VYSTOUPIT NA OBRANU NEMOCNÝCH BOHUŽEL OPAK JE PRAVDOU A JEDINÉ ZA CO VYSTUPUJÍ JSOU JEJICH PLATY.... ZA SVÝMI SLOVY SI STOJÍM A PLNĚ PODEPISUJI ZAHRADNÍKOVÁ

JAK JE MOŽNÉ, že MPSV v tomto článku http://www.mpsv.cz/cs/13898 LŽE o tom, že "Nový systém posuzování respektuje potřeby dětí" a tvrdí, že "nový systém posuzování zdravotního stavu a základních životních potřeb, který nabyl účinnosti 1. 1. 2012, nezhoršil postavení dětí s uvedeným zdravotním postižením, ale naopak více respektuje jejich potřeby." ???
JAK JE MOŽNÉ, že lékaři posudkových komisí berou na lehkou váhu zprávy a posudky doktorů - specialistů, které jim předkládáme a bezostyšně překrucují fakta směřujíc k jedinému cíli - přiznat co nejmenší a v nejlepším případě žádný stupeň PNP ?
JAK JE MOŽNÉ, že lékaři posudkových komisí si berou vlastně jako rukojmí pacienta specialistů ? Proč tedy nejsou napadány posudkovými komisemi posudky těchto specialistů a pokud vyjde najevo nějaká nesrovnalost nebo dokonce falešné údaje, PROČ nejsou lékaři, kteří píšou takové falešné posouzení zdravotního stavu tvrdě trestáni finančně i profesně ? Jednodušší je totiž posoudit to podle jakýchsi pofidérných kritérií, které neberou v úvahu širší souvislosti dopadu špatných rozhodnutí LPK a PNP nepřiznat ! Rukojmím tak zůstává pacient - žadatel o dávku ... Slova : "tak my vám to tedy tentokrát dáme" nebo "můžete být rádi" jsou v tomto případě naprosto nepřípustná a nesmírně ponižující !!! Rada ? Běžte se soudit ... :-(
JAK JE MOŽNÉ, že stát vynakládá obrovské prostředky na zjišťování stavu v rodině sociálními pracovníky (dojezd autem, čas strávený v rodině, vypracování posudku pro LPK, korespondence s rodinou ...) a tyto zjištění zpracovaná do posudku, jsou pak pro LPK v naprosté většině případu pouhým cárem papíru ???
JAK JE MOŽNÉ, že pro správní orgán je v naprosté většině případů naprosto rozhodující závěr LPK, když jak správní řád, tak i stanovisko ombudsmana k těmto záležitostem, jasně hovoří o nutnosti zhodnocení a brání v potaz VŠECH důkazních prostředků (posudky pedagogických center, škol a dalších případných účastníků řízení ...) ? A v případě jejich odmítnutí, MUSÍ správní orgán uvést v rozhodnutí, proč je nepřijalo a nezhodnotilo ku prospěchu žadatele ! To se také děje velmi zřídka !
JAK JE MOŽNÉ, že v rozhodnutí MPSV po odvolání se a jeho zamítnutí, stojí napsáno, že proti tomuto rozhodnutí už neexistuje opravný prostředek ? To je to SOCIÁLNO v názvu MPSV ? Že nám zatají, že se můžeme bránit ještě např. správním soudem ??? CO MÁ TOHLE ZNAMENAT ???
JAK JE MOŽNÉ, že ještě nikdo nežaloval lékaře LPK o náhradu škody, když jsme nuceni jejich špatná rozhodnutí napadat právě u těch soudů ? Vždyť tady se jedná o zneužívání pravomoci ... Jednou to může být omyl, třikrát chyba, ale tady se to děje soustavně !!!

Potřební lidé jsou obíráni o dávky a lidé, kteří si mohou libovolně vydělávat k in. důchodu berou platy + důchod. Dříve si člověk nesměl vydělat při polovoičním důchodu moc peněz, dneska je to jedno kolik si vydělá a zda zvládá dělat celou prac. dobu případně i přesčasy. Pak nejsou peníze ani na opravdu nemocné lidi a snaží se ušetřit především na nich a berou jim dávky.

Vemte invalidní důchody lidem, kteří chodí do práce na plný úvazek a budete mít hned na lidi co do práce nemohou chodit a na postižené děti.

#32: -  

 Posudkový lékař je evidentně se svými znalostmi pozadu - lidé postiženi dětskou (ne mozkovou) obrnou trpí postpoliomyelitickým syndromem, kdy jim začínají odcházet zatím zdravé části těla, které táhly celý život za ty postižené části. Polio je vlastně infekční zánět mozkomíšního moku a je nevyléčitelná. Stav se lázněmi nevyléčí, ale prodlužuje se alespoň schopnost člověka se pohybovat. Mám přátele po obrně, kteří kdysi chodili špatně, ale bez berlí, nyní mají berle. Přátelé chodící kdysi o berlích jsou dnes na vozíčku....