Petice za zavedení menstruačního volna v České republice
Kontaktujte autora peticeMáme výsledky průzkumu. 84 % žen v Česku tlumí menstruační bolesti léky a v práci je přetrpí.
2026-07-06 22:18:38Před několika dny jsme Vás požádali o pomoc se sběrem konkrétních dat z české reality. Během pouhých několika dní dotazník vyplnilo více než 1 700 žen z celé České republiky. Vytvořili jsme tak společně obrovský a relevantní vzorek dat o tom, jak menstruace ovlivňuje pracovní život žen v České republice.
Průzkum přitom přináší unikátní data napříč celým trhem práce, od průmyslu a obchodu přes školství a zdravotnictví až po administrativní profese.
Zde jsou klíčová zjištění:
- 98,7 % žen uvedlo, že menstruace někdy ovlivnila jejich pracovní výkon
- 66,7 % žen tuto situaci zažívá opakovaně
Z dat dále vyplývá, že tyto silné obtíže často trvají více dní:
- 58,3 % žen uvádí dva dny
- 22,3 % žen tři a více dní
Ukázal se také jasný trend v tom, jak ženy k situaci na pracovišti přistupují:
- 81,7 % žen chodí do práce i přes silné obtíže
- pouze 4,5 % zůstává doma
Zásadním zjištěním je způsob, jakým ženy situaci řeší:
- 84,3 % žen užívá léky proti bolesti a potíže v zaměstnání „přetrpí“
Výsledky zároveň potvrzují, že téma zůstává na pracovištích spíše neviditelné:
- 76,1 % žen uvádí, že se o menstruaci na pracovišti nemluví nebo je vnímána jako tabu
Do dotazníku jste s námi sdílely i své osobní zkušenosti:
„V minulé práci to bylo velmi náročné. Pracuji jako pečující v dětské skupině, a v těch nejhorších dnech jsem nemohla fungovat vůbec nebo jsem se musela dost přemáhat, což bylo značně vyčerpávající. Nemohla jsem jít na společnou procházku, chovat děti, běhat s nimi. Maximálně jsem seděla na zemi, děti si kolem mě hrály a já se modlila, aby směna skončila. Několikrát pro mě musel přijet manžel. V současném zaměstnání si v nejhorších dnech vyměním směnu s kolegyní. V tom minulém jsem to takto řešit nemohla, zaměstnavatele můj stav nezajímal a vůbec měl k tomuto tématu celkem negativní postoj.“
„Pracuji jako vizuální specialistka ve velkém obchodě. Moje práce je fyzicky náročná – celý den jsem v pohybu, hodně chodím, přenáším zboží a upravuji prodejní plochu. Od mladého věku trpím endometriózou, což je chronické onemocnění, které významně ovlivňuje kvalitu mého života. Nejtěžší je pro mě vždy první den menstruace. Bolest je nesnesitelná, vystřeluje i do zad a beder a doslova mě vyřadí z běžného fungování. Kromě silných bolestí trpím také velmi silným menstruačním krvácením. Abych se v práci nemusela neustále obávat, že proteču, jsem nucena používat absorpční kalhotky určené pro inkontinenci. Jen díky nim se mohu alespoň trochu soustředit na svou práci, místo abych každou hodinu řešila, jestli se nestala nehoda. Na bolest užívám Ibalgin, většinou třikrát denně podle doporučeného dávkování. I přesto mi bývá po lécích někdy nevolno. Kvůli fyzické námaze v práci je krvácení ještě intenzivnější a celý první den menstruace zvládám mnohem hůře. Když mohu zůstat první den menstruace doma, rozdíl je obrovský. Mohu více odpočívat, bolesti jsou lépe zvládnutelné, krvácení není tak silné a potřebuji méně léků. Bohužel pracovní povinnosti mi tuto možnost často neumožňují. Společnost soucítí s člověkem, který po úrazu krvácí. Když ale žena každý měsíc prožívá silné krvácení, nesnesitelnou bolest a je nucena užívat léky proti bolesti, často slýchá jen: „To jsou přece jen obyčejné měsíčky.““
„Mne odvážela z práce opakovaně záchranná služba. Na základě této opakované podívané jsem ve zkušební době jednou dostala výpověď ze zaměstnání. Naštěstí pracuji v kanceláři, ale nedokážu si představit, že bych měla pracovat ve výrobě či komunikovat se zákazníky. Po nasazení antikoncepce se bolesti snížily a postačí Ibalgin. Ale někdy je nutné bohužel zůstat doma. Antikoncepci není možné ani po 20 letech vysadit. Jednou vyzkoušeno, odvoz jistý.“
Co bude následovat teď?
Tato data ukazují, že nejde o okrajové téma, ale o realitu, která má přímý dopad na pracovní fungování velké části žen. Dnes s nimi seznamujeme média a přes léto připravíme konkrétní návrhy řešení. Na podzim s finálními výsledky průzkumu a počtem petičních podpisů, kterých je za pouhé tři týdny už přes 31 000, plánujeme oslovit zákonodárce.
Obrovské díky každé z Vás, která našla čas a dotazník vyplnila. Zvláštní poděkování patří těm, které se v otevřené otázce podělily o své osobní, často velmi emotivní a těžké příběhy z práce (i studia). Vaše anonymní citace budou hrát v médiích klíčovou roli.
I nadále sledujte naši sekci oznámení, budeme Vás v průběhu léta informovat o tom, jaká média o nás napsala, a pomozte nám i šířit petici dál mezi své známé, každý hlas se počítá.
Petr Tůma
Je nás 30 000. Teď potřebujeme data z praxe.
2026-06-30 14:23:21Petice překročila hranici 30 000 podpisů. To je silný hlas, který už začínají vnímat i celostátní média.
Abychom však mohli otevřít seriózní debatu s odborníky, zaměstnavateli a státem, potřebujeme argumenty podložit konkrétními daty z české reality.
Často zaznívá, že se tento problém týká jen malé skupiny žen. Teď je prostor ukázat, jak to skutečně je.
Proto vznikl krátký anonymní dotazník, který mapuje reálné zkušenosti žen v pracovním prostředí během menstruace. Vyplnění zabere přibližně 1 minutu:
👉 https://forms.gle/7q9WDtqcoxVs9HiV7
Výsledky průzkumu budou využity jako klíčový podklad pro média a budoucí vyjednávání o legislativních změnách. Pokud budete mít chuť dotazník případně sdílet dál, budu rád. Čím více odpovědí, tím silnější argumenty.
Děkuji Vám za Vaši podporu a za to, že měníte pracovní prostředí v Česku k lepšímu.
Petr Tůma
Často kladené otázky (FAQ) k petici za zavedení menstruačního volna
2026-06-22 09:20:06Rychlý start petice a desítky tisíc podpisů během prvních dnů vyvolaly velkou veřejnou debatu. To je dobře, toto téma si pozornost zaslouží. Na základě diskusí v médiích i na sociálních sítích jsem vybral nejčastější dotazy, mýty a obavy, které se v nich objevují, a připravil jsem na ně věcné odpovědi.
Tento přehled neslouží jako finální návrh konkrétního řešení, ale jako podklad pro věcnou a informovanou debatu. Shrnuje hlavní argumenty, kontext i častá nedorozumění a může sloužit jako výchozí bod pro další odbornou i veřejnou diskusi.
1. Kdo za touto peticí stojí a jaký je její cíl?
Za touto iniciativou nestojí žádná nezisková organizace, politická strana ani zájmová skupina. Petici jsem inicioval jako soukromá osoba na základě reálných zkušeností a příběhů žen ze svého okolí, pro které současný systém nenabízí důstojné řešení.
Cílem není prosadit jedno konkrétní řešení, ale otevřít odbornou a veřejnou debatu o tom, jak lépe zohlednit reálné biologické potřeby v pracovním prostředí. Výsledná podoba řešení pro ženy, které trpí bolestivou nebo jinak zdravotně omezující menstruací, by měla vzniknout na základě shody odborníků, zaměstnavatelů i státu.
2. Proč zavedení menstruačního volna vůbec řešit? Dříve to ženy také zvládly.
To, že ženy v dřívějších dobách musely tyto biologické obtíže prostě v tichosti „přetrpět“, neznamená, že to bylo v pořádku nebo že šlo o funkční systém. Spousta věcí se dříve neřešila, protože se o nich nemluvilo, byla tabu nebo se považovala za něco, co má člověk bez řečí vydržet. Dnes máme více informací, otevřenější společnost i snahu nastavovat pracovní podmínky tak, aby odpovídaly reálným potřebám lidí, ne naopak. Smyslem není vymýšlet neodůvodněné výhody, ale hledat moderní, flexibilní a důstojné řešení biologické reality, která tu byla vždy, jen se o ní dlouhodobě mlčelo.
3. Proč nestačí stávající systém nemocenské (DPN)?
Menstruace není jednorázové onemocnění jako například chřipka, ale pravidelně se opakující stav. Klasická nemocenská třeba kvůli jen jednomu dni vyžaduje návštěvu lékaře, což představuje administrativní zátěž pro zdravotní systém, časovou zátěž pro ženu, okamžitý propad příjmu a často i stigmatizující reakce. V praxi to pak často vede k tomu, že ženy velké obtíže raději „přetrpí“ v práci, než aby situaci řešily přes lékaře. To je jeden z hlavních důvodů, proč současný systém v těchto případech nefunguje tak, jak by měl. Menstruační volno má systém nemocenské doplňovat a zjednodušovat, nikoli nahrazovat.
4. Proč nestačí běžná dovolená nebo dny indispozice (sick days)?
Čerpání dovolené podléhá schválení zaměstnavatele a ze zákona slouží k zotavení, nikoli k přečkání akutních bolestí. Benefity typu sick days jsou sice krokem vpřed, ale nejsou garantovány zákonem, závisí na dobré vůli zaměstnavatele a jejich počet často nepokrývá potřeby při opakujících se obtížích. Navíc se využívají převážně v kancelářských profesích. Tisíce žen pracujících v průmyslu, obchodu, školství, zdravotnictví nebo sociálních službách k nim často vůbec nemají přístup.
5. Není to nespravedlivé vůči ostatním zaměstnancům?
Cílem není vytvářet nerovnováhu, ale reagovat na konkrétní biologický proces, který se pravidelně týká významné části populace a může mít prokazatelný dopad na schopnost vykonávat práci, na zvýšené riziko pracovních úrazů či na celkové fyzické i psychické vyčerpání. Jde o jeden z mála takto rozšířených, pravidelných a zároveň výrazně omezujících biologických stavů. Podobně jako stávající legislativa pamatuje na odlišné limity fyzické zátěže či dřívější odchody do důchodu, dává smysl adekvátně a samostatně ošetřit i tuto biologickou realitu, na kterou současná pracovní legislativa nemyslí.
6. Neznevýhodní to ženy na trhu práce při přijímacích pohovorech?
Podobné obavy se historicky objevovaly i při zavádění mateřské dovolené nebo ošetřovného (OČR), a praxe ukázala, že trh práce to bez problému zvládl. Navíc je v návrhu naprosto klíčová striktní ochrana soukromí. Fungovalo by to na podobném principu jako dnes sick days, ale s legislativní garancí. Zaměstnankyně by zkrátka nahlásila indispozici, aniž by musela zaměstnavateli cokoli intimního dokazovat, vysvětlovat nebo sdílet jakékoliv detaily o svém zdravotním stavu. Získali bychom tak transparentní prostředí namísto současného stavu, kdy se tyto nutné absence složitě maskují.
7. Nebude tento benefit zneužíván?
Ke zneužívání benefitů může docházet u jakéhokoli institutu pracovního práva (nemocenská, ošetřovné, home office). Možné pochybení jednotlivců by však nemělo být důvodem k odmítnutí systémového řešení pro ty, kteří ho reálně potřebují. Mimo to zkušenosti ze zahraničí (např. ze Španělska nebo asijských zemí) ani z českých firem, které tento benefit zavedly dobrovolně, žádné masové zneužívání neukazují. Lidé si funkčních benefitů váží a zpravidla je využívají zodpovědně.
8. Neohrozí to fungování a provoz firem?
Provozně je krátkodobý výpadek z důvodu menstruační indispozice pro management obdobnou situací jako jakákoli jiná nečekaná absence (krátkodobá nemocenská, ošetřovné či jiné překážky v práci na straně zaměstnance), se kterou si plánování kapacit umí poradit. Menstruační volno navíc není plošné volno pro celý ženský kolektiv najednou ani automatická placená dovolená, ale přísně individuální záležitost. Má pomoci jednotlivcům v situacích, kdy jsou první dny cyklu reálně paralyzující, nikoli plošně ochromit chod firem.
9. Proč se v argumentaci často zmiňují náročné provozy?
Silné křeče, migrény nebo nevolnosti jsou náročné na jakékoliv pozici. Nicméně v kanceláři nebo při práci z domova (home office) si člověk dokáže režim alespoň částečně přizpůsobit, udělat si teplý čaj nebo si na chvíli ulevit. Úplně jiná situace je u žen v sektorech s vysokou fyzickou zátěží a fixní pracovní dobou. Například průmysl (u výrobních linek), obchod (za pokladnou), školství, zdravotnictví, sociální služby apod. Tyto ženy si nemohou z provozních důvodů z vteřiny na vteřinu odskočit a čelí obrovské zátěži. Právě na ně stávající systém vůbec nemyslí a v praxi naráží nejvíce.
10. Kolik dní volna by se mělo zavést?
Konkrétní parametry nejsou v tuto chvíli pevně stanoveny a jsou předmětem další diskuse. Pro představu o reálném dopadu je však dobré uvést data: v České republice pracuje přibližně 2,3 milionu žen. Významná část z nich již nemenstruuje (např. z důvodu věku) a velká část žen prochází cyklem bez takových projevů, které by vyžadovaly nutnost absence. Navíc zhruba třetina roku připadá na víkendy, svátky a dovolené, takže nejintenzivnější dny cyklu často vyjdou mimo pracovní dobu. Cílem je zacílit pomoc výhradně na ty dny a situace, kdy je to medicínsky nutné.
11. Kdo to zaplatí? Nebude to pro zaměstnavatele likvidační?
Návrh legislativy musí být férový a udržitelný pro obě strany, pro zaměstnance i zaměstnavatele. Nefunkční systém, kdy zaměstnankyně s velkými obtížemi pracuje s výrazně sníženou produktivitou, riskuje pracovní úraz nebo končí na klasické dlouhodobé neschopence, stojí firmy peníze už dnes. Tyto ekonomické dopady tedy reálně existují, jsou však skryté a řešené neefektivně. Smyslem je najít flexibilní model (například formou plné či částečné kompenzace ze strany státu z nemocenského pojištění), který naopak sníží celkovou nemocnost, zvýší loajalitu a přinese do provozu firem stabilitu.
12. Jak mohu petici podpořit a pomoci posunout debatu dál?
Sepsáním petice a zodpovězením těchto otázek celá věc teprve začíná, ale skutečnou váhu a sílu jí dodáváte až Vy všichni svým zájmem. Pokud s argumenty v tomto přehledu souhlasíte a legislativní ukotvení menstruačního volna Vám dává smysl, nejvíce pomůžete tím, že budete odkaz na tuto petici šířit dál. Nasdílejte ji prosím svým známým, kolegům, rodině nebo na své sociální sítě. Každý další podpis posouvá celou tuto iniciativu blíže k otevření oficiální odborné diskuse na vládní úrovni. Velké díky za Vaši podporu a za to, že pomáháte měnit věci k lepšímu.
Petr Tůma