Petice za oficiální uznání arménské geneocidy Českou republikou
Téma diskuze bylo automaticky vytvořeno Petice za oficiální uznání arménské geneocidy Českou republikou
Nepřihlášený uživatel |
#12015-04-24 10:25Je potřeba bojkotovat turecké zboží a firmy spolupracující s Tureckem. Jakožto i tureckou firmu Čedok. |
Ivan Tzenkov Autor této petice |
#2 Re:2015-04-24 11:31Je to taky určitá cesta, jak vyjádřit nesouhlas s postojem turecké vlády. |
q |
#3 s krizikom po funuse2015-04-24 14:52 |
Nepřihlášený uživatel |
#4 Re:2015-04-24 19:12A proc jako v dnesni dobe..? Sto let pote...a chcete bojkotovat Turecko? Samozrejme osobne muzete...ale neni na svete zeme,ktera nema ve sve historii temna data a udalosti...bojkotujeme snad Nemecko? |
Nepřihlášený uživatel |
#5 Re: Re:2015-04-25 09:25Jenže Německo nacistickou genocidu uznalo a se svou minulostí se vyrovnalo, kdežto Turecko ji stále tvrdohlavě popírá, to je ten diametrální rozdíl. |
Nepřihlášený uživatel |
#6 Re: Re: Re:2015-04-25 13:57Naprostý souhlas! Turecko na rozdíl od Německa se staví k své temné minulosti zbaběle a ani 100 let poté není ochotné požádat o odpuštění. |
Nepřihlášený uživatel |
#7 Re: s krizikom po funuse2015-04-25 14:0514.4.2015 Zahraniční výbor poslanecké sněmovny ČR odsoudil genocidu z roku 1915 stejně jako tak i její popírání. |
Nepřihlášený uživatel |
#82015-06-04 07:20Přeji těžce zkoušenému arménskému lidu co nejvíce štěstí a úspěchu. |
Marie |
#92015-07-07 08:20Turecko, po nástupu nového prezidenta Erdogana, opouští odkaz zakladatele Turecké republiky Atatürka, který drasticky omezil moc Islámu v Turecku, zavedl latinku místo arabského písma a modernizoval zemi a přiblížil ji tak k Evropě, a směřuje stále více k prosazení Islámu ve všech sférách života Turecka. Je to závažná skutečnost, protože to může znamenat, že člen NATO již není spolehlivý a může se přiklonit k reakčním arabským státům. |
Nepřihlášený uživatel |
#102016-04-24 09:35Dnes je výročí Tureckých zvěrstev 24.4.1915 a nikde ani zmínka. V Konstantinopoli (dnešním Istanbulu) bylo v uvedený den pozatýkáno na 300 představitelů arménské inteligence a posléze fyzicky likvidováno. Jednalo se o myslitele, spisovatele a specialisty z nejrůznějších oborů. V ten samý den došlo v konstantinopolských ulicích k masakrování dalších 5000 Arménů. Podobné pogromy se uskutečnily i v několika dalších místech po celém Turecku. Byl tak předznamenán hrozný osud 1,5 milionu arménských obyvatel Turecka, kteří byli vybiti v údobí let 1915 – 1923, v rámci kampaně tureckého státu, která měla jednou provždy vyřešit „problém Arménců“ v Turecku. To ale naše islámofilní ubožáky, fašistické sympatizanty, co se zastávají Turecka a jeho přijetí do EU a pochlebují diktátorovi Erdoganovi, jaksi netankuje. |
Nepřihlášený uživatel |
#11 Arménská genocida2016-06-14 09:292. listopadu 1914 se Osmanská říše zapojila do první světové války (na straně centrálních mocností). Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla v bitvě u Šarikamiše poražena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Vládní strana Jednota a pokrok („mladoturci“) začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. čete. Tato komanda od května 1915 deportovala Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v Aleppu. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes Syrskou poušť do tábora Dajr az-Zaur v Mezopotámii a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili. V Dajr az-Zaur byl na památku obětem genocidy vystavěn křesťanský památník. V září 2014 byl tento památník poničen radikálními muslimskými stoupenci Islámského státu.
Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout. Byli to hlavně obyvatelé provincie Van a ti, kteří uprchli během transportu do Istanbulu. Své útočiště našli v Egyptě, Sýrii nebo na Kypru. Zachráněno bylo asi 600 000 lidí. Už v době organizace vyvražďování mnoho významných veřejných činitelů, diplomatů (americký velvyslanec v Turecku Henry Morgenthau) a duchovních (německý kněz Johannes Lepsius) se pokusilo poukázat na události, které se v té době v Osmanské říši děly, ale bez výsledku.
Češi měli svědectví o genocidě Arménů z první ruky už krátce po vzniku samostatného Československa. Oblastí se pohyboval Karel Hansa, jehož kniha Hrůzy Východu vyšla v roce 1923 v Berouně. Stihl v ní shromáždit očitá svědectví a popsat dozvuky masakrů. „Děti ležely v největším stupni smrtelné horečky bez pomoci na holé zemi v kalu, blátě, vodě. Co živ budu, nezapomenu těch maličkých tvorů, těch trpitelů za viny nespáchané.“
Jeden český inženýr zaměstnaný v Osmanské říši na železnici, podal Hansovi svědectví: „... během šesti hodin bylo povražděno ve městě Angora více než 1 500 mužů. Všechny svázali a odvedli za město, kde je na odlehlém místě řezníci poráželi jako jateční dobytek.“ Nemůžeme dopustit, aby se Česká republika k těmto zvěrstvům otáčela zády, strkala hlavu do písku a dělala, že se nic takového nikdy nestalo! Zvláště v dnešní době, kdy Erdogan tichými krůčky islamizuje Turecko a dělá si zálusk na obnovení velikosti a slávy Osmanské říše v jejích nejlepších časech. |
|
ŽÁDÁME VYŠŠÍ TRESTY ZA TÝRÁNÍ ZVÍŘAT
PETICE za přejmenování Moskevské ulice v Karlových Varech na počest Jiřího Bartošky
Výzva Radě ČT k odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka
Petice za ochranu Kunratického lesa pro lidi
Trest členům gangu týrající zvířata v Číně
Sky Shield pro Ukrajinu - otevřený dopis předsedovi vlády České republiky
Deklarace zastání se srnčí zvěře
Petice za zabavení majetku ruského teroristického státu v ČR
Výzva vládě k zabezpečení urgentní humanitární pomoci Gaze a dosažení dohody o příměří
Zajištění dostupnosti léčby ADHD i pro dospělé: návrh na úhradu lisdexamfetaminu (Livizux) bez doplatku
Chcete něco změnit?
Bude-li člověk mlčet, nic se nezmění. Autor této petice se rozhodl něco změnit a jednat. Uděláte to samé? Zahajte sociální hnutí vytvořením petice.
Vytvořte vlastní peticiDalší petice, které by vás mohly zajímat
PETICE ZA REFERENDUM PROTI EMISNÍM POVOLENKÁM
759 Vytvořeno: 2025-07-27
Otevřený dopis ministru Bekovi na podporu akademického senátu KTF UK
491 Vytvořeno: 2025-08-29
Petice za výstavbu nového sportovního areálu v Brně, Za Lužánkami - NE další rezidenční výstavbě připravované politiky.
7171 Vytvořeno: 2023-01-13
Výzva vládě Pomoc pro 100+100 dětí z Gazy
807 Vytvořeno: 2024-04-08
Petice proti Bruselskému šmírování
184 Vytvořeno: 2025-08-26
Zachraňte Víta Háčka, předsedu úseku skoku na lyžích
516 Vytvořeno: 2025-08-22
Dovolte slonici Bala dožít v ZOO Liberec
231 Vytvořeno: 2025-07-27
Vraťte vlaky na Dobříš!
1340 Vytvořeno: 2025-02-26
PETICE PROTI VYHLÁŠCE č. 64/2025 Sb. O DOBÁCH LOVU
518 Vytvořeno: 2025-07-04
ŽÁDÁME VYŠŠÍ TRESTY ZA TÝRÁNÍ ZVÍŘAT
136190 Vytvořeno: 2025-02-11
Petice za zřízení preventivního kastračního programu v Hlinsku
175 Vytvořeno: 2025-08-17
Žádáme prezidenta, aby odmítl ratifikaci Vatikánské smlouvy
306 Vytvořeno: 2025-06-07
Petice za snížení objemu zástavby developerského projektu Central Group v ul. Geologická, zachování stávající vzrostlé zeleně a řešení dopravní situace v této ulici
201 Vytvořeno: 2025-06-01
Za spravedlivou regulaci reklamy v Praze
173 Vytvořeno: 2025-06-04
Petice za zachování a opravu kulturní památky železničního mostu pod Vyšehradem
25416 Vytvořeno: 2022-12-13
Za zachování přirozeného hlasového projevu a citlivosti v umělé inteligenci,konkrétně ChatGPT od OpenAI
41 Vytvořeno: 2025-08-20
Petice za záchranu rozjetého projektu zubní kliniky v Lokti
149 Vytvořeno: 2025-06-25
Klidová zóna na Královci Valašské Klobouky
51 Vytvořeno: 2024-08-27
Za ochranu práv a psychického zdraví českých dětí
4179 Vytvořeno: 2024-07-23
Petice proti záměru developerské výstavby "„Bytový dům Mlýnská 339/38“, na pozemcích par.č. 329, 325 k.ú. Trnitá, obec Brno"
36 Vytvořeno: 2025-08-22