Petice za udělení Řádu Bílého lva pro armádního generála, ministra obrany exilové vlády Sergěje Jana Ingra

Vážený pane prezidente,

 my, níže podepsaní, navrhujeme, aby armádní generál, ministr národní obrany exilové vlády v Londýně, spoluzakladatel OBRANY NÁRODA i TŘETÍHO ODBOJE Sergěj Jan Ingr byl dekorován posmrtně Řádem Bílého lva vojenské skupiny.

Celý život zasvětil naší zemi, bez ohledu na své pohodlí i bezpečí, statečně bojoval doma i v zahraničí za to, aby bylo naplněno heslo, které vlaje nad Pražským hradem: Pravda vítězí.

Komunistickému režimu se takřka podařilo pana generála vygumovat z dějin, ale my nezapomínáme, protože víme, že PODĚKOVAT NENÍ SLABOST !

 Níže přikládáme krátký životopis Sergěje Jana Ingra

První světová válka

Pamětní deska Sergěje Ingra na Obecním úřadu ve Vlkoši. Autor V. A. Kovanič, 1997. Po vypuknutí první světové války odjel jako velitel čety 15. září 1914 na ruskou frontu. Na podzim 1915 upadl do zajetí v ruském Caricynu (dnes Volgogradu). Nábor do československých legií byl pozastaven, a proto vstoupil do 1. srbské dobrovolnické divize a bojoval proti bulharské armádě v Dobrudži. V roce 1916 přešel ke 2. československému střeleckému pluku Jiřího z Poděbrad v hodnosti poručíka. Přijal pravoslaví a jméno Sergěj (jméno pocházející z bulharštiny). Na podzim 1917 odjel do Francie, v roce 1918 bojoval v Ardenách, v srpnu 1918 byl převelen do italského Foligna. Na konci války měl hodnost kapitána a hovořil pěti jazyky (německy, rusky, srbsky, francouzsky a italsky).   Meziválečné období V hodnosti majora jako frekventant Válečné školy v Praze, ročník 1922/1923 na tablu absolventů V prosinci 1918 se vrátil do Československa, kde pomáhal vytlačit maďarskou armádu za hranice Slovenska a obsadit Bratislavu. Pak byl převelen na Těšínsko, kde československá armáda pod velením podplukovníka Šnejdárka vytlačila polskou armádu, 27. ledna dobyla Jablunkov, později Třinec. 28. února 1919 byl Sergěj Ingr povýšen na majora a byl mu udělen Československý válečný kříž. Postupoval ve vojenských hodnostech a velitelských funkcích, při mobilizaci v roce 1938 byl v hodnosti divizního generála velitelem III. armádního sboru.

Druhá světová válka

Po obsazení zbytku Československa německou armádou se Ingr stal zakládajícím členem odbojové organizace Obrana národa. Dne 20. června 1939 odešel na výzvu prezidenta Edvarda Beneše přes Polsko do exilu. V Paříži vybudoval Československou vojenskou kancelář. Československá vojska ve Francii byla organizována u městečka Agde na středomořském pobřeží. V roce 1940 zde bylo soustředěno 11 405 dobrovolníků, kteří se v květnu a červnu 1940 účastnili spolu s francouzskou armádou bojů na Marně, Seině a Loiře. 21. července 1940 vznikla v Londýně exilová vláda a Sergěj Ingr se stal jejím ministrem národní obrany. Na nátlak exilového vedení KSČ v Moskvě byl však z funkce 19. září 1944 odvolán. Beneš jej postavil do čela Hlavního velitelství československé branné moci, ale 5. dubna 1945 byl odvolán i z této funkce a dán na zdravotní dovolenou.

Poválečné období

Dne 6. června 1945 byl povýšen na armádního generála, 27. srpna 1947 se stal mimořádným velvyslancem v Haagu. 3. března 1948 na funkci rezignoval ( tuto funkci ale vykonával jenom krátce a po únoru 1948 posílá svou rezignaci ministru Janu Masarykovi (3. března 1948) se zdůvodněním:   "...Nynější Gottwaldova vláda se dostala k moci záměrnou, předem podrobně a pečlivě připravenou násilnou akcí, provedenou SNB a ozbrojenými stranickými tlupami proti vůli většiny československého lidu. Proto ji nemohu uznat a neuznávám…")   a se svými dvěma syny zůstal v exilu. V roce 1949 spoluzaložil Radu svobodného Československa a 17. června 1956 zemřel na infarkt v Paříži. V roce 1991 mu československý prezident Václav Havel udělil Řád M. R. Štefánika in memoriam.

V následujících letech se takřka podařilo komunistům tuto osobnost vygumovat z dějin našeho státu.

V roce 2004 ostatky v Paříži exhumovány a převezeny do Česka. 2. září 2012 byly uloženy v rodném Vlkoši.

Je - byl  kmotrem Dany Zátopkové

Charakteristika: Voják tří odbojů, legionář, spoluzakladatel OBRANY NÁRODA, ministr národní obrany exilové vlády v Londýně, i spoluzakladatel tzv. TŘETÍHO ODBOJE


Petr Něnička zakladatel a předseda MILITARY MUZEUM GENERÁLA SERGĚJE JANA INGRA z.s. Vlkoš    Kontaktujte autora petice

Podepsat tuto petici

Svým podpisem uděluji Petr Něnička zakladatel a předseda MILITARY MUZEUM GENERÁLA SERGĚJE JANA INGRA z.s. Vlkoš svůj souhlas s předáním informací, které uvádím v tomto formuláři, těm, kdo mají v této záležitosti moc.

Vaši e-mailovou adresu nebudeme veřejně zobrazovat online.

Vaši e-mailovou adresu nebudeme veřejně zobrazovat online.







Placená propagace

Tuto petici nabídneme 3000 lidí.

Zjistit více...