Petice.com

Nahlásit petici

Otevřený dopis ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi

Petice vyjadřují názory. Nesouhlas s peticí nebo to, že ji považujete za zbytečnou, není důvodem k nahlášení a taková hlášení se uzavírají automaticky. Petici nahlaste pouze tehdy, pokud porušuje zákon nebo naše Pravidla komunity, například nenávistné projevy, pomluvu osoby nebo organizace, zveřejňování soukromých informací nebo podvod. Neověřujeme, zda jsou tvrzení v petici pravdivá, odpovídá za ně autor.

Toto hlášení jde lidem, kteří provozují tento web, ne autorovi petice ani žádnému úřadu. Pokud máte dotaz nebo zpětnou vazbu pro autora, pošlete mu zprávu.

Můžete napsat své oznámení v angličtině? Můžeme ho pak vyřídit rychleji, protože nemusíme objednávat překlad.
Proč to nahlašujete?
Co je na jménu špatně?
Uveďte prosím do textového pole níže, proč si to myslíte.

Petice vyjadřují názory. Nesouhlas s peticí nebo to, že ji považujete za zbytečnou, není důvodem k nahlášení a petice neodstraňujeme jen proto, že s nimi lidé nesouhlasí.

Pokud to odešlete, váš nesouhlas bude zaznamenán a hlášení bude automaticky uzavřeno bez dalšího kroku, rozhodnutí bude zasláno na vaši e-mailovou adresu. Pokud obsah porušuje zákon nebo naše Pravidla komunity, vyberte místo toho výše tuto možnost.

Můžete také založit vlastní petici nebo kontaktovat autora.

Týká se nepravdivé tvrzení vás, vaší organizace nebo jiné identifikovatelné osoby či organizace?

Která pasáž je nepravdivá? V textu petice můžete kliknout na několik vět a u každé nám napsat, co je pravda. Toto je volitelné.

Věty vedle sebe se spojí do jednoho tvrzení. Kliknutím na větu ji znovu odeberete.

Otevřený dopis ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi

Vážený pane ministře,

„Dokud budeme bít děti, budou všechny mírové konference zbytečné.“ Tento výrok se připisuje různým osobnostem, je však nanejvýš výstižný a jde k podstatě našeho apelu na Vás jako ministra, pro nějž volíme formu otevřeného dopisu.

Reagujeme tímto na Váš rozhovor ze dne 27. 1. 2022 pro server Aktuálně.cz „Pohlavek dítěti může vymezit hranice, nechci ho rodičům zakazovat, říká Jurečka.“ V tomto rozhovoru jste uvedl, že jste „vděčný svým rodičům, že jste v pravý okamžik facku taky dostal“, a celkově svými vyjádřeními naznačujete, že považujete za vhodné, aby rodiče ve výjimečných případech k fyzickému trestu přistoupili a „vymezili tím mantinely“. Jako občané a voliči však očekáváme od volených zástupců, že budou brát problematiku násilí v jakékoliv formě vážně a budou dělat všechno proto, aby se jeho míra ve společnosti co nejvíc snížila.

Ano, náš právní systém formálně chrání děti před týráním (i když mnohé není ani odkryto a dokonce, i když odkryto je, zodpovědné orgány upřednostňují zájem dospělých nad zájmy dítěte) 1. Souhlasíme s Vámi, že není účelné vydefinovat, co je a co není přiměřený trest. Všechny tresty jsou zásahem do integrity dítěte a jako takové ze své podstaty nemohou mít žádný pozitivní účinek. Dokládá to řada výzkumů včetně meta-analýz o důsledcích trestání (20022, 20163). Výzkumy také prokazují korelaci mezi stresory v dětství a rozsahem poruch psychického a fyzického zdraví v dospělosti.4 Z toho nezvratně plyne, že je třeba jasně deklarovat, že jakýkoliv trest – fyzický i psychický – je akt agrese, který má prokazatelné negativní dopady na zdravý psychosociální vývoj dětí a navíc vyvrací základní morální zásadu, že slabším se nesmí ubližovat. Pokud je rozpor mezi slovy a činy, platí činy. Pokaždé, kdy je dítě potrestáno, dostává velmi důležitou lekci: Není pravda, že nesmíme druhým ubližovat. Můžeme, ale musíme být silnější. Takováto škoda na tvořícím se morálním systému dítěte nemůže být v žádném případě vyvážena faktem, že dítě ze strachu před trestem nebude opakovat nežádoucí chování.

Podstatné je, že tyto negativní dopady nemá jen týrání, ale i ojedinělé fyzické tresty a takzvané „běžné výchovné násilí“. Jsou situace, kdy dospělý použije svoji fyzickou převahu, zadrží ruku dítěte, aby něco nezničilo, někomu neublížilo, odtrhne bijící se děti, strhne dítě před vběhnutím do vozovky. Fyzická převaha není použita proti dítěti, jejím cílem není dítěti způsobit bolest, ponížit ho. I tak je však vhodné, aby byla dítěti vysvětlena. Na rozdíl od toho však i to sebemenší plácnutí dítěte po zadku naplňuje skutkovou podstatu násilí.

Často se stává, že když se děti chovají hrubě, dospělí pak na ně křičí a nadávají, nebo použijí jinou formu trestu, aby zajistili okamžitou změnu chování. Je tedy paradoxní, že když dospělí chtějí děti odnaučit ubližování druhým dětem, použijí fyzické násilí. Jeden z nejefektivnějších způsobů učení je učení nápodobou. Aniž by to dospělí zamýšleli, učí děti, že konflikty se řeší silou, agresí.

Samozřejmě, určité chování dětí nelze nechat bez odezvy. Jsou známy výchovné přístupy, které tyto situace řeší bez trestů, zato s opravdovým efektem: vedou k pochopení, jaké má takové chování důsledky pro ostatní, vedou k nápravě způsobené újmy a k vytvoření sociálně adekvátní alternativy takového chování v budoucnosti.5, 6 Dospělí trestají děti právě proto, že věří, že tresty tyto účinky mají. Je to však jeden z velmi škodlivých výchovných mýtů, který souvisí s velkou neznalostí psychologie dítěte. Výzkumy zabývající se motivací jasně ukazují, že nástroje vnější motivace, mezi něž vedle trestů patří i odměny, mají velice nepříznivé důsledky na vývoj osobnosti (zejména je dává do souvislostí teorie sebeurčení psychologů E. Deciho a R. Ryana7). Jsme znepokojeni mírou agresivity ve společnosti, neuvěřitelným množstvím nenávisti na sociálních sítích a jsme hluboce přesvědčeni, že jejich kořeny lze z velké části přisuzovat nerespektujícímu chování dospělých vůči dětem, včetně osobování si práva chovat se k nim méně slušně a násilněji než k dospělým.

Vážený pane ministře, očekáváme, že se seznámíte s alarmujícími výsledky studií, jež prokazují vysokou míru negativních zážitků Čechů a Češek z dětství (emocionální zanedbávání se potvrdilo u 48,1 % respondentů, fyzické zanedbávání u 35,8 %, emoční týrání u 15,8 % a fyzické týrání u 11 % participantů, sexuální zneužívání uvádělo 9 % respondentů)8 a zasadíte se o to, aby byly zavedeny či rozšířeny potřebné preventivní programy, jež přispějí k prevenci transgeneračního přenosu traumatu, prevenci nejisté vztahové vazby. Očekáváme, že podpoříte i osvětu prostřednictvím edukačních programů pro nastávající rodiče a rodiče. Součástí této osvěty však na prvním místě je, abyste jasně deklaroval, že jakékoliv fyzické násilí vůči dětem je nepřípustné. Nejde o to, aby dospělí, kteří se něčeho takového dopustí, byli postihováni, ale aby se jim dostalo pomoci, aby měli možnost se naučit, jak vychovávat děti včetně zprostředkování hranic v mezilidských vztazích bez používání násilí. Jakkoliv můžeme mít pochopení pro to, že někomu „ujede ruka“, musí být současně jasné, že je to selhání, za něž se má dítěti dostat řádné omluvy, tak jak taková selhání napravujeme ve vztazích mezi dospělými.

Česká republika patří k výrazné menšině států v Evropě, které nemají zákon zakazující tělesné tresty. Ve školách je však u nás zakazoval již školní řád z r. 1870 (§ 24: Trestání dítěte na těle není v nižádné případnosti dovoleno.) Zkušenosti ze Švédska, kde byly tělesné tresty zákonem zakázány již v r. 1979, ukazují, že výchova bez tělesných trestů rozhodně nevedla k horšímu chování dětí9. Výzkumy dokládají dokonce pokles delikvence a sociálně patologických jevů u mladistvých10. Pokud se podaří zvýšit citlivost široké veřejnosti ke všem formám násilí, které zažívají děti, a tudíž i snížit výskyt násilí na dětech, bude to přínosem pro celou společnost. Pro fundovanou orientaci v problematice doporučujeme webovou stránku End Violence Against Children.

S pozdravem

PhDr. Jana Nováčková, Csc., psycholožka a spoluautorka konceptu, knihy a kurzů Respektovat a být respektován

Pavlína J. Hořejšová, ředitelka nadace Ashoka Česká republika a Slovensko, matka tří dětí

Zdeňka Šíp Staňková, autorka blogu Děti jsou taky lidi a matka tří dětí

Reference:

Výzkum Centra LOCIKA: V Česku trvá šest let, než se dítěti ohroženému domácím násilím dostane odborné pomoci, nejpostiženější jsou děti mezi 7 a 10 lety. Tisková zpráva. Praha 2018 https://uploads-ssl.webflow.com/612ca84c365129cb60d559dc/614c4a96d74495054dacef74_TZ_LOCIKA_spatna_dostupnost_sluzeb_03102018.docx

Gershoff, E. T.: Corporal punishment by parents and associated child behaviors and experiences: A meta-analytic and theoretical review, Psychological Bulletin, 128(4), 539-579; 2002

Gershoff, E. T. & Grogan-Kaylor, A.: Spanking and Child Outcomes: Old Controversies and New Meta-Analyses, Journal of Family Psychology, advance online publication 7 April 2016

N. Kaščáková, J. Fürstová, I. Poláčková Šolcová, M. Heveriová, M. Heveri, J. Hašto, P. Tavel: Dotazník životních stresorů (lsc-R): výskyt strestresorů (lsc-R): výskyt stresorov u dospelých obyvateľov ČR a súvis so zdravím. Československá psychologie. 2018, suplement 1, s 80 – 99

Nováčková, J., Nevolová D.: Respektovat a být respektován. Přepracované vydání. Praha, PeopleComm 2020

Gordon, T.: Výchova bez poražených. Řešení konfliktů mezi rodiči a dětmi. Praha, Malvern 2017

Deci, E., Ryan, R.: The “What” and “Why” of Goal Pursuits: Human Needs and the Self-Determination of Behavior. Psychological Inquiry 2000, Vol. 11, No. 4, 227–268

Peřinová, L.: Za nemocemi dospělých často stojí dětská traumata, zjistil tým vědců z teologické fakulty. Žurnál UP Olomouc. Březen 2021. https://www.zurnal.upol.cz/nc/en/news/clanek/za-nemocemi-dospelych-casto-stoji-detska-traumata-zjistil-tym-vedcu-z-teologicke-fakulty-1/

Modig, C.: Never Violence – Thirty Years on from Sweden’s Abolition of Corporal Punishment, Save the Children Sweden and Swedish Ministry of Health and Social Affairs 2009

Durrant, J. E.: Trends in Youth Crime and Well-Being Since the Abolition of Corporal Punishment in Sweden. Youth & Society. 2000;31(4):437-455

Neověřujeme, zda jsou tvrzení v petici pravdivá, odpovídá za ně autor. Pokud to odešlete, bude to zaznamenáno a hlášení bude automaticky uzavřeno bez dalšího kroku, rozhodnutí bude zasláno na vaši e-mailovou adresu.

Můžete založit vlastní petici s informacemi, které považujete za správné, nebo kontaktovat autora.

Nepravdivé tvrzení o identifikovatelné osobě nebo organizaci je pomluva a my to řešíme.

Pokračovat: nahlásit pomluvu

O kom obsah je?
Je osoba, o které obsah je, politik, činitel nebo jiná veřejně činná osoba?
Co obsah kritizuje?

Veřejná kritika toho, jak politik nebo činitel jedná ve své veřejné funkci, je povolena, a to i tehdy, když jsou události starší. To, že je věc stará, samo o sobě není důvodem k odstranění. Stále můžeme zakročit proti nepravdivému tvrzení o dané osobě nebo proti jinak nezákonnému obsahu.

Pokud je věc stará nebo už není aktuální, je nejlepší kontaktovat přímo autora petice. Autor může petici odstranit z jakéhokoli důvodu, my nemůžeme.

Je osoba, o které obsah je, politik, činitel nebo jiná veřejně činná osoba?
Co obsah kritizuje?

Veřejná kritika toho, jak politik nebo činitel jedná ve své veřejné funkci, je povolena, a to i tehdy, když jsou události starší. To, že je věc stará, samo o sobě není důvodem k odstranění. Stále můžeme zakročit proti nepravdivému tvrzení o dané osobě nebo proti jinak nezákonnému obsahu.

Pokud je věc stará nebo už není aktuální, je nejlepší kontaktovat přímo autora petice. Autor může petici odstranit z jakéhokoli důvodu, my nemůžeme.

Neověřujeme, zda jsou tvrzení v petici pravdivá, odpovídá za ně autor. Na nepravdivé tvrzení reagujeme, pokud se týká identifikovatelné osoby nebo organizace. Pokud s tvrzením prostě nesouhlasíte, můžete založit vlastní petici nebo kontaktovat autora.

Klikněte na nepravdivé věty v textu petice.

Která pasáž přesně je nenávistný projev? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně vyzývá k násilí? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně oslavuje nebo podněcuje terorismus? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně někoho obtěžuje nebo šikanuje? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně odhaluje soukromé informace? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně někoho obviňuje ze spáchání trestného činu? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně vyzývá k trestu smrti nebo mučení? Klikněte na věty v textu petice.

Věty vedle sebe se spojí do jednoho tvrzení. Kliknutím na větu ji znovu odeberete.

Otevřený dopis ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi

Vážený pane ministře,

„Dokud budeme bít děti, budou všechny mírové konference zbytečné.“ Tento výrok se připisuje různým osobnostem, je však nanejvýš výstižný a jde k podstatě našeho apelu na Vás jako ministra, pro nějž volíme formu otevřeného dopisu.

Reagujeme tímto na Váš rozhovor ze dne 27. 1. 2022 pro server Aktuálně.cz „Pohlavek dítěti může vymezit hranice, nechci ho rodičům zakazovat, říká Jurečka.“ V tomto rozhovoru jste uvedl, že jste „vděčný svým rodičům, že jste v pravý okamžik facku taky dostal“, a celkově svými vyjádřeními naznačujete, že považujete za vhodné, aby rodiče ve výjimečných případech k fyzickému trestu přistoupili a „vymezili tím mantinely“. Jako občané a voliči však očekáváme od volených zástupců, že budou brát problematiku násilí v jakékoliv formě vážně a budou dělat všechno proto, aby se jeho míra ve společnosti co nejvíc snížila.

Ano, náš právní systém formálně chrání děti před týráním (i když mnohé není ani odkryto a dokonce, i když odkryto je, zodpovědné orgány upřednostňují zájem dospělých nad zájmy dítěte) 1. Souhlasíme s Vámi, že není účelné vydefinovat, co je a co není přiměřený trest. Všechny tresty jsou zásahem do integrity dítěte a jako takové ze své podstaty nemohou mít žádný pozitivní účinek. Dokládá to řada výzkumů včetně meta-analýz o důsledcích trestání (20022, 20163). Výzkumy také prokazují korelaci mezi stresory v dětství a rozsahem poruch psychického a fyzického zdraví v dospělosti.4 Z toho nezvratně plyne, že je třeba jasně deklarovat, že jakýkoliv trest – fyzický i psychický – je akt agrese, který má prokazatelné negativní dopady na zdravý psychosociální vývoj dětí a navíc vyvrací základní morální zásadu, že slabším se nesmí ubližovat. Pokud je rozpor mezi slovy a činy, platí činy. Pokaždé, kdy je dítě potrestáno, dostává velmi důležitou lekci: Není pravda, že nesmíme druhým ubližovat. Můžeme, ale musíme být silnější. Takováto škoda na tvořícím se morálním systému dítěte nemůže být v žádném případě vyvážena faktem, že dítě ze strachu před trestem nebude opakovat nežádoucí chování.

Podstatné je, že tyto negativní dopady nemá jen týrání, ale i ojedinělé fyzické tresty a takzvané „běžné výchovné násilí“. Jsou situace, kdy dospělý použije svoji fyzickou převahu, zadrží ruku dítěte, aby něco nezničilo, někomu neublížilo, odtrhne bijící se děti, strhne dítě před vběhnutím do vozovky. Fyzická převaha není použita proti dítěti, jejím cílem není dítěti způsobit bolest, ponížit ho. I tak je však vhodné, aby byla dítěti vysvětlena. Na rozdíl od toho však i to sebemenší plácnutí dítěte po zadku naplňuje skutkovou podstatu násilí.

Často se stává, že když se děti chovají hrubě, dospělí pak na ně křičí a nadávají, nebo použijí jinou formu trestu, aby zajistili okamžitou změnu chování. Je tedy paradoxní, že když dospělí chtějí děti odnaučit ubližování druhým dětem, použijí fyzické násilí. Jeden z nejefektivnějších způsobů učení je učení nápodobou. Aniž by to dospělí zamýšleli, učí děti, že konflikty se řeší silou, agresí.

Samozřejmě, určité chování dětí nelze nechat bez odezvy. Jsou známy výchovné přístupy, které tyto situace řeší bez trestů, zato s opravdovým efektem: vedou k pochopení, jaké má takové chování důsledky pro ostatní, vedou k nápravě způsobené újmy a k vytvoření sociálně adekvátní alternativy takového chování v budoucnosti.5, 6 Dospělí trestají děti právě proto, že věří, že tresty tyto účinky mají. Je to však jeden z velmi škodlivých výchovných mýtů, který souvisí s velkou neznalostí psychologie dítěte. Výzkumy zabývající se motivací jasně ukazují, že nástroje vnější motivace, mezi něž vedle trestů patří i odměny, mají velice nepříznivé důsledky na vývoj osobnosti (zejména je dává do souvislostí teorie sebeurčení psychologů E. Deciho a R. Ryana7). Jsme znepokojeni mírou agresivity ve společnosti, neuvěřitelným množstvím nenávisti na sociálních sítích a jsme hluboce přesvědčeni, že jejich kořeny lze z velké části přisuzovat nerespektujícímu chování dospělých vůči dětem, včetně osobování si práva chovat se k nim méně slušně a násilněji než k dospělým.

Vážený pane ministře, očekáváme, že se seznámíte s alarmujícími výsledky studií, jež prokazují vysokou míru negativních zážitků Čechů a Češek z dětství (emocionální zanedbávání se potvrdilo u 48,1 % respondentů, fyzické zanedbávání u 35,8 %, emoční týrání u 15,8 % a fyzické týrání u 11 % participantů, sexuální zneužívání uvádělo 9 % respondentů)8 a zasadíte se o to, aby byly zavedeny či rozšířeny potřebné preventivní programy, jež přispějí k prevenci transgeneračního přenosu traumatu, prevenci nejisté vztahové vazby. Očekáváme, že podpoříte i osvětu prostřednictvím edukačních programů pro nastávající rodiče a rodiče. Součástí této osvěty však na prvním místě je, abyste jasně deklaroval, že jakékoliv fyzické násilí vůči dětem je nepřípustné. Nejde o to, aby dospělí, kteří se něčeho takového dopustí, byli postihováni, ale aby se jim dostalo pomoci, aby měli možnost se naučit, jak vychovávat děti včetně zprostředkování hranic v mezilidských vztazích bez používání násilí. Jakkoliv můžeme mít pochopení pro to, že někomu „ujede ruka“, musí být současně jasné, že je to selhání, za něž se má dítěti dostat řádné omluvy, tak jak taková selhání napravujeme ve vztazích mezi dospělými.

Česká republika patří k výrazné menšině států v Evropě, které nemají zákon zakazující tělesné tresty. Ve školách je však u nás zakazoval již školní řád z r. 1870 (§ 24: Trestání dítěte na těle není v nižádné případnosti dovoleno.) Zkušenosti ze Švédska, kde byly tělesné tresty zákonem zakázány již v r. 1979, ukazují, že výchova bez tělesných trestů rozhodně nevedla k horšímu chování dětí9. Výzkumy dokládají dokonce pokles delikvence a sociálně patologických jevů u mladistvých10. Pokud se podaří zvýšit citlivost široké veřejnosti ke všem formám násilí, které zažívají děti, a tudíž i snížit výskyt násilí na dětech, bude to přínosem pro celou společnost. Pro fundovanou orientaci v problematice doporučujeme webovou stránku End Violence Against Children.

S pozdravem

PhDr. Jana Nováčková, Csc., psycholožka a spoluautorka konceptu, knihy a kurzů Respektovat a být respektován

Pavlína J. Hořejšová, ředitelka nadace Ashoka Česká republika a Slovensko, matka tří dětí

Zdeňka Šíp Staňková, autorka blogu Děti jsou taky lidi a matka tří dětí

Reference:

Výzkum Centra LOCIKA: V Česku trvá šest let, než se dítěti ohroženému domácím násilím dostane odborné pomoci, nejpostiženější jsou děti mezi 7 a 10 lety. Tisková zpráva. Praha 2018 https://uploads-ssl.webflow.com/612ca84c365129cb60d559dc/614c4a96d74495054dacef74_TZ_LOCIKA_spatna_dostupnost_sluzeb_03102018.docx

Gershoff, E. T.: Corporal punishment by parents and associated child behaviors and experiences: A meta-analytic and theoretical review, Psychological Bulletin, 128(4), 539-579; 2002

Gershoff, E. T. & Grogan-Kaylor, A.: Spanking and Child Outcomes: Old Controversies and New Meta-Analyses, Journal of Family Psychology, advance online publication 7 April 2016

N. Kaščáková, J. Fürstová, I. Poláčková Šolcová, M. Heveriová, M. Heveri, J. Hašto, P. Tavel: Dotazník životních stresorů (lsc-R): výskyt strestresorů (lsc-R): výskyt stresorov u dospelých obyvateľov ČR a súvis so zdravím. Československá psychologie. 2018, suplement 1, s 80 – 99

Nováčková, J., Nevolová D.: Respektovat a být respektován. Přepracované vydání. Praha, PeopleComm 2020

Gordon, T.: Výchova bez poražených. Řešení konfliktů mezi rodiči a dětmi. Praha, Malvern 2017

Deci, E., Ryan, R.: The “What” and “Why” of Goal Pursuits: Human Needs and the Self-Determination of Behavior. Psychological Inquiry 2000, Vol. 11, No. 4, 227–268

Peřinová, L.: Za nemocemi dospělých často stojí dětská traumata, zjistil tým vědců z teologické fakulty. Žurnál UP Olomouc. Březen 2021. https://www.zurnal.upol.cz/nc/en/news/clanek/za-nemocemi-dospelych-casto-stoji-detska-traumata-zjistil-tym-vedcu-z-teologicke-fakulty-1/

Modig, C.: Never Violence – Thirty Years on from Sweden’s Abolition of Corporal Punishment, Save the Children Sweden and Swedish Ministry of Health and Social Affairs 2009

Durrant, J. E.: Trends in Youth Crime and Well-Being Since the Abolition of Corporal Punishment in Sweden. Youth & Society. 2000;31(4):437-455

Klikněte na nepravdivé věty v textu petice.

Která pasáž přesně je nenávistný projev? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně odhaluje soukromé informace? Klikněte na věty v textu petice.

Která pasáž přesně je teroristický nebo extremistický obsah? Klikněte na věty v textu petice.

Věty vedle sebe se spojí do jednoho tvrzení. Kliknutím na větu ji znovu odeberete.

Otevřený dopis ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi

Vážený pane ministře,

„Dokud budeme bít děti, budou všechny mírové konference zbytečné.“ Tento výrok se připisuje různým osobnostem, je však nanejvýš výstižný a jde k podstatě našeho apelu na Vás jako ministra, pro nějž volíme formu otevřeného dopisu.

Reagujeme tímto na Váš rozhovor ze dne 27. 1. 2022 pro server Aktuálně.cz „Pohlavek dítěti může vymezit hranice, nechci ho rodičům zakazovat, říká Jurečka.“ V tomto rozhovoru jste uvedl, že jste „vděčný svým rodičům, že jste v pravý okamžik facku taky dostal“, a celkově svými vyjádřeními naznačujete, že považujete za vhodné, aby rodiče ve výjimečných případech k fyzickému trestu přistoupili a „vymezili tím mantinely“. Jako občané a voliči však očekáváme od volených zástupců, že budou brát problematiku násilí v jakékoliv formě vážně a budou dělat všechno proto, aby se jeho míra ve společnosti co nejvíc snížila.

Ano, náš právní systém formálně chrání děti před týráním (i když mnohé není ani odkryto a dokonce, i když odkryto je, zodpovědné orgány upřednostňují zájem dospělých nad zájmy dítěte) 1. Souhlasíme s Vámi, že není účelné vydefinovat, co je a co není přiměřený trest. Všechny tresty jsou zásahem do integrity dítěte a jako takové ze své podstaty nemohou mít žádný pozitivní účinek. Dokládá to řada výzkumů včetně meta-analýz o důsledcích trestání (20022, 20163). Výzkumy také prokazují korelaci mezi stresory v dětství a rozsahem poruch psychického a fyzického zdraví v dospělosti.4 Z toho nezvratně plyne, že je třeba jasně deklarovat, že jakýkoliv trest – fyzický i psychický – je akt agrese, který má prokazatelné negativní dopady na zdravý psychosociální vývoj dětí a navíc vyvrací základní morální zásadu, že slabším se nesmí ubližovat. Pokud je rozpor mezi slovy a činy, platí činy. Pokaždé, kdy je dítě potrestáno, dostává velmi důležitou lekci: Není pravda, že nesmíme druhým ubližovat. Můžeme, ale musíme být silnější. Takováto škoda na tvořícím se morálním systému dítěte nemůže být v žádném případě vyvážena faktem, že dítě ze strachu před trestem nebude opakovat nežádoucí chování.

Podstatné je, že tyto negativní dopady nemá jen týrání, ale i ojedinělé fyzické tresty a takzvané „běžné výchovné násilí“. Jsou situace, kdy dospělý použije svoji fyzickou převahu, zadrží ruku dítěte, aby něco nezničilo, někomu neublížilo, odtrhne bijící se děti, strhne dítě před vběhnutím do vozovky. Fyzická převaha není použita proti dítěti, jejím cílem není dítěti způsobit bolest, ponížit ho. I tak je však vhodné, aby byla dítěti vysvětlena. Na rozdíl od toho však i to sebemenší plácnutí dítěte po zadku naplňuje skutkovou podstatu násilí.

Často se stává, že když se děti chovají hrubě, dospělí pak na ně křičí a nadávají, nebo použijí jinou formu trestu, aby zajistili okamžitou změnu chování. Je tedy paradoxní, že když dospělí chtějí děti odnaučit ubližování druhým dětem, použijí fyzické násilí. Jeden z nejefektivnějších způsobů učení je učení nápodobou. Aniž by to dospělí zamýšleli, učí děti, že konflikty se řeší silou, agresí.

Samozřejmě, určité chování dětí nelze nechat bez odezvy. Jsou známy výchovné přístupy, které tyto situace řeší bez trestů, zato s opravdovým efektem: vedou k pochopení, jaké má takové chování důsledky pro ostatní, vedou k nápravě způsobené újmy a k vytvoření sociálně adekvátní alternativy takového chování v budoucnosti.5, 6 Dospělí trestají děti právě proto, že věří, že tresty tyto účinky mají. Je to však jeden z velmi škodlivých výchovných mýtů, který souvisí s velkou neznalostí psychologie dítěte. Výzkumy zabývající se motivací jasně ukazují, že nástroje vnější motivace, mezi něž vedle trestů patří i odměny, mají velice nepříznivé důsledky na vývoj osobnosti (zejména je dává do souvislostí teorie sebeurčení psychologů E. Deciho a R. Ryana7). Jsme znepokojeni mírou agresivity ve společnosti, neuvěřitelným množstvím nenávisti na sociálních sítích a jsme hluboce přesvědčeni, že jejich kořeny lze z velké části přisuzovat nerespektujícímu chování dospělých vůči dětem, včetně osobování si práva chovat se k nim méně slušně a násilněji než k dospělým.

Vážený pane ministře, očekáváme, že se seznámíte s alarmujícími výsledky studií, jež prokazují vysokou míru negativních zážitků Čechů a Češek z dětství (emocionální zanedbávání se potvrdilo u 48,1 % respondentů, fyzické zanedbávání u 35,8 %, emoční týrání u 15,8 % a fyzické týrání u 11 % participantů, sexuální zneužívání uvádělo 9 % respondentů)8 a zasadíte se o to, aby byly zavedeny či rozšířeny potřebné preventivní programy, jež přispějí k prevenci transgeneračního přenosu traumatu, prevenci nejisté vztahové vazby. Očekáváme, že podpoříte i osvětu prostřednictvím edukačních programů pro nastávající rodiče a rodiče. Součástí této osvěty však na prvním místě je, abyste jasně deklaroval, že jakékoliv fyzické násilí vůči dětem je nepřípustné. Nejde o to, aby dospělí, kteří se něčeho takového dopustí, byli postihováni, ale aby se jim dostalo pomoci, aby měli možnost se naučit, jak vychovávat děti včetně zprostředkování hranic v mezilidských vztazích bez používání násilí. Jakkoliv můžeme mít pochopení pro to, že někomu „ujede ruka“, musí být současně jasné, že je to selhání, za něž se má dítěti dostat řádné omluvy, tak jak taková selhání napravujeme ve vztazích mezi dospělými.

Česká republika patří k výrazné menšině států v Evropě, které nemají zákon zakazující tělesné tresty. Ve školách je však u nás zakazoval již školní řád z r. 1870 (§ 24: Trestání dítěte na těle není v nižádné případnosti dovoleno.) Zkušenosti ze Švédska, kde byly tělesné tresty zákonem zakázány již v r. 1979, ukazují, že výchova bez tělesných trestů rozhodně nevedla k horšímu chování dětí9. Výzkumy dokládají dokonce pokles delikvence a sociálně patologických jevů u mladistvých10. Pokud se podaří zvýšit citlivost široké veřejnosti ke všem formám násilí, které zažívají děti, a tudíž i snížit výskyt násilí na dětech, bude to přínosem pro celou společnost. Pro fundovanou orientaci v problematice doporučujeme webovou stránku End Violence Against Children.

S pozdravem

PhDr. Jana Nováčková, Csc., psycholožka a spoluautorka konceptu, knihy a kurzů Respektovat a být respektován

Pavlína J. Hořejšová, ředitelka nadace Ashoka Česká republika a Slovensko, matka tří dětí

Zdeňka Šíp Staňková, autorka blogu Děti jsou taky lidi a matka tří dětí

Reference:

Výzkum Centra LOCIKA: V Česku trvá šest let, než se dítěti ohroženému domácím násilím dostane odborné pomoci, nejpostiženější jsou děti mezi 7 a 10 lety. Tisková zpráva. Praha 2018 https://uploads-ssl.webflow.com/612ca84c365129cb60d559dc/614c4a96d74495054dacef74_TZ_LOCIKA_spatna_dostupnost_sluzeb_03102018.docx

Gershoff, E. T.: Corporal punishment by parents and associated child behaviors and experiences: A meta-analytic and theoretical review, Psychological Bulletin, 128(4), 539-579; 2002

Gershoff, E. T. & Grogan-Kaylor, A.: Spanking and Child Outcomes: Old Controversies and New Meta-Analyses, Journal of Family Psychology, advance online publication 7 April 2016

N. Kaščáková, J. Fürstová, I. Poláčková Šolcová, M. Heveriová, M. Heveri, J. Hašto, P. Tavel: Dotazník životních stresorů (lsc-R): výskyt strestresorů (lsc-R): výskyt stresorov u dospelých obyvateľov ČR a súvis so zdravím. Československá psychologie. 2018, suplement 1, s 80 – 99

Nováčková, J., Nevolová D.: Respektovat a být respektován. Přepracované vydání. Praha, PeopleComm 2020

Gordon, T.: Výchova bez poražených. Řešení konfliktů mezi rodiči a dětmi. Praha, Malvern 2017

Deci, E., Ryan, R.: The “What” and “Why” of Goal Pursuits: Human Needs and the Self-Determination of Behavior. Psychological Inquiry 2000, Vol. 11, No. 4, 227–268

Peřinová, L.: Za nemocemi dospělých často stojí dětská traumata, zjistil tým vědců z teologické fakulty. Žurnál UP Olomouc. Březen 2021. https://www.zurnal.upol.cz/nc/en/news/clanek/za-nemocemi-dospelych-casto-stoji-detska-traumata-zjistil-tym-vedcu-z-teologicke-fakulty-1/

Modig, C.: Never Violence – Thirty Years on from Sweden’s Abolition of Corporal Punishment, Save the Children Sweden and Swedish Ministry of Health and Social Affairs 2009

Durrant, J. E.: Trends in Youth Crime and Well-Being Since the Abolition of Corporal Punishment in Sweden. Youth & Society. 2000;31(4):437-455

Použijeme to k potvrzení přijetí vašeho oznámení a k informování o výsledku.
Nahlášení podávám
Čeho se domáháte? Můžete vybrat více možností.
Smíme váš požadavek předat autorovi petice? Autor může petici odstranit z jakéhokoli důvodu a může na požadavek reagovat dříve než naši moderátoři.
Smíme váš požadavek předat autorovi petice? Autor může petici odstranit z jakéhokoli důvodu a může na požadavek reagovat dříve než naši moderátoři.
Smíme váš požadavek předat autorovi petice? Autor může petici odstranit z jakéhokoli důvodu a může na požadavek reagovat dříve než naši moderátoři.

Nahlášené petice jsou naším týmem přezkoumávány za účelem posouzení, zda neporušují naše Podmínky služby nebo Pravidla komunity.




Placená propagace

Petice.com bude tuto petici propagovat 3,000 lidem.

Zjistit více...

Vyberte si rozpočet
Platební metoda
PayPalGoogle PayApple PayKreditní karta

Vyberte způsob platby, abyste mohli pokračovat.